Mé jméno je Kirishima Eijirou Jsem normální kluk, ALE nemůžu mluvit. Zhruba před rokem jsem měl autonehodu při které mi zemřeli rodiče. Kromě několika zlomenin jsem si také poranil hrtan. Teď žiju sám a chodím na vysokou školu.
_______________________________________________Zrovna jsem vycházel se sklopenou hlavou z přednášky, když jsem do někoho narazil. Opatrně jsem zvedl pohled a uviděl jsem blonďáka s rudýma očima, které mě propichovali. Všiml jsem si, že drží v ruce cigaretu, asi jsem tě vyrušil zrovna, když si chtěl zapálit. Rychle jsem se koukl dolů a zvedl ze země zapalovač, který mu musel vypadnout z ruky. Vztekle si ho ode mě vzal.
„Dávej si bacha, šmejde.”
Jen jsem přikývl a rychle od něj zmizel.
Když jsem dorazil domů, nemohl jsem ho vyhnat z hlavy. Ty planoucí oči a ten nádherný hlas. Zaujal mě. Velmi. Chtěl jsem o něm vědět víc, ale netroufám si k němu přijít blíž. Jsem jen tichý kluk, kterého nikdo ani pořádně nezná. A on je populární bad boy. Aspoň to jsem zaregistroval. Neměl bych na něj ani myslet.
Tu noc jsem nespal. Jen jsem přemýšlel nad něčím, co nikdy mít nebudu. Je jako hvězda. Jasná a planoucí. Viditelná, ale nedosažitelná.
ČTEŠ
Silent love
FanfictionMé jméno je Kirishima Eijirou Jsem normální kluk, ALE nemůžu mluvit.....