UNKNOWN

Část 9 S PRAVDOU VEN

„Juli co se děje?" Zeptal se Naraku a v jeho hlase byl znát strach.

„Já nemůžu!" vzlykal jsem a Naraku si mě přitáhnul do objetí.

„To bude dobrý. Chceš mi říct, co se stalo?"

Zavrtěl jsem hlavou a bulel jsem mu na rameni. Najednou se ozval ten nejhorší hlas na světě. Najednou mě někdo silou odtrhl od Naraka.

„Nebudeš se ho dotýkat ty buzno! To nevíš, že patří mě!"

Najednou jsem měl prsa tý vyjebaný děvky v obličeji.

Vykroutil jsem se jí byl jsem naštvaný na celý svět. Proč zrovna já? Kurva co jsem komu udělal!

Podíval jsem se na Naraka, že chci jít s pravdou ven. Měli jsme dokonce i nacvičený divadýlko pro lidi.

„Carol teď se pořádně dívej a dobře poslouchej." Na chvíli jsem se odmlčel.

„Lásko, nemusíš jim to říkat." To byl Naraku

Přišel jsem k němu a obejmul ho.

„Tohle ti jen tak nesplatím." Pošeptal jsem mu do ucha.

Nadechl jsem se a otočil jsem se směrem ke třídě. Naraku mě chytil za ruku.

„Já a Naraku spolu chodíme! A ano i já jsem gay!" Řekl jsem to co nejvic nahlas jsem mohl.

„Nevěříme ti Juliáne! Celá den si divný!"

„Mike má pravdu nevěříme ti nic z toho!"

To na mě bylo moc. Otočil jsem se bokem a přitáhnul jsem si Naraku do polibku. Uslyšel jsem, jak několik z nich zalapalo po dechu. S Narakem jsme se už několikrát líbali. Hlavně v době, když jsme spolu chodily a byl jsem opravdu rád, že se s Narakem pořád bavím. Nikdo jiný by tohle pro mě nikdy neudělal. Po chvilce co jsme se líbali, jsme se museli odtáhnout, kvůli kyslíku. Naraku si mě přitáhl do objetí.

„Tohle sis měl pořádně rozmyslet a ne se na mě vrhnout." V jeho hlase byla slyšet hystérie, ale i pobavení. Asi ho pobavilo jak jsem se na něj vrhl, ale asi ho mrzí, že je to jen divadýlko pro lidi.

„Já vím promiň. Udělám všechno, co budeš chtít. Úplně všechno!"

„To se ještě uvidí."