Paní čas

5. Světlo ve tmě

Znovu pocítí ten palčivý pocit a ošije se. Chvíli uvažuje, ale nakonec ji ovládne vzrušení a nutkání znovu pocítit ten nádherný pocit. Opře se o čelo postele a prsty zajede mezi stehna, kde černá krajka kalhotek začíná pomalu vlhnout. Skousne si ret a prohlíží si vypracované svaly a zároveň se pomalými krouživými pohyby přivádí do stavu, kdy je jí jedno, jestli ji někdo uvidí.

Stáhne mokrou látku a odhodí ji, znovu zalapá po dechu a přivře oči. Představuje si, že je to jeho ruka, jeho ústa, která ji přivádí k šílenství a spokojenosti zároveň. Když otevře oči aby se mohla dál kochat pohledem na toho nejkrásnějšího muže, jakého poznala zjistí, že je vzhůru a ostražitě ji sleduje.

Z jeho pohledu nedokáže poznat co si myslí a na okamžik ji ovládne stud. Přitáhne nohy k sobě a odvrátí pohled, jako by byla malé dítě, které někdo načapal při nepřístojnostech.
„Proč jsi přestala?" zachraptí ospalým hlasem a posadí se.
„Nevím, asi proto jak se na mě díváš."
„Jak se dívám?" Pokrčí rameny.
„Jako bych dělala něco špatného."

Posune se k ní blíž a dvěma prsty jí nadzvedne bradu.
„Jsi nádherná když jsi vzrušená," zašeptá a políbí ji. Vklíní se jí mezi nohy a když se o ni otře vydechne a zakloní hlavu. Adam se skloní a palcem pomalu zakrouží kolem nejcitlivějšího místa, což v ní vyvolá novou vlnu rozkoše. Sleduje jeho pohyby a když ji nasaje do úst už to nevydrží a hlasitě zasténá.

„Adame," vydechne a vsune prsty do jeho rozcuchaných vlasů. Jakmile do ní vsune jazyk vyjde mu pánví naproti.
„Bože," vydechne a sevře v dlaních prsa.
„Jsi dokonalá," jeho pohyby se zrychlí až se celé její tělo zmítá blahem, které chce vybuchnout.
„Udělej se pro mě," zašeptá a k jeho jazyku se přidají i prsty. Hlasitě vykřikne a křečovitě strne s otevřenými ústy, než se svalí na postel a přerývaně oddechuje.

„Chci abys byla jen moje," dlouze ji políbí a pak sleduje, jak jí z tváří mizí červeň. Chce ho. Tak strašně moc. Natáhne se k nočnímu stolku a ze šuplíku vytáhne masku na spaní, kterou mu se šibalským úsměvem podá.

„Co s tím?" nechápe.
„Nasaď si ji," povytáhne obočí a sleduje jak se mračí.
„Proč?"
„To se nedozvíš, když neuděláš to, co ti říkám." Nakonec si povzdechne a poslechne ji. Spokojeně se usměje a položí ho na záda.
„Co chceš-" nedořekne to, protože ho dlouze políbí. Pak své polibky posune níž na krk a hruď, mezitím co mu rozepíná kalhoty, které stáhne a zůstane hledět na jeho perfektně vztyčený penis.

Uchopí ho do ruky a spokojeně sleduje, jak lapá po dechu a napínají se mu svaly. Skloní se a vsune ho do úst. Adam zasténá a ona cítí jak ještě víc ztvrdl. Pomalu ho saje a hladí a užívá si ten pocit moci.

„Počkej," zarazí ji.
„Co se děje?" narovná se a nechápe co provedla.
„Chci vědět jaký je to pocit," zachraptí a zrychleně oddechuje.
„Jaký pocit?"
„Být v tobě." Vanesa zamrká, něco takového nečekala. Pomalu se smiřovala s tím, že budou jen přátelé, ale ta změna jí vůbec nevadila.

Svlékla si zbytek oblečení, který měla na sobě a obkročmo si nad něj klekla. Navedla jeho ruce na své boky a pak pomalu dosedla. Oba současně blaženě vydechli. Byl to nádherný pocit mít ho v sobě, ale zároveň jí to pořád nestačilo. Pohla boky a zaklonila hlavu, když ji začal dráždit zevnitř i zvenku jak se o něj třela.

