2

55 2 0
                                    

Byla jsem vtáhnuta do místnosti, kde to rozhodně žilo. Byla tu sedačka, všude moc věcí a moc lidí. Spousta stolků se zrcadli kde okolo popobíhali kadeřnice okolo mužů, které jsem určitě znala. Dvě židle byli plné. Na první seděl Jimmin a nechal si žehlit vlasy od slečny, která očividně věděla co dělá. Na druhé židli seděl Jin, jemu paní zrovna pudrovala obličej. Na sedačce uprostřed seděl Kookie, kterému v klíně leželi Yoongiho nohy. Ten samo sebou spal. Naproti Kookimu seděl RM a JHope. RM se snažil horlivě něco vysvětlit Kookimu zatímco JHope dělal legrační posunky a odváděl pozornost JungKooka na sebe. V místnosti tedy byli jen kluci a dvě slečny co obskakovaly kluky u zrcadel. 

Tae mě pustil a přešel k židli u zrcadla, která byla prázdná a zpod stolu vytáhl malinkou lékarničku. Byla moc roztomilá, jako pro trpaslíky. Jo přesně toho si všímám. Kluci mu nevěnovali moc pozornosti do doby než se otočil a Kookie na něj viděl. ,,Hej Tae!! Kde máš zmrzlinu?" Tae si odfrknul a ukázal na mě. ,,Bohužel nemám. Tahle mě srazila když jsem se vracel. Nikdo mě do té doby neviděl. Mám jen tři co jsem sesbíral ze země když jsme jí zvedal." Kookie a kluci na sedačkách se na mě otočili a prohlíželi si mě do doby než na jejich hlavy přistála zmrzlina od Taeho. ,,Nezírejte tak. Už tak vypadá vystrašeně." Zabručel Tae a šel ke mně s lékárničkou. Všechny jsem potichu pozdravila úklonem. Yoongi se mezitím probral a hleděl na mě. ,,Spíš jako by jí ulétli včely." Usmál se nad svým vtipem zatím co mě zamrzl na tváři ten můj. ,,Jen aby to nebyla jedna z těch pomatených. Víš jak to bylo posledně s mojí sestrou. Jsou schopny se ti dostat do rodiny aniž by jsi věděl, že to přesně chtěli." Pronesl JHope, který mě zkoumal se zmrzlinou v puse. ,, Já nejsem pomatená. Nechtěla jsem do nikoho vrážet, šla jsem za kamarádkou, kterou tam drželi. To on vrazil do mě." Při slově on jsme se koukla na Taeho který na mě zvedl nechápavě obočí. Vypadal úžasně. Vytáhněte jakoukoliv fotku Taeho jak se něčemu diví. To přesně byl pohled, kterým mě obdaroval než mě odtáhl k sedačce kde my udělal RM místo. Tam sem si na jeho pokyn kecla a on my začal čistit odřený loket. ,,To je dobré. Mohu si to udělat sama. Nechci vás rušit." Rychle jsem pronesla než my na ránu přiložil gázu namočenou desinfekcí. On se na mě usmál. A ostatní také. ,,Jo a pak si to nevyčistíš dostaneš infekci a pak nás zažaluješ, žádná taková kotě." Yoongi mě trochu zaskočil a díky tomu jsem si uvědomila s jakými případy se musí potýkat. ,, Jak že se vlastně jmenuješ? A odkud jsi ?" Kookie se na mě culil. ,,Hej. Počkejte s tím až mě tady dodělají ! Chci jí vyslýchat, ale až budu hotový. Aby si ten pohled užila." Křičel na ně Jin ze židle a už se vyvlékal slečně co ho ještě chtěla upravovat. Sedl si na opěradlo sedačky hned vedle mě a prohlížel si mě. ,, Wooa máš pěkné oči." Mrkl na mě a začal my předvádět obličej v nejlepším světle. Přesně věděl jak má nastavit hlavu aby světlo hrálo v jeho prospěch. Bohužel takhle komplexně to vypadalo jako by čekal na cvaknutí foťáku, který nikdy nepříjde, protože to předváděl jen mě. Usmála jsem se na něj a rázem sykla. Tae využil zřejmě mé nepozornosti a dal my tu gázu na loket. Pochopila jsem že mu nijak asi nemohu pomáhat a tak jsem se otočila na kluky co čekali na mojí reakci. ,,No já jsem Anita Blacsk ale všichni my říkají Anna a jsem původně ze Skotska." Jin udělal pusou Woaaa. Měla jsme pozornost všech i Jimmina co se na mě v židli otočil. ,,A co děláš, modelku, nebo ještě studuješ?" Zeptal se znova Kookie. Jin mu oponoval ,,Určitě musí být je celkem vysoká a pěkná." Yoongi si odfrkl ,,Tady určitě ne. Nemá pro Tokio správné" zahleděl