😳Confused😳

16 3 1
                                    

,,Mnoo..'' začal jsem s velkou dávkou nejistoty. ,,Pravděpodobně nebudeš moct mít děti.'' Překvapeně mě pozorovala, ale nezdálo se, že by jí to nějak zvlášť vadilo. ,,Budu v pořádku?'' Touto otázkou mě lehce zaskočila.
,,Eh? J-jo..jo, už by jsi měla být v pohodě.'' Usmála se. Počkat..ona se usmála? ,,T-tobě to n-nevadí?'' Zavrtěla hlavou a dál se usmívala. Skoro mě až děsila. ,,Mě stačí, že mám tebe. Už dlouho se ti to bojím říct, ale asi jsem se do tebe zamilovala. Od té doby, co jsme se poznali, se ve tvé přítomnosti cítím příkemně a posledních pár týdnů, co tu nehnutě ležím na posteli, mi dodáváš odvahu to tady přetrpět. To, že jsme se přestěhovali právě vedle vás, bylo to nejlepší, co se mohlo kdy stát. Jsem za to ráda. A jsem ráda za tebe.'' Poté, co tohle dořekla, mi utřela slzy z tváří, a dál se usmívala jak kdyby si něco šňupla. Opatrně, jak nejjemněji jsem mohl, jsem ji objal. ,,Miluju tě April.'' ,,Taky tě miluju.'' Zašeptala mi do ucha tak, že jsem tl sotva slyšel, a následně usnula. Lehnul jsem si na vedlejší postel s myšlenkou, že to sestřičkám třeba nebude vadit, a přidal se ke svojí nové přítelkyni.

Neighbours(FF Martijn Garritsen)Kde žijí příběhy. Začni objevovat