Prokletá dcera | HP

3.

Musím to ještě zkusit...zamyslím se a znovu propálím zámek od mříží. Jenom lehce zčerná ale pořád nic. Vzpomenu si na dětství kdy se mi tenhle trik dařil a vzpomenu si jak jsem si vždy vzpomněla na hrůzu ze života která se mi stala a tak se mi to povedlo. (Jo možná kopíruju Stranger Things 😂). Že mě to nenapadlo dřív! Hluboce se zadívám na zámek a v hlavě se mi odehraje vzpomínka na den, kdy jsem ztratila matku. Zámek odpadne a dveře od mříží se otevřou.

Pomalu vyjdu ven a procházím tajně chodbami. ,,Delphini?!" zakřičí Červíček když mě potká na chodbě a já rychle běžím dál kolem něj. ,,Stůj" řekne.
Já ho poslechnu a pomalu se otočím. ,,Prosím..." zasmutním psíma očima. ,,Pán zla odjel pryč za pátráním" sdělí mi. ,,Nemůžu tě nechat odejít! Za to by mě zabil" smutně se na něho podívám a běžím dál. Červíček zmizí a já vím že se  chystá to říct Voldemortovi. Ale nic mi jinýho nezbývá. Uvítám do místnosti lektvarů. Trochu se porozhlédnu a spatřím jeden, po kterém bych se měla přenést na místo, kam chci.

Lektar jsem otevřela a vypila. Pomyslela na místo kam se chci přenést a zavřela jsem oči. Mezitím jsem se přenesla do domu Draca. ,,Co tady děláš?" zděsí se Draco když mě spatří v jeho pokoji. ,,Nějak se mi podařilo utéct a něco musíme vymyslet!" řeknu mu a posadím se na postel. ,,Ale rychle než se to dozví Lord Voldemort." dodám. Draco se zamyslí ale vypadá to že ho nic nenapadá. ,,Mohli by jsme zachránit tvoji matku." sdělí mi. ,,Dobře, dnes v noci..."

NOC

,,Draco!" zašeptám na něj. ,,Co je?" nechápe otráveně a převalí se na druhou stranu. ,,Vstávej, musíme se vydat k Azkabanu" vysvětlím mu a po chvíli vstane. Do tašky si nabalím pár potřebných věcí jako hůlky a některé lektvary. Draco z kouta pokoje vytáhne svoje koště a můžeme se vydat. Sedne si na koště a vylétne před okno. Pomůže mi si nasednout a míříme směr Azkaban. Před námi spatříme budovu a mozkomory. Natáhnu ruku s hůlkou před ně a zašlu kouzlo. ,,Expecto patronum!" Kouzlo je všechny odtáhne daleko od nás.

,,Teď už jenom zbývá prorazit zeď." řekne Draco a podívá se na mě. Vytáhnu z tašky lektar a vypiju ho. To mi dodá sílu a očima zase namířím k budově. Vzpomenu si na nejhorší vzpomínku a snažím se prorazit zeď. Je to o mnohem složitější než zámek. A je taky ochráněna různými kouzly. Trvá to už dlouho a ještě se mi to nepodařilo, tak zakřičím a očima se ještě hlouběji podívám na budovu. Celá zčervenám na vyčerpání a spadnu Dracovi na záda. On si mě přetáhne dopředu a letí směrem k jeho domu. ,,Ví o nás!" řekne Draco.

,,Co?" zeptám se nechápavě se zavřenýma očima. ,,Ministerstvo" dodá. Přiletíme k jeho domu a on mě položí na postel. Vyčerpáním celá ztuhnu a usnu.

Ráno

Probudím se a uvidím Draca jak na mě smutně kouká. Pomalu se posadím a rozhlížím se po pokoji. Vzpomenu si na všechno co se pozdě v noci dělo. ,,Já to nezvládla..." začnu brečet. Draco vstane a  sedne si ke mně. Obejme mě a já se nechám, i když objímání nesnáším. Do pokoje vtrhne Narcissa, tak mě Draco pustí. ,,Mami..." začne Draco ale Narcissa ho zastaví. ,,Delfi, už o tobě pán zla ví a jde si pro tebe!" vystrašeně poví. Utřu si slzy a zeptám se. ,,Co teda mám dělat?" Narcissa si přisedne a začne vysvětlovat. ,,Vím že chceš pomoct tvé matce, Bellatrix, tak znám způsob jak ji odtamtud dostat a zároveň se skrýt před tvým otcem..."

Udiveně a šťastně se na Narcissu podívám a chci znát nápad. ,,Minulost" zasykne Narcissa. Oba s Dracem jí věnujeme nechápavý výraz a ona dodá. ,,Když se vrátíš do minulosti, zastavíš vše co se na Bradavické škole dělo... Můžeš zastavit...ty víš koho a zachránit tvojí matku." svěří se s nápadem Narcissa. Šťastně vstanu a obejmu jí. ,,Jak se tam ale dostanu?" zeptám se

Narcissa vytáhne z knihovny starou knihu a opráší z ní prach. ,,Tady" ukáže prstem na lektar. ,,Děkuju" prohlásím a znovu ji obejmu. ,,Tak pojďte za mnou" řekne nám a my ji následujeme.