*Stephani*
U kluků jsem byla za pět minut sedm, a tak jsem zaparkovala na příjezdové cestě a vydala jsem se ke dveřím. Čekala jsem, jestli někdo bude reagovat na to, že jsem zvonila. Myslela jsem, že tu nikdo není, ale nakonec mi přišel otevřít můj blonďatý bráška. Je zvláštní, že jsme se poznali před pár dny a máme spolu tak krásný vztah, ale myslím si, že ani jednomu z nás to nevadí. Sundala jsem si kabát a šla jsem do obýváku, ze kterého jsem slyšela hlasy.
„Stephani, strašně moc ti to sluší.“ Řekli všichni kluci najednou, samozřejmě, že jsem sklopila hlavu a začala jsem se červenat. Nikdy mi totiž nikdo, kromě tety, neřekl, že vypadám hezky, že mi to slučí nebo něco takového. Poděkovala jsem jim a šla jsem se posadit na koženou pohovku mezi Louise a Nialla. Chvíli jsme si povídali a najednou zazněl zvonek.
„To bude Perrie a Eleanor.“ Vyskočil z křesla Zayn, který se moc nezapojoval. Do obýváku vešly dvě holky, zhruba v mém věku. Obě byly krásné. Jedna na sobě měla světle růžové šaty po kolena, které jí dokonale seděly k jejím hnědým lehce vlnitým vlasům. Druhá měla modro-fialové šaty, které se skvěle seděly k jejím blonďatým vlasům.
„Ahoj ty musíš být Stephani. Já jsem Perrie, ale říkej mi Pezz. A tohle je Eleanor, ale můžeš jí říkat El.“ Představila je blondýnka a postupně jsme se objaly. Už od pohledu, se zdály být přátelské. Třeba budu mít po dlouhé době kamarádky a třeba se jedna, nebo obě, stane mojí nejlepší kamarádkou.
„Ráda vás obě poznávám. Říkejte mi, jak chcete, slyším skoro na všechno. SLYLES bez poznámek!!“ jen jsem se na něj s úsměvem utočila a ušklíbla jsem se na něj. Všichni jsme se zasmály a nějak jsme si posedali. Kluci po nějaké chvíli odešli do kuchyně a šly udělat večeři a my jsme s holkama zatím probírali co kdo má rád a tak. No prostě jsme byly tři holky u sebe, tak co chcete.
Když měli kluci hotovo, bylo něco po osmý hodině a večeře nám zabrala celkem asi hodinu. Není se čemu divit, když u jednoho stolu sedí dvě osoby s Horanovskou krví a žaludkem. Jsem ráda, že mě kluci i holky mezi sebe tak lehce a rychle přijali. Nejdřív jsem se bála, že mě třeba nebude mít rád jeden nebo dva členové, ale jak vidím tak jsem se pletla a jsem zato ráda.
Po večeři jsme zase šli všichni do obýváku, kluci přinesli různé chipsy, chlebíčky a hlavně alkohol. Rozhodlo se, že budeme hrát twistr. Twistr je skvělá hra ale jak ho chcete hrát v osmi lidech? Jde to, ale je to složité. Hlavní je při tom ta legrace. V jednu chvíli byl Loui tak, že byl zadkem na Harryho rozkroku. No zajímavá póza. Když nás to přestalo po asi dvou hodinách bavit, tak se řeklo, že budeme tančit. Neříkám, že nemám tančení ráda, ale nemusí mě při tom vidět nejznámější boyband světa, můj bratr, dvě drahé polovičky zadaných chlapců a no to je asi všechno, ale i tak. Po dlouhém přemlouvání jsem se taky rozhodla, že půjdu tancovat, ale ještě před tím, jsem si musela dát velkého panáka. Po asi pěti písničkách začala hrát pomalá písnička, přesně písnička My Heart Will Go On z Titanicu. Louis tancoval s El, Zayn s Pezz a já čekala, jestli mě někdo vyzve. Když se k tomu nikdo neměl, tak jsem vytáhla postupně všechny kluky si zatancovat.
Tancovat jsme přestali pět minut, před půlnocí. Kluci donesli šampaňský a pomalu jsme se vydali na zahradu. Liam a Zayn šli někam dozadu do zahrady a my ostatní jsme začali odpočítávat.
„7..6..5..4..3..2..1.. Happy New Year!!!“ zavolali jsme a Loui s Hazzoušem otevřeli šampaňský. Byl to nádherný okamžik. Najednou mě někdo objal a já jsem leknutím lehce nad skočila, ale byl to jenom Niall, který mi spoje ruce obtočil okolo pasu a hlavu si odložil na moje rameno. Ještě, že mám ty podpatky, protože bych jinak byla o hlavu nižší, než je on, takto jsem jen o kousek a vyhovuje mi to tak. Všichni se už odebrali dovnitř, protože jim byla zima, ale já jsem tu zůstala s Niallem.
„Děkuju. Děkuju za všechno.“ Jen co jsem to dořekla, jsem začala brečet. Nevím, jestli to byly slzy štěstí z toho, že mám rodinu, a nebo smutku, že už nikdy neuvidím mou tetičku, a že jsem vlastně nikdy neměla kluka. Nevadí mi to, ale je mi to trapné. Co já vím, třeba se v novém roce někdo objeví? Na někoho narazím a zamilujeme se do sebe na první pohled? Nechám se překvapit, ale jedno je jisté, už nebudu nikomu dělat otroka. Víc už ne.
„Neděkuj. Jsem za tebe rád sestřičko. Doufám, že se mnou, tedy, s námi, zůstaneš i na dále.“ Jenom jsem přikývla a nechala jsem se kolíbat do rytmu pomalé písničky, která sem byla slyšet zevnitř. Jen co jsme se otočili, jsme se nestačili divit. Louis tancoval s Harrym, Liam se Zaynem a El s Perrie.
Tento rok bude, ten nejlepší v mém životě. Začíná nová etapa mého života a jsem ráda, že je její součástí, právě můj brácha s jeho kamarády a jejich přítelkyněmi. This Is 1st page of 365 pages in this year.
Pozn.autorky: tak tento příběh je u konce. Chtěla bych poděkovat všem, kteří četli tento příběh, kteří mě podpořili votes nebo i komentářem. Chci hlavně poděkovat gallovaaa, lola188 a mousenka za jejich votes :)) doufám že jste k vánocům dostali vše co jste si přáli, od loňského roku dostali vše co jste očekávali a do toho nového roku vám přeji vše nejlepší ♥♥♥
PS.: tato povídka je na 188. místě ve fanfiction..... děkujůůůůůů moc :3 bez vás bych to nikdy nepsala a ani nic. hlavně jsem vůbec nečekala, že by to mohlo být tak vysoko a jednoho dne se podívám a ♦BAM♦ a tato povídka se najednou objevila na 188. místě :)) ještě jednou děkujůů :3 <3 ♥
Love ya *Brunette :* ♥
ČTEŠ
Christmas with you, my Brother.
FanfictionPRÁCE. STRES. LÁSKA. PŘEKVAPENÍ. ZKLAMÁNÍ. To vše v tomto příběhu. Čtěte a dozvíte se více.