se my na prsa a dokončil ,,proporce." Moment právě teď naznačil že nejsem pro Tokio dost Tokio. Haló. Začali si mě prohlížet tentokrát jako holku co projde v hezkých šatech okolo. ,,Hele hoši dost. Já se jí tady snažím neuříznout ruku, ještě chvilku a radši jí ji uříznu než abych jí tu držel ještě chvilku." Jimmin vstal a něco začal šeptat Kookovi a koukali se u toho na mě. Byla jsem ještě víc nervozní a tak jsem se rozhodla z tohohle vybruslit lehčí cestou. ,,A neměli by jste se teď nějak  připravovat?" Koukli se na mě a všichni se pousmáli. ,,Anno už jsme připraveni. To se ale nedá říct o tobě. Kde máš vůbec místa?" Tae se na mě usmál a já roztála hned v okamžiku. ,,No na tribuně. Místo C56." Jin na mě mrkl ,,To nejsou moc dobré místa. Nebudeš moc blízko."  RM si vyhrnul rukám obleku a koukl na hodinky. Až teď jsem si všimla že jsou všichni oblečení v oblecích s jemnými třpytkami. ,,Jo tak to asi už nestíháš." Broukl a koukl na Taeho, který stále seděl u mého loktu. ,,Musíš se jít převléct, máme ani ne 15 minut." Pokynul na slečnu co dělala vlasy Jimminovi a tu která dělala make-up Jinovi aby šly k Taemu. Tae vstal usmál se na mě. Všiml si, že jsem celkem vyděšená že nestíhám koncert ale co hůř nechám tam Lee samotnou. V tomhle okamžiku ale prožívám svůj sen. Dokonce mě napadlo, zda jsem taky někde neomdlela a tohle není jen výmysl mé choré hlavy. Tae se šel převléci do šatny a já tam s klukama zůstala. ,,Neboj něco vymyslíme. Můžeme tě posadit někam dopředu." JHope si vzal jednu mou ruku a jemně jí hladil hřbetem palce. ,,Ostatní by na tvém místě chtěli fotku a podpis, ale ty mezitím vypadáš čím dál tím víc ustaraně. " Zabrblal Yoongi. Stoupl si přede mě Jimmin. ,,Mě se líbí necháme si jí?" Začal my sahat na vlasy a nadzvedávat je. Ošívala jsem se, bylo mi to nepříjemné tak jsem mu je vytrhla z ruky. ,,Tohle není ztracený pejsek Jimmine. I když ztracená teda je." Oponoval mu Yoongi. ,,Ale je roztomilá a my máme hodně pracovním míst mohla by s ní být sranda." Mrkl na kluky. Zatím co já byla furt mimo. Právě teď řekl něco co by byla propustka z mého bídného života a já tu jen sedím a nechám je o sobě rozhodovat, není to nefeministické? Kluci na sebe dělali nějaké posunky zatímco jsem se kochala tím jak moc pěkně Yoongi vypadá. Musím uznat, že jsem vždy byla tak zakoukaná do Taeho že jsem mu nevěnovala takovou pozornost. Sice trousí jednu kousavou poznámku za druhou, ale když se na mě usmál tak jsem mu chtěla skočit okolo krku. Tae zrovna vyšel ze šatny a šel si sednout na židli kde mu začali letmě nanášet make up. ,,Musíme jí odvést na nějaký místo aby si to ptáče mohlo užít koncert." Promluvil Tae na Namjoona (RM). ,,Mohla by jít do zákulisí před barikády, blíž už ani jít nemůže k pódiu. Nebude tam do ní nikdo šťouchat a tak se znova nezraní. "Tae se na mě podíval ,,To by šlo. Nebude ti to vadit? Na tvoje místo to asi už nestíháme ptáče." Koul se my do očí a já nedokázala uhnout. Všiml si toho a navlhčil si jazykem spodní ret. V okamřiku ze mě bylo hloupé zombie a já jen němě přikývla. ,, Dobře, provedeš jí tam ty Yoongi. Myslím si, že ještě minuta vedle Taeho a zapomněla by i chodit." Řekl RM. Probrala jsem se z transu a uvědomila jsem si, že se všichni na mě pobaveně culí. Jsem to já husa pitomá. Yoongi nevypadal nadšeně, ale vstal z gauče a Kooka a protáhl se. ,,Rád jsem tě poznal." Usmál se na mě JHope. ,,Určitě to není naposledy." Mrkl na mě Jimmin. Jin my poslal jeho vzdušnou pusu. ,,Nechť tě provází krásná Anno" Dramaticky zaklonil hlavu. Musela jsem se tomu usmát. Zbytek se se mnou rozloučil a nakonec přišel Tae. Stoupl si blíž ke mě a usmál se na mě. ,,Užij si koncert Anno. Nevidíme se snad naposled." Páni to my nikdo neuvěří.

