Silent love

★7★

Vyšli jsme z budovy veteriny. Chtěl jsem se mu nějak omluvit. Když jsem se na něj koukl, zjistil jsem, že se ke mně bliží. Docouval jsem až ke zdi, o kterou jsem se zastavil. Přišel až úplně ke mně. Zavřel jsem oči, bál jsem se. Nic se nedělo, tak jsem se odvážil podívat. Když jsem otevřel oči, chytl mě za bradu, přitáhl si mou hlavu blíž a políbil mě. Myslel jsem, že se mi to jen zdá, ale nezdálo. Chutnal po cigaretách, přesně tak, jak jsem si to představoval. Opatrně jsem ti dal ruce za krk, bylo to spíše automaticky. Po tomhle jsem toužil, tohle jsem chtěl.

Skončilo to u mě doma. Na nic víc než na líbání nedošlo. Udělal jsem mu kafe a sobě čaj. Hoshi už ležel ve svojem pelíšku a spinkal. Povídal a já jsem poslouchal, nakonec u mě přespal. Byl jsem za to rád, vždyť už bylo ráno a já šel teprve spát. Ale i tebe spánek zmohl.

Vzbudili jsme se před obědem, propletení. Nemohl jsem úplně uvěřit tomu, že leží vedle mě ten báječný blonďák s rudýma očkama. Byla to pravda. Můj sen se stal skutečností.