Who are you BTS ?

5

Ve dveřích se objeví Tae. Když se tam objevil, tak jsem jen vzhlédla očima od bedny s věcma co jsem měla položenou na posteli. Zaťukal na rám dveří i když jsme už o něm věděla. Od chvíle co jsme přišla se ke mě moc nehlásil tak jsme to nečekala. ,,Na zabydlení budeš mít čas později." Řekl s úsměvem. Hned jsem jeho pohledu podlehla. Jak může být někdo tak krásný. Nemůžu tomu pořád uvěřit. Začal se ke mě přibližovat. Měla jsem nutkání mu skočit okolo krku, ale to jsem hned ve své choré hlavě udusila. Čím blíž byl, tím víc jsem měla problém s ním držet oční kontakt, tak jsem se mu dívala na přibližující se boty. Měl na sobě pouhé pantoflíčky ve kterých  byl bos. Když už nás dělil jen centimetr, vzhlédla jsem a setkala se s jeho očima. Miluji jeho pravou barvu očí, je to něco mezi hnědou a černou. Cítila jsme horkost svých tváří. Právě teď musím vypadat jak krabík. Natáhl ke mě ruku a já ucukla, protože jsem to nečekala. Začal mi něco vymotávat z vlasů. ,,Máš ve vlasech lístek." Řekl trochu posměšně nad mou reakcí. Asi si to parádně užíval zatím co já si nadávala do krav a hůř. Z chodby na nás Jin zahulákal, že je už kafe připravené a smlouvu nese RM.

  Ještě jsem cítila Taeho vůni, když jsem přicházela v těsném závěsu za ním. ,,Ahoj Ann, už tu máš smlouvu. Promiň, že je to až teď, ale než se vybalíš měla by jsi to podepsat." Kývnu i když moc dobře vím, že stejně to budu muset podepsat. Ve své staré práci jsme dala výpověď a to se šéfovi moc nelíbilo. Suga mi podal kávu a já si trochu usrkla. Byli tu všichni, seděli okolo mě a čekali až si začnu číst pravidla. Smlouva zahrnovala hlavně upozornění o soukromí kluků a že se zavazuji mlčenlivostí. Jedna část mě ale zarazila a to část o tom, že s klukama nemám navazovat žádné sexualní vztahy. Dokonce tam byla napsaná i pokuta, kterou bych dostala a s tím i padáka. Ta částka byla tak vysoká, že by ze mě byla okamžitě zadlužená osoba s prakticky žádnou vidinou splatnosti. Exekutorský úřad by mě snědl jak malinu. Vlastně jsme pěkně v háji. Budu zavřená v baráku s těma nejvíc sexy chlapama v Korei ( I když teď jsme v Japonsku ) a nebudu moct s nikým z nich nic mít. Né, že bych to plánovala, ale nebudu říkat, že už jsem neměla nějaké představy o sobě v náruči Taeho. Vzala jsme si šálek do ruky a zase si usrkla. Nedalo mi to a vzhlédla jsem. Všichni na mě upírali oči. Co to s nimi je, nemají co jiného na práci. Šla jsem číst dál a zavadila pohledem nad poslední věc a to byla moje výplata. Ta byla více než atraktivní. Nadzvedla jsem nad tím oči. Kdybych vydělávala tolik tak bych mohla posílat něco mamce a ještě by mi zbylo na šetření na školné. Nebylo nad čím moc uvažovat. Jo, budu v pekle s nejvíc sexy klukama ale buďme upřímní, proč by si začínali s fanynkou, když mohou mít kohokoliv. Podepsala jsem to a většině okolo mě se výrazně ulevilo. Byla jsem na sebe hrdá. Rozhodnout se žít dál v platonické lásce ale mít pecka práci je pokrok. Všichni se na mě znenadání vrhli a třásli mi rukou. ,,Vítej v rodině." Prohodil RM s úsměvem. Dokonce i Kookie mě objal, ale když se odtáhl vypadl víc nervozně a poodešel dál než ostatní. ,,Takže začínám od zítřka že?  Tedy dneska můžu vybalovat a ukážete mi co a jak." Usměji se na ně. Vím, že mě nekousnou ale i tak radši budu milá. ,,No jasně, dneska ti jen něco povykládáme a pak něco uvařím na počest toho že jsi k nám vstoupila." Usmíval se Jin od ucha k uchu. Na to spustí Suga. ,,No spíše ti chce Jin říct, že má velký hlad a dneska chce vařit své oblíbené jídlo. Nikdo mu do toho kecat nebude, protože řekne, že je to pro tebe." Líně se opírá o zeď jako liška. Všichni propuknou v záchvat smíchu. ,,Yooongiiiiii" Zakřičí po něm Jin. Yoongi jen zvedne ruce s ramenama v gestu jako co jako. Zasměju se tomu. 

