Na spod knihovny /oneshots

Marvel- Ironfrost/Frostiron

Ahoj, ano, jsem tu po dlouhé, dlouhé a ještě jednou dlouhé pauze. Tak jsem si pro vás připravila mojí srdcovku Ironfrost/Frostiron. 

Tato kapitola je braná z filmu the Avengers. Jen tak z nudy jsem se na něj podívala a vnuknul mi tento nápad, tak snad se bude líbit. 

Je to ještě před první jednodilovkou v teto knize, takže pokud jste jí náhodou nečetli, tak doporučuji po této fanfikci omrknou i tu.

,,Přišel jsi apelovat na mou lidskost?" Řekl s výsměchem Loki, který se opatrně přibližoval k  Anthonymu. ,,Né, přišel jsem ti pohrozit" řekl Tony s lehkostí, které se bůh lsti musel zasmát, jak pošetilí musí Anthony být? 

,,To sis měl nechat to brnění" zašklebil se Loki a ještě o kousek popošel k Tonymu, co se bezstarostně procházel vůbec ničím nechráněn po vynálezcově věži. ,,No, už je dost sešlí a ty máš taky jen tu svítící hůlku"ukázal Tony na věc, co držel v ruce. Při těchto slovech bůh pohlédl na hůl a udržel smích, přesto si nervózně přehodil hůl z jedné ruky do druhé, kdyby jen Tony věděl, co ta věc dokáže a co skrývá ve svém útrobí, nenazýval by jí po té hůlkou.

Anthony se  snažil působit odlehčeně, ale vůbec se tak necítil, možná to bylo tím, že Loki byl až neobyčejně přitažlivý, na což se Tony vůbec nechtěl soustředit v této situaci, nebo to také mohlo být tím, že ho Loki hodlal zabít. 

,,Chceš drink?" znovu se musel zasmát a Tonymu se naježily chlupy na ruce, bože ten božský smích byl až moc boží. ,,Zdržování ti nepomůže" zasmál se znovu Loki a Tonymu se vrátila husina.

,,Nene, já hrozím" Zašklebil se železný muž a otočil se na boha zády, nevěděl proč, ale necítil z něj nějakou hrozbu, spíš strach z něčeho co Tony nemohl identifikovat. 

,,Nechceš, fakt ne?" Zasmál se falešně Anthony, ale i přesto vyndal dvě skleničky, ani se ho popravdě neptal, spíš jen konstatoval to, že nehodlá s bohem bojovat. ,,Já si dám" a ty taky, pomyslel si rychle a do obou skleniček nasypal led, který po té zalil medově zlatavým nápojem. 

,,Má armáda se blíží, nelze ji zastavit", i když by to sám Loki chtěl, nechtěl lidem ubližovat, chtěl jim pouze vládnout, lidé byli tak podmaniví, zajímaví, Loki občas sám nerozuměl nějakým věcem, co lidé brali jako samozřejmost. Chtěl jim jen ukázat, jaké je to mít vůdce, né vraha. 

,,Čeho bych se měl bát?" Zeptal se Loki se zájmem. ,,Avengers" odpověděl hbitě Anthony a uchopil obě sklenky, jednu do každé ruky, led jen nepatrně zacinkal, když narazil na sklo. 

,,No, tak si říkáme, jsme jakože tým nejmocnějších hrdinů světa" odpověděl železný muž na otázku v Lokiho tváři. ,,Ano, viděl jsem" zasmál se bůh a přistoupil k Tonymu. ,,Jooo, trvá nám to trochu dýl než zaberem, uznávám, ale zkus si to spočítat, tvůj brácha, polobůh" Loki pouze protočil očima, oslovení bratr nenáviděl, nebyli bratři, on se od Thora lišil jako se lišil kapitán Amerika od Iron mana, Loki nejdříve myslel a po té činil a Thor nejdřív činil a pak ani nemyslel.

 Uznával, že napadnou New York nebyl nejlepší nápad, ale ten nápad vlastně nebyl ani jeho, ale Thanose ,,supervoják, legenda, která je ještě dost živá" pokračoval Tony v proslovu ,,chlap kterej dokáže vsteky zezelenat, párek elitních zabijáků" 

Loki se otočil na Anthonyho a trošku se pousmál, ty všechny přepral ale Tony měl pravdu, měl se čeho bát, to přece nedá Loki ale znát ,,a ty drsňák si je dokázal všechny nasrat" Loki se znovu zašklebil.