Who are you BTS ?

7

Celý koncert jsem držela své slovo a nespustila oči z Yoongího. Musím uznat, že jelikož jsme se vždy soustředila na Taeho, tak jsme si nevšímala co vše na pódiu Suga dělá a jak mu to sekne. Po koncertu jsem byla odvedena zpět do jejich šatny. ,,Byli jste úžasní." Spustila jsem hned jak jsem přišla. Všichni se převlékali a odličovali. Jin na mě vykouknul z poza šatny. ,,Mě přišlo, že jsi měla dnes oči jen pro jednoho." Nechal to tikat ve vzduchu jako časovanou bombu. Já rudla zatím co Tae zpozornil. Suga se díval do telefonu a ignoroval tohle jako by se ho to netýkalo. ,,Na mě přece." Začal se řechtat JH. ,,Já mám pocit, že si koukala na mě." Uculil se na mě Jimmin a cvrnknul mě přes nos. ,,Sněte dál hoši." Řekl Kook a roztomile se usmál. Přejela jsem pohledem po Taem. Vypadal, jako by mě chtěl sníst, ale ne romaticky a svůdně, spíše jako by mě chtěl sníst zaživa. 

Seděli jsme v autobusu co nás odvážel domů a já sbírala odvahu vyslovit svou prosbu. Né, že bych byla taková posera, ale jsem. Odkašlala jsem si a všichni se na mě obrátili. Kromě Sugi, ten měl zavřené oči, ale natočil hlavu na mou stranu. ,,Mohla bych si vzít zítra volno?" Všichni na mě překvapeně zamrkají. ,,Ne" řekl přísně Kook. Hned mu za to přiletí rána od Sugi co sedí poblíž něj a to aniž by otevřel oči. Pozornost ulpěla na RMovi, který tady měl asi hlavní slovo. ,,Jako je jasný, že nemusíš pracovat 7 dní v týdnu. Můžeš si vzít den volna podle toho zda jsme nebo nejsme vytížení. Jestli chceš, tak můžeš, ale na co?" Kouknu na RMa a soustředím se teď na něj, abych si nepřipadala jak na výslechu. To je horší než něco vysvětlovat Lee. ,,No chtěla jsme se podívat na blízkou pláž. Je to tam prý pěkné. Protože jsem tady ještě nebyla tak si to tu chci projít. Sice je moře studené ale na procházku stačí." Podívám se po nich. ,,Sama?" Zeptal se s vykulenýma očima Kookie. Koukal jak zmatené štěně. Tae se na mě taky díval, ale ne jak štěně ale spíše se zájmem na mou odpověď. Bože, proč je tak děsivý, jako bych se mu zodpovídala. ,,Nó asi ano, Lee je mimo město. Já bych tam ráda šla i tak nevadí mi být sama." Odpovím Kookovi a RM si povzdychne. ,,Klidně si vezmi volno, ale dávej na sebe pozor. Nevím jak je to tam kam jdeš, ale jsi pěkná holka a budeš sama. Víš jak to chodí." Přikývnu. ,,Já mám nápad!!" Zakřičel Jimmin až Sugu probral z relaxování a ten po něm hodil botu. ,,Au! Yoongí! Ne fakt. Co kdyby si vzala jednoho z našich bodyguardů? " Kouká nadšeně. ,,Nee, to není třeba v den co nikam nejdete mají volno, není třeba je rušit. Já to zvládnu sama. Nejspíš se tam i ztratím a chudák by se domů nikdy nedostal." Uvědomím si, že zase žbleptám, ale očividně to na kluky udělalo dojem a nechali mě. Tae kouká sice furt uraženě, ale ostatní vypadají, že jsou spokojení. 

Ještě jsme chvilku pobývali venku na zahradě a Kookie mi půjčil bundu, aby mi nebyla zima. Kluci se jen tak bavili a já se snažila neusnout. Byla jsem hrozně unavená, nechápu jak oni mohou být plní energie i po koncertu. ,,Ta moje bunda ti sluší." Zničeho nic řekne Kook a mě tím vytrhne z polospánku. Jak to vyslovil, hned se začervenal, protože si uvědomil, že mi složil poklonu a né zrovna moc potichu. Všichni jsme na něj udiveně koukali a kluci se začali smát. Dokonce i Yoongi. ,,Aii až uši máš červené ty trdlo." Na to Yoongiho praští Kook do ramene, aby toho nechal. Byl tak roztomilý, že jsem si neodpustila. ,,Ale ne tak jak na tobě." Jin ještě víc vyprskne a mezi skřeky smíchu prohlásí. ,,Teď z toho chudák neusne." Kookie se na mě sladce usmál a na Jina výhružně ukázal prstem. Ten večer jsme všichni šli spát pozdě. 

Vstala jsem brzo. Dneska mám volno. Normálně bych to proležela v posteli, ale těším se na pláž a chci všechno stihnout. Má být okolo 20 stupňů, takže jsem si na sebe vzala jen džíny, tílko a přes něj lehkou mikinu. V kabelce na rameno jsem měla snad vše pro případ nouze. Od vlhčených ubrousků až po mini ručník kdyby náhodou. Připravovat se na vše pečlivě mě naučila maminka i když její dar nevyužívám tak často jak by se jí líbilo. Už okolo 6 ráno jsme cupitala z baráku kluků. Asi by mi moc nepoděkovali kdybych je v den co alespoň ráno mají volno probrala. Nastoupila jsem na autobus, který mě měl za hodinu cesty odvézt na pláž. Cestou jsme poslala pár fotek Lee, která ještě chudák spala a tak jsem si vyslechla nadávky. Od chvíle co jsem ve vzduchu začala cítit vůni moře už jsem na telefon ani nesáhla. Měla jsem obličej prakticky přilepený na sklo. Už jsme byli blízko konečné stanice a tak jsem si začala balit věci okolo sebe. Nikde nikdo jen jedna postava stála na zastávce když jsem vystupovala. Zamžourala jsem na postavu. Kdo je takový blázen a byl by tak brzo na nohou? Někoho mi to připomínalo. Byl to muž a měl přes pusu roušku. Tady to tak zvláštní není, často je lidi nosí. Stála jsem ještě na té zastávce když autobus za mnou odjel. Postava muže se ke mě rozešla a dost mužným hlubokým hlasem řekla. ,,Ahoj" Zamrkala jsem ...wow. Co ten tu dělá? ,,Tae! Co tady děláš?" Vyjeknu, protože tomu nemohu uvěřit. Překonám tu malou vzdálenost co nás ještě dělila a obejmu ho. ,,Pšš, né tak nahlas. Přišel jsem tě hlídat. Jsem tvůj osobní bodyguard."Odsunul si roušku z pusy a obdaroval mě úsměvem, ze kterého se mi zamotala hlava. Usmála jsem se tomu co řekl. ,,Bohužel nemáme moc času na ztrácení takže jdeme." Zavelím a vezmu ho za ruku a chvilku ho táhnu, než se mnou srovná krok. ,,Ty jo čekal jsem trochu klidnější tempo." Zaskočila jsem ho a to se mi líbí i když sama jsem váhala zda ho chytnout za ruku. Když se mnou srovnal krok pustila jsem ji.