Schopnost vize

Lhář

Ráno mě Kanake přišel vyzvednout. Rozhodla jsem se, že odtažitost a odpor je v tomhle případě špatné řešení. "Už ses zbavila té knihy?" řekl Kanake cestou do školy. Rozhodla jsem si hrát na chudinku. "Nevím jak ..." zašeptala jsem. "Je to jednoduchý. Spal ji, rozmoč, rozthej ... to je fuk. Hlavně ji znič." řekl chladně. "Nechtěl předtím abych ji někomu předala?!" problesklo mi hlavou. "Řekni mi proč bych to měla dělat ..." řekla jsem rázně. Kanake se zhloboka nadechl a vydechl. "Tak fajn. Ty už jsi od Kaita určitě slyšela o tom jak ta kniha funguje. Pokud se ti podaří jejího majitele zvyklat, dostáváš jeho život. To znamená, že on se vymaže a všechno co jsi s Kaitem prožila jsi teď prožila se mnou. Kaito není takovej svatoušek jak si o něm myslíš. Je to pořádnej podrazák a autor téhle knížky ... Doufám, že se brzy setkáme, Arnel." usmál se a zmizel. Nechápala jsem nic z toho co říkal. Najednou mě začala strašně třeštit hlava. Poklekla jsem, držela se za hlavu a křičela bolestí. Najednou se předemnou objevila hlavní postava z knížky. Měla na tváři šílený úsměv a v ruce katanu. "Vítej v novém životě, Arnel." zasmála se a nemilosrdně mě popravila.

Probrala jsem se v lese. Čistá tma uprostřed šumícího lesa. Nebylo vidět na krok. Nahmatala jsem vedle sebe lampu a sirky. Zapálila jsem lampu a posvítila před sebe. Vedle mě se z ničeho nic objevili Kanake a Kaito. Oba na tváři měli šílené úsměvy v záři lamp. Tma opadla a nebe se vyjasnilo. Bylo šero. "O co tu sakra jde?!" zašeptala jsem