  Všichni se někam rozutečou. Suga s JHopem jdou doladit choreografii. Suga u toho dosti nadával když ho odváděl, protože nesnáší tanec a pohyb s ním spojený. Tae odešel do svého pokoje, že musí něco dodělat a RM s Jinem šli na nákup. Jimmin celkově nějak zmizel a já šla vybalovat těch pět švestek co jsem si sebou zabalila. Byla jsem zrovna v půlce krabice a nedokázala se rozhodnout zda nejprve povleču peřiny nebo nejdřív vybalím oblečení do skříně, když v tom přišel Junkook. ,,Můžu ti s něčím pomoct?" Mile se usmál. Vypadá jak štěňátko. Nějak v něm nedokážu vidět toho sexy JunKooka co znám z videoklipů. Až na ty kérky co má. Ty ho rozhodně nedělají jemného. ,,Děkuju. Moc toho nemám, ale jestli chceš opravdu pomoct tak můžeš povléknout peřiny." Usměju se na něj zpět a nenápadně se štípnu abych nekoukala jen na jeho ruce jak se napínají ale na jeho obličej, který se roztomile culil. ,,Na to já jsem machr." Nechala jsem ho teda z povlečením bojovat a zatím jsem si šla do koupelny odnést šampony. ,,Anno ? " Volá na mě a tak vyjdu z koupelny a tam najdu Kookieho jak sedí zamotaný do peřin. ,,Jsem se zasekl." Kouknu se na něj a už to vidím sekl se o náramek na ruce a náhrdelník. Trochu se pousměji a začnu mu okolo krku odmotávat povlečení. Není to nějak drahé a tak se páře a dokáže se parádně zamotat. Prakticky ho objímám okolo krku. ,,Jak se ti tohle mohlo povést. ,,Já nevím, asi na to nejsem úplně machr, už je to nějaká doba co jsem to naposled dělal." Byl úplně rudý. On je ze mě normálně nervozní. Víc se tomu usměju. Ale to bych nebyla já abych si tam nezasekla prstýnek co jsem měla. ,,To si děláš srandu. Já jsem si tam nechala prstýnek." Jak se mi pokusí pomoct tak spolu slítneme na zem. Omluvně se na mě usměje a zavrtí se pode mnou. ,,Promiň." Myslím, že teď už jsme byly rudí oba dva. První den v tomhle domě a já ležím na Kookiem, který vypadá že by nejraději utekl i s tím povlečením. ,,Neomlouvej se. Není ti nic?" Zeptá se a já se chci smát, že zrovna teď řeší zda mi něco není. Ano právě teď ležím na tobě a je to velice nelichotivá pozice kord když jsem ani ne před 20 minutama podepsala smlouvu. ,,Já zda jsme v pohodě? To na tebe spadlo tohle těžké tělo." Odvětím a on si mě změří pohledem. ,,Ty a těžká. Ještě, že jsi spadla ty na mě, kdyby to bylo naopak byla by z tebe placka." Začal se velmi mužně smát a já na jeho hrudi poskakovala jak se smál. Po chvilce se mi koukl do očí a přestal. ,,Měli bychom zavolat pomoc?" Zeptám se ho když ho smích přejde. Nadechne se, aby mi něco řekl ale v tom mě víc stiskne tou volnou rukou na boku jako by si uvědomil, že tam celou dobu je. Začala jsem cítit něco na boku co tam určitě předtím nebylo a oba jsme se vyděsili. Z našeho vyděšeného koukání kamkoliv jinam nás vyvedl až hlas na chodbě. ,,Anno ?" Byl to Jimmin, šel k mému pokoji. Chtěla jsem něco říct, ale JunKook my zacpal pusu volnou rukou, zvedl nás a hodil přezemě to povlečení a někam mě postrčil. ,,Jee Kookie neviděl si Annu." Podle studených kachliček jsem poznala, že mě strčil mezi futra koupelny. ,,Ne, myslím, že šla na zahradu." Usměje se na něj a chce se mnou vejít do koupelny, ale Jimmin ho zastaví. ,,Co to děláš?" Nevidím ho, ale dokážu si představit jaký na něj musí být pohled i když to asi není vidět. Proč by ale měl Kook v ruce mé povlečení a šel do koupelny? ,,Noo jdu Anně namočit povlečení chtěla to předeprat nebo či co v ruce. Já tomu nerozumím." Jimmin se zasměje ve futrech. ,,Dobře, dobře máš recht ani postel by jsi nepovlíkl." Na to byly slyšet kroky pryč. Vymotal mě z peřiny a já se na něj podívala nechápavě. ,,No co, chtěl jsem ti pomoc." Řekne a z sexy JunKooka je zase rozkošný Kookie. ,,Hele nebude ti vadit když ti trochu poničím povlečení? " V hlavě mi hučelo z toho co jsem na té zemi cítila, takže mi fakt nevadilo, že se dostanu od jeho těla o něco dál. ,,Ne mám ještě jedno." Natáhne ruku a cukne se mnou. Urve se látka, to samé udělá na krku a já mu pomohla s druhou rukou. Po vysvobození jsme byli na můj vkus stále moc blízko. ,,A jsme vysvobození. Nové povlečení ti půjčím, jedno z mých. Jen mě to prosím už nikdy nenech dělat." Usmál se na mě omluvně a já už jen přemýšlela nad tím jaké povlečení má. Začal rudnout asi si uvědomil, že stále oba víme co se na zemi stalo. ,,Tak já jdu pro něj." Vystřelil z mého pokoje rychleji než jsme čekala. Mě nezbylo než se tomu začít smát.

