*Steph*
Po tom, co to v hale Simon s Harrym zkontolovali, jsem šla domů a rovnou jsem padla do postele.
Ráno jsem se vzbudila za zvuků mé oblíbené písně - young, wild and free (- v mediich :3 ). Jen co jsem se vyhrabala z postele mi zakručelo v břiše. Musela jsem se tomu zasmát, ale šla jsem se podívat do kuchyně, jestli tam mám něco k jídlu. Nebylo pro mě žádným překvapením to, že jsem v lednici měla jenom zbytek pomerančového džusu a jedno vajíčko. Musím dojít na nákup. Přesně tuto větu si říkám už pět dní.
Po tom co jsem se najedla, převlékla a udělala higienu jsem si uvědomila, že bych měla pomalu vyrazit do té haly. Raději si sebou vezmu i šaty a boty na převlečení, protože mi je jasné, že domů už se nedostanu.
"Dobře tak snad mám všechno..." netrpím samomluvou, to ne. Možná to tak vypadá, ale ne. Zabouchla jsem za sebou dveře od domu a vydala se směrem k hale.
Cesta mi místo normálních deseti minut, trvala skoro hodinu. Přemýšlela jsem nad Harrym. Teď nemyslím toho z vedení, ale Stylese. Proč se ujišťoval jestli vážně slyšel 'Horan' a nebo ne? Musím se ho na to dnes zeptat, teda pokud na něj někde v tom blázinci narazím.
V poledne jsem byla v hale a postupně rozmisťovala vše, co bylo potřeba. Dnes tu nebyl takový zmatek a to jsem na tom ocenila asi nejvíce. Už nám chybí rozmístit jenom jídlo které sem přivezou za hodinu a dozozvěsit nějaké balónky a to by mělo být všechno.
"Tak lidi. Za dvě hodiny nám to tu začne, takže kdo potřebuje jít domů tak jděte, je mi jasné, že tu nejspíš velká část z vás ani nebude. tak jsem vám chtěla jenom poděkovat za pomoc. Takže vám děkuji a mějte se. Jo a krásné vánoce a Šťastný Nový rok." wow, nevěděla jsem, že jsem takový řečník. Teď už jenom počkat než sem přijede obsluha baru, ty lidi kteří sem mají dovést jídlo a mohlo by to začít.
*
Konečně! Po menším nedorozumění s obsluhou, jsem už všechno ostatní udělala. Ochranka je u vchodu a pomalu vítá první návštěvníky, takže bych se mohla jít převléct. V šatně jsem se převlékla do dokonalých černých šatů, které byly v pase zůžené, lodiček na 10-ti centimetrovém podpadku a měla jsem k tomu ještě černé psaníčko. Díky bohu, že jsem si předevčírem nalakovala nehty na černo, skvěle to k tomu totiž ladilo.
"Dobrý večer. Jsem rád, že vás tu mohu přivýtat v tak hojném počtu...." ne vážně nehodlám poslouchat Richardovi kecy o tom jak je všechny zbožňuje a tak. Raději se odstřelím, ale to bych potom dostala padáka za to, že jsem se nezabila až po své řeči. Musela jsem se zasmát své myšlence. V mých bláznivých myšlenkách, mě vyrušily něčí ruce na mých bocích.
"Bože! Harry, ty mě jednou zabiješ." po tom co jsem to dořekla jsme se začali smát. "Jo chtěla jsem se tě zeptat. Proč ses včera uji-" než jsem to mohla doříct, tak se mi Harry omluvim, že musí, ale řekl mi že zachvíli přijde.
"Teď prosím přivítejte 'One Direction'!" počkat co!? Já nebudu mít svůj proslov!? To je ta nejlepší věc, kterou jsem dnes zjistila. Sledovala jsem jak na podium jde pět mladých kluků a mezi nimi jsem zahlédla i Harryho. Říkala jsem si, co má asi tak on společného se Syco Music.
Chvíli o něčem mluvili, ale já jsem je moc nevnímala, protože takováto řeč mě čeká ještě asi tak třikrát.
"Dámy a pánové, zatleskejte prosím Harrymu Stylesovi, Liamovi Paynovi, Zaynovi Malikovi, Louisovi Tomlinsonovi a našemu irovi Niallovi Horanovi." jak jinak Richard se musí předvádět všu- POČKAT! CO!? HORAN!? Ok, tohle není legrace, chci vědět o co tu jde a to hned, nebo si to zjistím sama.
Je mi úplně jedno, že nějak strkám do nějakejch lidí. Oh skvěle, našla jsem Harryho i s ostatníma klukama ze skupiny.
"Promiňte kluci, ale jenom se na něco zeptám tady Harryho... To že jsi mi neřekl, že jsi ve skupině mi je jedno, ale to že jsi mi neřekl, že jsi ve skupině s někým kdo se jmenuje 'Horan' od tebe nebylo hezké.' nejdříve jsem na Harryho málem křičela, ale poslední dvě slova jsem skoro zašeptala. Když jsem se podívala okolo sebe, tak na mně ostatní kluci zírali jako na blázna.
Pozn. Autorky.: tadaaa. Dalsi dil. Rovnou se vam omlouvam ze je kratky a mozna tam jsou chyby, ale musela jsem psat na mobile a je to docela zazitek, kdyz nevite ani kolik mate slov. -,- Jenom doufam ze jste dostali spoustu darku a mne taky nedelite nejake v podobe votes a komentu. :) Love ya *Brunette
ČTEŠ
Christmas with you, my Brother.
FanfictionPRÁCE. STRES. LÁSKA. PŘEKVAPENÍ. ZKLAMÁNÍ. To vše v tomto příběhu. Čtěte a dozvíte se více.