Reylo [CZ]

16. Nejistota

Ben se na mě překvapeně podíval "tady? Proč si neřekla mohla jsi zůstat v pokoji s náma James by to snesl a mě by to vůbec nevadilo"musela jsem se usmát neumím si představit jak by to dopadlo nejspíš by jsme klábosili až do rána" tak fajn, jestli si myslíš že by to Jamesovi nevadilo? " Ben se jenom ušklíbl ale pak nás přerušil Pou." Rey bude pořádá tak za pět minut v hale"..... "hele hele hele a Ben může taky?" Pou znejistěl "Generálka řekla že je to na tobě takže pokud chceš tak přijít můžou oba" udělal nucený úsměv a odešel.

Když jsme s Benem přišli na poradu Leia právě vysvětlovala jak zničit flotylu prvního řádu. Když skončila šla k nám a já okamžitě zpozorovala jak Ben sklopil oči a cukl sebou. "Rey, ty a Pou provedete útoky už zbývá přiřadit krycí stíhyčky a každý budete mýt ještě doprovodný stíhač co myslíš?"....... "zní to super a já vím kdo by mohl být doprovodný štíhač u mé eskadry" a šťouchla jsem loktem do Bena "je to skvělí pilot" dodala jsem rychle. Poté jsme se s Leiou rozloučili a šli do Bendová pokoje teď už našeho než bude nový, jeden pro Bena a jeden pro Jamese.

Když jsme byli uvnitř chvíli jsme překládali sithský text a pak přišel James a chvíli jsme mluvili o slabynách Prvního řádu a když se blížil oběd šla jsem se ještě projít, tyhle procházky po základně mi pomáhají vyčistit si hlavu. Asi za dvě hodiny jsem se vrátila a potkala Leiu "Rey zmeškala jsi oběd, řekla jsem kuchařce aby ti ho schovala".........."tak to mockrát děkuju jde se hned najíst. Po obědě jsem se chystala na útok který bude přesně za tři hodiny. Když jsem nasedla do stíhačky rychle jsem přetěla do křižníku a šla do své kajuty.
Lehla jsem si na pohovku, zavřela oči a čekala na start, v tom někdo zabušil na dveře. Byl to Ben "nechci tě rušit, ale chci s tebou mluvit" řekl nesměle "jo taky jsem si s tebou chtěla pořádně promluvit".... "dobře tak já začnu, Rey ohledně toho co se stalo na Naboo...." sklopila jsem zrak bála jsem se že to označí za chybu a že toho lituje "....bylo to fajn no a když by jsi chtěla byl bych šťastnej když by jsi byla víc než jen kamoška. To my vykouzlilo úsměv na tváři, byla jsem opravdu šťastná. On ke mě přistoupil tak blízko že jsme se skoro dotykali čeli." ano"bydechla jsem nakonec. V ten okamžik mě začal líbat, zatáhl do pokoje a zamkl dveře. Až v tento okamžik jsem si uvědomila že stále nosím jeho černou halenku a když mi ji začal rozepímat troch jsem se zachvěla zimou ale to mi nevadilo on si toho všiml a tak se ke mě přitiskl svím již nahým tělem. Sjel mi rukou po stehni a pak si mě nadzvedl takže jsem ho objímala i nohama. Převalili jsme se na postel a nepřestává jsme se líbat, ani nevím jak se to stalo v jednom okamžiku jsem se bála a v druhém jsem se už po druhé milovala s mužem kterého tolik miluji.