UNKNOWN

Část 21 Mário

Probudil jsem se a šel jsem do práce. V práci si mě našel Miko.

„Hej kámo myslel jsem si, že dneska nepřijdeš po tom co se stalo tvýmu bráchovi!"

„A co se mu jako mělo stát?"

„Ty jsi neviděl zprávy?"

„Ne!"

„Aha a byl juli doma?"

„Ne"

„Tak se jdeme podívat na ty zprávy!"

„Ok"

Viděl jsem zprávy a málem mi vypadly oči z důlků. Tomu nevěřím. Juli není blázen. Byl úplně v pohodě. Zkusil jsem mu zavolat na mobil, ale spadlo to do schránky. Najednou mi zapípal mobil. Podíval jsem se kdo to píše a byl to Juli.

Ahoj brácho jsem v pohodě, začínám nový život. Nehledej mě, nevolej mi, nepiš mi. Odešel jsem sám od sebe. Nemůžu být tady a ani v tomhle státě. Zbohem! Julián
PS: pořád tě mám rád

Nahrnuly se mi slzy do očí. Ten zmrd mě jen tak opustí!

„Tohle je na mě trošku moc!"

Zavolal jsem na policii oznámil jim to a oni vyhlásili celosvětové pátrání. Ano celosvětové. Jeho fotky rozvěsily úplně všude.