Kdo jsem? / OSUD? NE! //1.DÍL

6.Kapitola

Nira

DRUH

Jsem v naprosto totální prdeli!

----------------------------------------------------------------------

Bylo to jak když do vás blesk udeří, ta energie projela mi celou páteří. Musela jsem se zhluboka nadechnout, což nebyl zrovna lehký úkol, když na mně ležel celou svou vahou Alex, který se ke mně snažil stále lísat. Já jsem své předešlé pocity zatlačila zpět a zamkla do zadní části své mysli. 

Zavrčela jsem na Alexe a ten se na mě překvapeně podíval. Asi si myslel, že se svezu na té vlně lásky a touhy a ihned přijmu naše pouto.  Leda hovno! Je mi ale jasné, že bude stále těžší a těžší jeho přitažlivosti a kouzlu odolávat. 

Alex ze mě pomalu slezl a ostražitě mě sledoval. 

*Niro, nedělej blbosti a vrať se se mnou zpátky. Stejně víš, že bych tě tam dotáhl tak, či tak.*

Ozval se mi v hlavě Alexův chraplavý hlas.  Bože, jeho hlas!  Ne,ne, ne, Alex nemá vůbec hezký hlas, na co to myslím?! Nakonec jsem souhlasila. Stejně mě bolelo celé tělo a už jsem se jen tak tak držela na nohou, nebo mám říct tlapách? Těžko říct, snad se i moje mluva časem přizpůsobí mému novému já. 

Je to vůbec mé nové já? Ani bych neřekla, jen se o úplňku měním v bestii s tlamou plnou ostrých zubů...

-Tak tu bestii si vyprošuji! Víš vůbec, jak jsou vlkodlaci vážený rod? Za dob králů ve tvém minulém světě, jsme byli velice rozšíření a plno známých osob dokonce vlkodlaky bylo! Například taková Johanka z Arku, nebo Jan Žižka a také dokonce Karel IV.!- Musela si Tiara postěžovat... Jako bych toho už teď neměla nad hlavu. Ne, já tu musím poslouchat ještě jednu bláznivou a urážlivou vlčici... Bože ty to vidíš, cos mi to udělal!

S Alexem,bok po boku jsme vyrazili zpět. Bylo mi líto, že jsem nezvládla utéct a po tom co se ze mě a Alexe stali druhové, tak nejspíš už ani nebudu mít další šanci. Kruci! Byla jsem rozzlobená a mrzutá sama na sebe. 

Tiše jsme si to vykračovali lesem spolu s devíti dalšími vlkodlaky po našem boku. Měla jsem pocit, jako by spíše hlídali, abych se opět nedala na útěk. To mi ale bylo fuk. Po dnešním výletu jsem se jen těšila do koupelové lázně a mé měkké postýlky. Neexistuje nic lepšího než postel. Tak mi vždy ráno chybí, když ji musím opustit. 

Po pár minutách jsme již zahlédli světla hradu a vlkodlaky čekající na náš příchod. Jaké klišé. Čekají na svou princeznu, která chtěla před celým královstvím a svým snoubencem zdrhnout do zaječích... Došli jsme až ke dveřím vedoucích do hradu. U nich už čekali mí prarodiče. Vrhali na mě dost zklamané a mrzuté pohledy.

,,Mladá dámo, moc jsi nás dnes zklamala! Mysleli jsme, že už jsi vše pochopila a přijala svůj osud. Vypadá to, že ale ještě ne. Dostaneš tedy dvakrát více stráží, kteří s tebou budou všude. Na okna dostaneš mříže a na procházky po okolí můžeš zapomenout též, a nebudu o tom s tebou diskutovat!'' Osopila se na mě hned babička. Byla jsem si svých činů vědoma, ale pocítila jsem jen maličké píchnutí ostnu viny. Ty lidi jsem ještě donedávna neznala, nestihla si k nim vytvořit žádné pouto. Jediné co nás teď pojí, je naše krev.

Koukala jsem se jim do očí a jen bojovně pozvedla hlavu. Nenechám vlastně cizí lidi, aby mě tu drželi jako ve vězení. Budu se snažit stále utíkat, i kdyby mě to mělo stát život! 

Kéž bych tak věděla, že jsem nebyla daleko od pravdy...

----------------------------------------------------------------------------------------

Pohled třetí osoby

Šedivý vlk se pohyboval kolem jeskyně, která byla pokryta pachem princezny zdejšího království. Byl takový kousek od toho sem přijít dříve než její snoubenec a zabít ji. Tak málo stačilo a stal by se králem. Králem rovnou dvou království. Věděl, že se bude muset zbavit i jejího snoubence. Bude to velice těžké, ale udělá to. Kvůli moci a nadvládě všem vlkodlakům. Bude čekat a až bude ta nejvhodnější příležitost, tak za útočí jako kobra. Rychlá a smrtící. 

Vlk zvrátil hlavu a zavyl. Kousek od něj se ozvala odpověď. 

Brzy bude vše jak má být...

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Na obrázku máte Alexe ve vlčí podobě, zítra bude v lidské :-)

Tak a máme tu další kapitolu. Další vydám už zítra, tak se máte na co těšit :-D Múza se vrátila, tak snad tu i nějakou dobu zůstane 

Vaše Camille 1265