Ráno oba chlapce probudil budík, a tak museli Jeongin s Felixem chtě nechtě vstát.
,,Co tak sklesle? Je první den školy!" snažil se je rozveselit Wonpil, který jim chystal snídani.
,,A to mám jako vstát a prozpěvovat si rise and shine?" Řekl Felix.
,,No život by byl hned veselejší" odpověděl mu Wonpil, který zastává pozitivní myšlení za každé situace.
,,Jo asi jen pro tebe, ale já se náhodou docela těším" řekl Jeongin když si sedl ke snídani.
,,Vážně? Jakto?" Podivil se Wonpil, když viděl na Jeonginovi po dlouhé době úsměv. Jeho minulý školní rok byl totiž učiněná katastrofa
,,No mám po škole rande" usmál se Jeongin a zčervenal.
,, Fakt? Já ho mám večer" usmál se Felix vítězoslavně, dokud si neuvědomil co to vlastně řekl
,,Teda, jdu na koncert 2RACHA a možná mě Bang Chan někam pozve" řekl už trochu potišeji a bez úsměvu.,,Kecáš? Ale vždyť to je super zpráva!" Usmál se na něj Wonpil.
,,Jak pro koho" řekl Felix a šel se raději obléct.
,,No a ty Jeongine? Máš rande s tím klukem, Hyunjin se jmenuje?"zeptal se ho Wonpil mezitím co si chystal věci do práce.
,,Jo, chodíme na stejnou školu akorát on studuje tanec" usmál se Jeongin, který si přes léto nechal sundat svá rovnátka, takže měl nádherný úsměv.
,,To je super, tak si to užij'' usmál se na něj Wonpil povzbudivě a šel se obout. Felix už byl dávno oblečený a právě si zavazoval boty, Jeongin si toho všiml tak se začal okamžitě oblékat. Přeci jen nechce jít první den do školy sám. Ještě by ho zase někdo začal šikanovat a podobně.Školu si chlapci užili, poznaly další spolužáky, Felix mu dokonce řekl že viděl Hyunjina, což Jeonginovi zvedlo náladu. Trochu totiž zpočátku Hyunjinovi něvěřil, věděl že Hyunjin asi neměl důvod proč by mu lhal, ale v dnešní době nikdy nevíš.
Hned po škole šli chlapci domů, kde se převlékli a najedli.
,, No tak hodně štěstí na tvém rande I.Nie'' popřál mu Felix
,, Díky, i tobě měj se'' oplatil mu to Jeongin a odešel do předsíně se obout.Cesta do parku mu trvá běžně asi 15 minut a Jeongin se začínal bát že si to rande cestou ještě rozmyslí, začal být celkem nervózní.
Co mu má říct? Neumí komunikovat a už vůbec ne s člověkem, který se mu líbí a i on se líbí jemu. Dodal si ale odvahu a směle pokračoval v chůzi. Doufal, že dojde jako první bohužel k jeho smůle už Hyunjin seděl na lavičce.
Došel tedy k němu a Hyunjin zvedl hlavu, usmál se na něj a postavil se.
,,Ahoj, já jsem Hyunjin" představil se mu i když to nebylo úplně nutné
,,Ahoj, já ... jsem Jeongin" kvůli té krátké odmlce začal Jeongin panikařit, protože si myslel že se vážně ztrapnil.
Hyunjin se na něj jen usmál a považoval to za dost roztomilé.
,,Chceš zajít třeba na kafe?" Zeptal se ho starší
,,Jo klidně" odpověděl Jeongin a usmál se, vždy si hlídá jak se tváří, protože ho někteří nazývali strašidelným ne-li škaredým když se tvářil neutrálně.Chlapci tedy společně došli do kavárny a objednali si kávu.
,,Můžem zahrát dvacet otázek" Navrhl Hyunjin, po chvíli studování Jeonginova outfitu a tváře.
,,Fajn, tak já začnu" To Jeonginovi scházelo aby odpovídal na hloupé otázky, ale zároveň chtěl vědět něco o Hyunjinovi.
,,Oblíbená barva?" Začal mladší s častou a nenáročnou otázkou.
,,Asi černá" odpověděl mu Hyunjin, který měl oblíbenou barvu stejnou jako většina teenagerů. Vlastně působil jako úplný opak od Jeongina
,, A tvoje?"
,,Modrá nebo Fialová" mladší chlapec vlastně nikdy nevěděl co odpovědět nebo na co se zeptat, ale teď to šlo nějak samo.
,,Od kdy tancuješ?"
,,Od pěti let, to jsem začal chodil do dětského kroužku, potom ve škole až nakonec jsem skončil na oboru tanec" ,,Wow super''
,, Teď se ptáš ty" upozornil ho Jeongin, když delší dobu nic neříkal.
,,Lidi o tobě často říkají, že si strašidelný nechápu proč?" Přesně tuhle otázku mladší očekával.
,, Protože když se mračím nebo tvářím neutrálně tak jsem strašidelný" odpověděl mu tedy po pravdě, a pokračoval ve vymýšlení svých otázek.
,,Ty se bavíš s celebritami?" vyřkl najednou otázku, na kterou se původně vůbec zeptat nechtěl aby si Hyunjin nemyslel, že se s ním chtěl sejít kvůli tomu.
,,No pokud 2RACHA považuješ za celebrity tak ano, chceš hrát dál nebo se můžem už prostě bavit? Docela nám to jde" řekl Hyunjin a Jeongin po chvíli uvažování zjistil, že má pravdu.