Příběh posedlé

1.den - Vítejte ve Freddy Fazbear's Pizzérii

<Pohled Veronicy>

11:50 PM

„Konečně!" zvolala jsem nadšeně, když jsem po 30 minutách dorazila do Freddy Fazbear's Pizzérie. „Nechápu, proč bydlíš tak daleko...," řekl Glitch znuděně a já, ignorujíc jeho hloupou poznámku, jsem se vydala dovnitř. Hned u vchodu na mě čekal můj šéf. „Vítej! Ty musíš být Veronica, viď? Já jsem Henry Emily a ode dneška budeš pod mým velením," řekl mi s velkým ůsměvem na tváři. „Trochu mi připomíná mě," řekl pobaveně Glitch, ale opět jsem si ho nevšímala. „Zavedu tě do kanceláře. Budeš tam muset být od 12 do 6 do rána. Zbytek instrukcí ti řekne Phone Guy," říkal Henry mezitím, co jsme šli do kanceláře. Když jsme prošli chodbou, vyskytl se mi pohled na malou ale útulnou kancelář. „Tak tady Mike pracoval. Útulná kancelář," řekl Glitch. „Můžeš být prosím chvíli zticha?!" zeptala jsem se ho naštvaně, naneštěstí mě Henry slyšel. „Říkala jsi něco?" zeptal se mě. „Ale ne, nic jsem neříkala, jenom to tady hezky voní, jako pizza!" řekla jsem hraně a Henry mi to zbaštil i s navijákem. Sedla jsem si do staré kancelářské židle a čekala jsem, kdy mi Phone Guy zavolá. (Po poslechu záznamu od Phone Guye) „Nacpou mě do obleku?!" vykřikla jsem udiveně. „Nepřehání to trochu?" zeptala jsem se, ale nikdo mi neodpověděl.

„To se mnou jako teď nemluvíš?"

„Řekla jsi, ať jsem zticha, tak mlčím." Řekl uraženě Glitch

„No dobrá, můžeš mluvit."

„HURÁÁÁÁÁÁÁ!!!" zajásal Glitch tak, až mi začala třeštit hlava.

„Fajn, fajn, uklidni se prosím," řekla jsem mu s malým úsměvem na tváři.

Potom jsem si ale uvědomila, kde se nacházím. Musím začít makat. Vzala jsem do ruky tablet a začala jsem se dívat na kamery. Bonnie byl pryč.... Našla jsem ho v zákulisí. Byla tam hromada součástek nutných k opravě animatroniků. Díval se přímo do kamery. Nelekla jsem se ho. Ze všech mám Bonnieho nejradši<3. „To je Jeremy?" zeptal se mě Glitch. „Jop. A na hlavním pódiu stojí Susie(Chica) a Gabriel(Freddy). Fritz(Foxy) je pořád v Pirátské zátoce," vysvětlovala jsem mezitím, co jsem přepínala kamery.

3 AM

Chica byla pryč... Rychle jsem prokoukla všechny kamery, ale ona nikde. Tak jsem rozsvítila světlo na chodbě a byla tam. Stála u skla a dívala se svýma chladnýma očima přímo do těch mých. Zavřela jsem rychle železné dveře dříve, než by se dostala až ke mně. Pro jistotu jsem chtěla zkontrolovat druhé dveře a tak jsem rozsvítila světlo. Na prahu dveří stál Bonnie. „Co to?!" vykřikla jsem a rychle jsem zavřela dveře. Naštěstí stihl uhnout, takže mu dveře nepřiskříply robotickou nohu. „Za chvíli ti dojde energie," poznamenal Glitch a já se POPRVÉ podívala na stav baterie. „Sakra! Co teď? Brzy sem přijde Freddy a bude po mě!" vykřikla jsem v zoufalství a v tu chvíli jsem slyšela smích. Už sem jde! Musím myslet! Vzala jsem ze stolu baterku a poté, co jsem se ujistila že Chica odešla, jsem se potichu vydala do kuchyně.

5 AM

„Páni, tady je ale tma," řekl Glitch a já do místnosti posvítila baterkou. Najednou jsem slyšela, jak se vypíná elektřina, tak jsem baterku zase vypnula. Nemusím být vidět po celé pizzérii. Na chvíli bylo ticho. Jediné co jsem slyšela byl Freddyho smích a jeho kroky přibližující se ke kanceláři. Poté začala hrát hudba, ale hned přestala. ‚Co se děje?' pomyslela jsem si. „Počkat, moment, kde je noční hlídač?" řekl hlas, který moc dobře znám...Freddy. ‚Oni mluví?!' pomyslela jsem si šokovaně. „No, jak slyšíš tak asi jo," řekl Glitch a oba dva jsme poslouchali nastávající konverzaci mezi animatroniky. „Nevím kde je Freddy, ještě před chvílí jsem u ní byla a dívala se na ní!" říkala Chica mezitím, co jsem slyšela další robotické kroky. „Yar! Kapitáne! Nějaký problém?" „Jo, pohřešuje se noční hlídač! Někam utekl!" „Vlastně Freddy, uteklA, je to holka." „Vážně? Nepovídej Chico, to ale stále nevysvětluje, kde je?" „Oi, uklidni se kapitáne! Mi tu mořskou krysu najdeme a pošleme jí pěkně po prkně!" „Dobrá, ale musíme se rozdělit a zároveň jednat rychle. Chico, ty půjdeš do kuchyně, Foxy, ty se jdi podívat na záchody a ty Bon- kde je Bonnie?!" zeptal se už vážně vytočeně Freddy. Mezitím, co se tři animatronici hádali v MOJÍ kanceláři, čtvrtý byl na útěku. ‚Ok, takže kam Bonnie má naprogramováno chodit, hmmm....? Chodí do skladu, do zákulisí, na hlavní stage, do jídleny a ke kanceláři. Aspoň vím, že ho v kuchyni nepotkám.' pomyslela jsem si a oddechla si.