Silent love

★8★

Uběhlo pár týdnů a všechno bylo úplně úžasné. Hoshi už zas řádil a na kontrole řekli, že už je to v pořádku. Byl jsem neskutečně rád. S Bakugem jsem trávil spoustu času. Nakonec oznámil svým rodičům, že jsem jeho kluk. Ani nevíte, jak mi bylo. Skočil jsem mu kolem krku a on se jen smál a objímal mě. Bylo to vážně téměř neuvěřitelné. Mohl jsem být s ním. S takovým úžasným klukem. Splnili se mi snad všechny moje sny. Pořád jsme spolu chodili na naše procházky. Já i Hoshi jsme měli hrozný respekt z aut, lépe řečeno jsme se jich báli. A aby taky ne. Proto, když jsme chodili někde, kde byl větší provoz, tak jsme šli co nejdál od silnice a Katsuki mě objímal. Jenže, když se Hoshi lekl, tak jednomu z nás vždycky skočil do náruče. Cítil jsem se zase šťastný, bylo nám spolu úžasně. Kéž by to tak bylo navždy.