 Yoongi se protáhl a ne moc nadšeně šel ke mně a drapl mě za loket. Nebyl tak vysoký jako Tae, ale to se o síle říct nedá. Vyšli jsme na chodbu a šli zřejmě do zákulisí. Zadržel mě u vchodu pod pódiem. ,,Tady se prosím skrč." Chtěl mě popostrčit do té malé, temné díry. Otočila jsme se na něj s prosíkem v očích. ,,Nemůžeš jít prosím první ?" Zamračil se na mě. Zoufale jsem se otočila k tomu otvoru někam do horoucích pekel kam mě posílá. Odfrkl si. ,,Jako vážně. Ty se bojíš tmy? Myslíš, že bych tě posílal někam kde by ti ublížili?" Znovu my chmátl po ruce, ale tentokrát něžněji a stiskl my dlaň. Skrčil se a šel první se mnou v závěsu. Byla tam děsná tma a byl slyšet hluk z míst kde se už nečekaně svíjely fanynky. Zakopla jsem o nějaký kabel a slítla na Yoongiho záda. On mě udržel a pomohl my zase na nohy. ,,Dávej pozor ne jednou si tady někdo zlomil palec. Je to na prd cesta, ale je nejrychlejší když se chceš dostat na druhou stranu." Poslepu jsme šli ke kuželu světla, kde jsme konečně vylezli. Stál tam člen ochranky, který na nás očividně čekal.

,,Anna?" Otázal se. Yoongi odpověděl za mě. ,,Jo to je ona. Prosím odveďte jí před pódium a až koncert skončí, tak si pro ní zase příjdeme." Muž z ostrahy kývl. Yoongi se na mě otočil a bez výrazu my pokynul ať jdu. ,,Postará se, aby jsi stála tak jak RM vymyslel. Užij si koncert." Zvedl jeden koutek a pak zmizel zase do té tmy. 



Ahoj, tak je tu další kapitola. Snažím se aby se to už nějak rozjelo, ale musím k tomu postupně dojít. Snad se vám bude líbit. 

Můra

Who are you BTS ?Kde žijí příběhy. Začni objevovat