Reylo [CZ]

4. Had Hux

Lezla jsem ventilací až jsem došla na konec atak jsem vylezla. Když jsem se rozhlédla byla jsem v nějaké tmavé místnosti. Okna byla zatažená pod nimi byl stůl naproti oknu byla postel a na levo od ví byla velká skříň a vedle ještě dvě menší. Naproti byli velké kovové dveře a ventilace kterou jsem přilezla byla nad jednou z těch menších skříňkach. Seskočila jsem na zem a rozhlédla se znovu. Na stole byli nějaké papíry s podpisem General Hux došlo mi že bych měla co nejrychleji vypadnout ale už bylo pozdě těsně u dveří jsem do něj vyrazila. HUX. Hned jak mě zpozoroval chytil mě za zápěstí a táhl spet do pokoje. Až v ten moment jsem si uvědomila jak se cítím slaba. Chytil o druhé zápěstí "ale ale copak tu děláš"....... "jsem na odchodu" odpověděla jsem rychle, ale to už mě tlačil ke zdi. Chytil mi obě ruce jen jednou rukou a zdvihl je nahoru "co to sakra děláš?" vyštekla jsem na něj "když jseš můj zajatce a navíc tak krásnej můžu si s tebou dělat co budu chtít" v tom mi porazil polibek na rty *on se asi úplně pomatnul* začínala jsem panykařit, najednou mi shrnul halenku z ramene,začela jsem brečel jako děcko ale bylo mu to jedno. Jakmile mě přestal líbat začala jsem křičet "pomoc prosím kdokoli pomoc"...... "Tady tě nikdo neslyší můžeš si křičet jak chceš" řekl když zpozoroval můj křik. Začel mi na zádech rozepínat zip a já jsem se jen modlila aby mě někdo slyšel"prosím pomoc prosím pomozte mi někdo" už to nebyl křik spíš zoufalí pláč. Celou dobu jsem měla zavřené oči nechtěla jsem ho vidět. V tom jsem uslyšela otevření dveří a ucítila jak mě rychle pustil a on odlit na druhou stranu místnosti. Neotevřela jsem oči ale sesypala se k zemi jako hromádka karet, chytla jsem se zakolena a klepala se. Pak jsem uslyšela něčí hlas jak říká Huxovi že se asi úplně zbláznil a že si o tom ještě promluví v soukromí. Pak přišel ke mě,vyhrnul mi halenku tak jak má být ale při každém jeho doteku jsem sebou škubla. Nevěděla jsem kdo to je protože jsem odmítala otevřít oči. Pak na mě ale promluvil a já ho poznala byl to Ren "zvladneš vstát?" odpovědi se nedočkal. "fajn já tě odsud odnesou" zase jsem nic neřekla ale to už jsem cítila jak mě opatrně zvedá. Vzal mě do náruče a odnašel pryč asi dvě minuty jsme jeli výtahem a pak jsme vystoupili odnesl mě do nějakého pokoje a posadil na postel. "Rey už je všechno v pořádku, můžeš otevřít oči" nejdříve jsem váhala ale pak jsem je otevřela tenhle pokoj byl větší ale jinak byl téměř stejný až na to že v rohu byl boxovací pytel a rolety byli roztazené. Opatrně jsem se posadila přes okraj postele a koukala do země. "s Huxem si nedělej starosti já se o to postarám je to idiot" řekl aby mě nejspíš troch uklidnil. "Nic by se nestalo kdybych neutikala je to moje vina" vyhrkla jsem že sebe a rozklepali sem mi ruce.