   Zbytek dne jsem vybalovala a pak si šla dolů pro něco k jídlu. Seděl tam JH. ,,Ahoj Anno. Jsem rád, že jsi sem přišla. Chtěl bych ti ukázat kde máme všichni pokoje a kde si máš na co dát pozor." Usměje se. ,,Pozor?" Zeptala jsem se ho přímo. ,,No každý máme v pokoji docela dost věcí. Například RM sbírá akční postavičky a má je na skleněných poličkách. Takže víc práce s prachem a leštěním." Chápavě se usměju a jdu za ním. Ukáže my jeho pokoj, Jinův a RMův. Všechny jsou prázdné. ,, Tohle je Sugův pokoj." Ukáže prstem na dveře ke, kterým jsme šli. Otevřel dveře a tam sedí Yoogí se sluchátkama, takže o nás neví. ,,Tohle je Suga v přirozeném prostředí. Sedí u počítače a dělá něco s hudbou. Pak je tu díky tomu čurbes, tak hlavně čisti klávesnici a bordel okolo stolu. Někdy spí i na židli."  Suga se zrovna otočí a podívá se na nás. Sundá si jedno sluchátko. ,,Aaa nová princezna a pakůň." Zaskočeně jsem zamrkala, aby mě zrovna Suga nazval princeznou je divný. Vrátí se pohledem zpět k obrazovce. ,,Jsem tu abych jí ukázal další z pokojů o který se bude starat." Řekne JH a založí si ruce na hrudi. Kouknu se na obrazovku a zrovna tam stříhá nějakou hudbu. Yoongi se netrpělivě ohlédl na mě a na JH a ten se obrátil k odchodu. ,,Myslím, že tě tu chvilku nechám s šutrem. Půjdu zatím pro klíče od sklepa." Koukne na Yoongiho a zmizí. Yoongi poklepe vedle sebe na gauč, hned vedle počítače. ,,Ty skládáš hudbu i ve svém volnu?" Sednu si. ,,Abych ti odpověděl tak ano. Většinou se nudím a tak vymýšlím texty a skládám hudbu. " Nasadil mi sluchátka a já si mohla poslechnout kus něčeho co složil. Byl to rychlý a agresivní beat. Líbilo se mi to. Podívala jsem se na něj s úsměvem. Pozoroval mě chtivě jako by ho uspokojoval pohled na to, že jemně kývu hlavou do rytmu. Sundala jsem si sluchátka. ,,Je to moc dobrý." Usmál se na mě. Zase jednou výjmečný okamžik kdy se na mě usmál. Příjde mi, že když jsem s ním sama, není taková špatná atmosféra jako když je nás v místnosti víc. JH přišel zpět a ukázal mi zbytek baráku včetně sklepa. Tam toho moc není až na pár reklamních kulis jako jejich papírové figury v životní velikosti a podobně. Zahrada naopak byla obrovská na to, že jsem v Japonsku. Dokonce tu byl i zastřešený bazén a na samém konci od baráku byla houpačka. ,,Hele vy dva pracanti je už večeře tak si pohněte, než to Jin s Kookem sežerou." Jimmin se na nás z balkonu u sebe v pokoji culil. JH se na mě usmál. ,,Tak to jsme stihli skoro vše." 

Všichni sedíme u jednoho stolu a srkáme Naengmyeon (studená nudlová polévka) . Sedím naproti Kookovi a Taemu. Když se podívám na Kooka tak se zrovna dívá na mě a zaskočí mu. Tae ho poplácá po zádech, aby se víc nezakuckal. Po popadnutí druhého dechu se na mě omluvně znova usměje. Všiml si toho Tae a velmi atraktivně se na mě zatváříl. Pátral v mém pohledu. Já to nezvládla opětovat a tak jsem začala rychleji srkat nudle. ,,Máš to moc dobrý Jine." Jin se uculí. ,,Převážně to vařil Jin ale RM taky pomáhal i když manipulace v kuchyni není jeho silná stránka." Odvětil JH a RM se usmál. ,,Tak to máte moc dobrý kluci." Řekla jsem i na RM a ten se usmál ještě víc. ,,Jin je většinou taková naše kouzelná kuchařka." Zasměje se a hodí okem po Jinovi. Ten se zaculí. ,,Krásný, talentovaný a umí vařit no." Řekne Jin. Když jsme dojedli, umyla jsem nádobí. 

Všichni byli unavení a tak šli do pokojů. ,,Nechceš se se mnou podívat na nějaký film ?" Otočila jsme se za hlasem a za mnou stál Tae.

Další díl je na světě!! Začala jsem s tím trochu hýbat a psala jsem trochu dopředu abych stíhala. Snad se bude líbit. 

Můra