Miss Patriot: Ultron's revenge [2]

11.

Ráno bylo pro většinu členů týmu pekelné. Ti, co pili, zažívali kocovinu až na Brooklyn, která se díky séru v jejím těle po jejím otci cítila jako rybička. Ani známka potom, že by cokoliv pila. Jediné, co ji poznamenalo byl menší výpadek paměti na minulou noc.

Morgan, s hrnkem kávy, pracovala celou noc a snažila se najít jakékoliv vodítko. Bruce jí pomáhal nějakou dobu, než se odebral spát do jeho pokoje. Starková byla na delší absenci spánku zvyklá. Na kávě ujížděla a díky ní dokázala vydržet vzhůru až tři dny. Samozřejmě při stálém a pravidelném příjmu oného nápoje. Na alkohol neměla ani pomyšlení.

Během bedlivého sledování obrazovky počítače si ani nevšimla Rogersové, která právě procházela kolem laboratoře s ručníkem kolem krku směrem od veřejných sprch. Jakmile si všimla Starkové, zastavila se. Bylo teprve šest ráno a už teď Morgan pracovala? To se Brook moc nezdálo. Aniž by o sobě dala jakkoliv vědět, vešla do laboratoře. Brunetka si jí nevšimla, jelikož složka jejího otce byla zajímavější. Během zanedbávání spánku zjistila, že Ultron byl skutečně výtvorem jejího otce. Všechno bylo v systému až moc podrobně popsáno.

„Ty ještě nespíš?" ozvala se Brooklyn za jejími zády, když k ní došla. Zároveň jí blondýnka zvědavě nahlédla přes rameno na čtení, které měla Morgan v počítači. Starkovou to nevyděsilo. Mnoho lidí ji takto mnohokrát překvapilo a už si zvykla.

„Já bych tu otázku spíš změnila na: Proč už nespíš?" Morgan protočila očima a na otočné židli se otočila na Rogersovou. Ta si překřížila ruce na prsou a zamračila se.

„Tím chceš říct, že jsi tady byla celou noc?" řekla Brook s ledovým klidem, i když se jí ta myšlenka moc nelíbila. Morgan vstala z židle a zároveň se natáhla po hrnku s kávou, kterou následně dopila.

„Jo. Musím pracovat, když se ostatní mezitím baví," pokrčila Starková rameny, jakoby o nic nešlo a vydala se s hrnkem pryč z laboratoře. Brooklyn to naštvalo. Neměla v lásce, aby si někdo takhle kazil zdraví a ještě ponocoval. Bylo domluvené že se začne pracovat hned ráno a přesto si Morgan zase dělala všechno po svém.

„Kam jdeš?" optala se brunetky a okamžitě šla za ní. Morgan si povzdechla, jelikož začala očekávat podobné poučování, jako dostávala od mámy. Teď na to opravdu neměla náladu.

„Do kuchyně. Udělat si kafe a snídani," odpověděla blondýnce a přešla práh směrem do kuchyně, která byla ne moc daleko od laboratoře. Potřebovala další dávku kávy, aby se probrala. Sice by to nepřiznala, ale únava na ni začala dopadat celkem rychle, když si neměla jak doplnit energii. Jakmile vešla do kuchyně, okamžitě zapla kávovar.

„Měla bys jít do postele. Unavená budeš týmu k ničemu," Brooklyn kávovar pro změnu vypnula. Nedokázala se dívat na to, jak si Morgan ubližuje. Vysloužila si ní vražedný pohled.

„Musím pracovat. Něco jsem Kaille slíbila."

„Chceme Kaille pomoct všichni," vydechla Brook a prosebně se podívala na svou kamarádku. „Podívej, Morgan. Vím, že jsi chytrá-"

„Génius," opravila ji Morgan znovu a stále probodávala Rogersovou pohledem. Vytáčelo ji, že jí pořád někdo do něčeho furt mluvil. Nenáviděla to.

„Vím, že jsi génius, ale i ti musí spát, aby nabrali sílu. Žádám tě alespoň o dvě hodiny spánku. Nic víc. Prosím."

„Já ti teď něco povím," Morgan to už nevydržela a rozhodla se vyjádřit svůj názor. Brooklyn se zatvářila překvapeně, ale přeci jen ji zajímalo co má Morgan na srdci.

„Poslouchám."

„Zaprvé... Nejsi moje máma. Zadruhé... To, že vychováváš mýho tátu neznamená, že mě převychováš," Starková se zamračila přitom, když to říkala. Brooklyn se jen ironicky usmála. Pobavilo ji, že Morgan mluvila o převychovávání. V žádném případě o ničem takovém nepřemýšlela.

„Když to říkáš," pokrčila Brooklyn rameny a nechala Morgan, aby si zase pustila kávovar, který jí po chvíli udělal kávu. Mezitím si Starková připravila ke snídani tousty a následně si vzala hrnek s kávou. Ignorovala Rogersovou a vydala se pryč z kuchyně. Chtěla se vrátit k práci a zjistit co nejvíce. Věděla, že není moc času.