*Stephani*
Probrala jsem se v šest ráno, ale už se mi nepodařilo, usnou, tak jsem šla
rovnou do kuchyně kde, jsem si udělala snídani. Mám hlad, ale co se divím,
včera jsem vlastně nic nesnědla. Nedošlo mi, že jsem si pořád nedošla na ten
nákup, kam jsem si chtěla zajít, takže jsem ke snídani měla jablko, na kterém
už bylo poznat, že tu nějakou tu chvíli leží. Po snídani jsem šla do koupelny,
kde jsem se osprchovala a umyla jsem si i hlavu. Po sprše jsem si udělala lehký
make-up, což pro mě znamená korektor na zakrytí kruhů pod očima a malinko
řasenky. Nikdy jsem to nějak moc neřešila, teda pokud jsem nešla na nějakou
akci. Vlasy jsem si vyfénovala a nechala jsem je splývat po mých ramenou a
zádech. Hodila jsem na sebe první kalhoty, které jsem viděla, tričko, svetřík,
vzala jsem si do kabelky mobil a peněženku. U dveří jsem si vzala klíče od domu
a od auta, nakonec jsem si vzala svůj černý zimní kabát a šla jsem k autu.
U obchodu jsem zaparkovala někde v přední části
parkoviště a vydala jsem se směrem do obchodu. Vzala jsem si nákupní košík a
postupně jsem do něj dávala vše potřebné. Když jsem měla košík už z poloviny
plný, jsem si uvědomila, že jdu vlastně dneska večer ke klukům. No co nedalo se
odmítnout a ani se mi nějak nechtěl trávit silvestr sám, po tom co vím, že
kousek ode mě bydlí můj bráška. Rozhodla jsem se teda ještě dojít k regálům,
kde mají alkohol. Když jsem vybírala, jaké vezmu šampaňské, tak jsem si všimla
někoho vedle mě. Ta osoba byla zahalená, ale poznala jsem v ní mého brášku.
Pomalu jsem došla za něj, byl tak zaneprázdněný, že si mě ani nevšiml. Když jsem
stála za ním, tak jsem mu přikryla oči svýma rukama a to co řekl, se mě docela
dotklo, on mě nepoznal!
„Tomlinsone, jestli to seš ty. Tak ti slibuju,
že až budeme doma, tak tě zabiju. A jestli si někdo jinej, z kluků, tak tě
jenom přizabiju.“ Zavrčel a já se uchechtla. Počkat oni tu jsou i ostatní? No nebudu to teď řešit.
„A co když jsem tvoje hodná, nedávno nalezená
sestřička? Zabiješ mě nebo na mě budeš hodný a jenom mě přizabiješ?“ to se
Niall už otočil a držel mě ve svém medvědím objetí.
„Tak to tě umačkám, protože jsme se neviděli už… ehm… asi
tři dny a mě se stýská. Jinak, ale doufám, že počítáš s dneškem, protože
jestli ne, tak tě bud muset unést.“ Začali jsme se smát, až se na nás otočilo
pár lidí. Najednou jsem slyšela Harryho, jak jinak bez jeho poznámek by to
nebylo ono.
„Hej Niallere. My tě tady hledáme jak idioti a ty se tu zatím
vybavuješ s nějakou holkou. To mi jako ani nic neřekneš?“ Niall se na mě
podíval a po chvíli zvedl pohled na Hazzu.
„Promiň Harry. Ehm… tohle je… Stephani moje malá ségra, ale
myslím si, že jí už znáš.“ Kluci vyprskli smích a společně s nimi i já a
Niall. Harry se jenom ušklíbnul, vzal jejich košík s nákupem a šel platit.
Já jsem vzala ten svůj a šla jsem taky, protože si myslím, že už žádný alkohol
vážně nebude potřeba. Kluci mi pomohli s nákupem do auta a rovnou jsme se
dohodli, že mám přijít okolo sedmé večer. Budeme tam i večeřet a konečně poznám
i jejich přítelkyně, tedy teď už jenom Louiho a Zaynovu, ale i tak se moc
těším.
Domů jsem dorazila skoro v jedenáct. To jsem tam byla
tak dlouho? Hmm… asi jo, nevadí. Uklidila jsem nákup a rovnou jsem si venku
nechala maso, rýži a nějaké koření, abych si udělala oběd. Skočila jsem se
ještě převléknout do tepláků a trička na doma a šla jsem si udělat oběd.
U kluků, mám bát v sedm, cesta mi trvá autem asi tak
deset minut, což znamená, že připravovat se začnu v půl šestý, ať to
všechno stíhám. Teď mi je, ale všechno jedno a jdu se koukat na nějakej film. Po
dlouhém vybírání jsem skončila u This Is Us. Nevím, proč jsem se na to dívala,
ale ihned na začátku Louis nezklamal, jak dal facku Niallovi, ale nebudu to
tady nějak popisovat, protože to stejně všichni znají.
V půl šesté jsem se začala připravovat. Vyndala jsem
si ze skříně šaty, boty a na stůl jsem si připravila lak na nehty. Šla jsem se
umýt a oholit. Když jsem vylezla ze sprchy tak jsem si vlasy lehce prosušila
ručníkem a nechala jsem je volně. V pokoji jsem si namalovala nehty. „Děkuji
bohu, že je ten lak rychleschnoucí.“ Řekla jsem si, když jsem zjistila, že je
už padesát a já mám jenom nehty. Oblékla jsem si šaty a šla jsem si udělat
make-up. Udělala jsem si hnědo-černé stíny, solnější linku a dala jsem si ještě
řasenku. Lehce jsem si napudrovala tváře a rty jsem přejela světlým leskem na
rty. Když už jsem měla hotovo, tak jsem si šla navlnit vlasy. To mi trvalo asi
deset minut. Bylo šest dvacet, když jsem si z věšáku brala kabát a
obouvala jsem si boty. Klíče a mobil jsem měla v kapsách u kabátu a pomalu
jsem vyjížděla směrem k vile kluků.
Pozn.autorky: moc se omlouvam byla mensi krize ze jsem nevedela co napsat a jeste k tomu jsem byla u kamardky nakonec jsem neco vymyslela az dneska za nejakou chvili pridam posledni dil :) doufam ze se libi a jako vzdy - vote a koment love ya *Brunette
ČTEŠ
Christmas with you, my Brother.
FanfictionPRÁCE. STRES. LÁSKA. PŘEKVAPENÍ. ZKLAMÁNÍ. To vše v tomto příběhu. Čtěte a dozvíte se více.