Chytla jeho ruce a propletla své prsty s jeho. Přitáhla si ho k sobě do sedu.
„Otevři pusu," poručila a když ji poslechl vsunula mu do ní ňadro, které okamžitě začal olizovat a dráždit. Zrychlila tempo a i její steny zesílily. Bylo jí jedno, jestli probudí celý dům. Byl to tak nádherný pocit že chtěla aby nikdy neskončil.

Tělo se jí zachvělo v návalu orgasmu a jak se křečovitě pohybovala ucítila jak se jí v těle rozlévá teplo společně s Adamovým spokojeným výdechem. Sklouzla z něho a položila se vedle. Stáhla mu masku a sledovala jak nemůže popadnout dech.

„Tohle bylo to nejlepší, co jsem kdy zažil," funěl a po tváři mu tekl pot. Usmála se a spokojeně zavrtěla.
„To jsem ráda že to máme stejně." Stočila se do klubíčka a chtěla usnout. Adam se k ní přitiskl a dlaní přejížděl po linii jejího boku. Po chvíli jako by mu to přestalo stačit a zamířil na bříško a na ňadra, která lehkými doteky tuhla a mravenčení v celém těle zrychlovalo dech.

Zavrtěla se a zamručela, když na bedrech cítila jak znovu tvrdne. Skousla si ret, uchopila jeho ruku a vsunula ji mezi stehna. Hlasitě vydechla a vystrčila zadeček aby se k němu ještě víc natiskla. Když byl ten pocit téměř nesnesitelný posunula se nahoru a pak zpět a on do ní lehce vklouzl.

Uchopil ji za bok aby si ji přidržel a začal přirážet. Zprvu nejistě, ale postupně se dostal do tempa. Dráždila samu sebe i jeho, když z ní vystupoval aby ji o chvíli později přinutil zasténat a prohnout se.

Bylo to jiné, ale stejně příjemné a naplňující. Přirážel pomalu a tak trvalo snad celou věčnost než oba konečně došli k vrcholu a s hlasitým výdechem pocítili extázi. Milovali se ještě několikrát než vyčerpáním usnuli.

Probudilo ji ostré sluneční světlo, rozhlédla se po místnosti, ale byla sama. Adam i jeho věci byly pryč, jen na stole ležela hromádka bankovek. I na tu dálku poznala, že to není pět dolarů, ani padesát.

Dala si horkou koupel a když jí zakručelo v břiše rozhodla se něco pojíst. Bylo už po obědě a tak v kuchyni byla jen žena, která myla nádobí a Madam, která si s nohama na židli vychutnávala dezert v podobě zmrzliny.
„Dobré ráno, ospalče," pozdravila ji. Vanesa se na ni usmála a podala jí peníze za minulou noc.

„Tak co, měla jsem pravdu?" povytáhla obočí a s úsměvem sledovala, jak se červená. Dívka sklopila zrak a přikývla.
„Dobře. To byla lekce číslo jedna. Je čas na lekci číslo dvě, posaď se," sundá nohy ze židle a počká, dokud se neposadí.

„Není špatné mít stálé zákazníky, ale dávej si pozor. Ty jsi kurtizána a oni ti, kdo platí. Je to obchod. Nikdy v tom nesmí být nic víc," přikývla na srozuměnou. I když se jí Adam líbil, a to hodně, věděla že není možné aby byli spolu.

„Dobrá," vytrhla ji z myšlenek Madam, „lekce číslo tři. Pokud chceš být opravdu jedinečná a nejlepší, musíš najít něco, co ti jde, udělat z toho svou přednost a přinutit muže aby to chtěli víc, než cokoli nebo kohokoli jiného. Chápeš?" Vanesa se zamračí a přemýšlí. Co jí jde? Neumí nic výjimečného. Co se jí líbí? Dnes v noci zjistila že se jí to líbí pomalu. Sice je to mučivé, ale ten pocit byl nepopsatelný. Musí je přinutit, aby to chtěli pomalu jako ona.
„A co když je přinutím aby to chtěli tak, jak to chci já?"

Madam překvapeně nadzvedla obočí, „Něco takového chce hodně odvahy a sebejistoty a ne vždy se ti to musí povést."
„Ale zkusit to mohu, ne?" žena se usměje a přikývne.
„Dobrá, myslím že půjdu nakupovat," vstane a vyběhne nahoru aby se oblékla do města.

Po několika hodinách strávených v obchodě se unavená svalí na postel. Má ještě pár hodin a tak si na chvíli zdřímla, pak vybalila nové hadříky a ty nejdůležitější, na které se nejvíc těšila si oblékla.