Pain in my heart, pleasure in your mind

#1

Tenhle příběh je už tak starý, že si vlastně ani pořádně nepamatuju, jak se to celé odehrálo. Matně si vzpomínám na kluka jménem Gerard, Metallicu, Iron Maiden, levná černá trička, sladký parfém, úžasně bledý make-up a tu nezapomenutelnou vůni deště. Když dáte tyto malé útržky mých vzpomínek dohromady, vznikne celek, který vám mohu vyložit jako svůj životní příběh. A to je přesně to, co chci.

Vždycky se někde musí začít.

-----------------------------------------------------

Bylo to léto1993 a já jsem byl jako většina středoškoláků šťastný, že začínají prázdniny. 2 měsíce volna se mi zamlouvaly a měl jsem na tohle léto velké plány. Vlastně celá naše parta měla velké plány, chtěli jsme společně oslavit konec tohoto školní roku, který jsme úspěšně zvládli. Byli jsme mladí, nezkrotní a plní energie. Rozhodně jsme nechtěli jít na nějaký čajový dýchánek, chtěli jsme sbalit stany, alkohol, cigarety, menší rádio a odjet pryč z města.
Jako velké množství teenagerů jsem neměl moc dobrý vztah s rodiči, a proto jsem ani na vteřinu neváhal a s nápadem souhlasil. Jasně, že z toho nebyli nadšení, ale přijmuli to. Vlastně si možná trochu oddechli, když zjistili, že na 2 týdny vypadnu z města a přestanu jim dělat ostudu. Podle jejich názoru jsem byl "problémové dítě", které nejen, že špatně vypadá, ale špatně se i chová. Přiznávám, svým vzhledem jsem se snažil trochu vybočovat, ale nic dramatického to nebylo. Měl jsem černé delší havraní vlasy, které byly neustále rozcuchané, tlusté oční linky, několik piercingů, menší tetování na zádech (o kterém rodiče samozřejmě nevěděli) a trička mých oblíbených kapel (Metallica, Iron Maiden, Alice Cooper, Black Sabbath...). Takže mě všichni ze sousedství obviňovali, že jsem satanista, který jednou někoho zabije, stejně jako ve West Memphisu v Arkansasu, kde byli obviněni 3 podobní cápci jako já z vraždy 3 nevinných dětí. Samozřejmě za všechno mohl satanismus a metal, že? I přes nedostatek důkazů a pochybných výpovědí svědků byli obviněni, ale to je zas jiný příběh... Co se týče chování, byl jsem mírně drzý, ne úplně milý a dokázal jsem všem říct svůj názor. Proč, že jsem nebyl milý? Víte, v mém světě existovalo (a stále existuje) určité pravidlo: "Jak se ostatní chovají k tobě, chovej se tak ty k nim". A když jsem viděl, jak se na mě ostatní dívaj skrz prsty a maj na tváři až znechucený výraz, uvědomil jsem si, že nemá cenu se snažit nebo dokonce být milý.
Bohužel, mezi tu skupinu lidí, kteří se na mě tímto způsobem dívali, patřili i moji rodiče.

Tak a je to tady! Můj nový příběh na wattpadu ^-^ ale nebojte, to neznamená, že jsem se na ten starý vykašlala, stále na něm pracuji a věřím, že tenhle rok ho už dokončím.
Budu ráda za vaše názory, otázky atd...
Mějte se hezky Killjoys!❤

Vaše crow💀