Nesmrtelná láska

5] Pro ostatní šok

Po dlouhém běhu jsme zastavili před velkými leštěnými dveřmi. Alec je rozrazil a já s ním vběhla dovnitř.

První čeho jsem si všimla byly tři trůny přímo přede mnou. Na každém z nich seděl jeden muž. Na pravém seděl vysoký a od pohledu velmi starý muž.

Muž sedící na prostředním trůnu se postavil, vypadal jako, když dítě dostane k Vánocům vysněnou hračku. Jakmile jsem se zaměřila na levý a poslední trůn můj žaludek udělal kotrmelec. Seděl tam ten blonďák z knihovny. 

,,Už jsme chtěli začít bez vás,” začal mluvit ten prostřední, ,,Viktorie postav se ke Kate." Nechtěla jsem skončit jako jeho oběd tak jsem raději poslechla. 

Kate stála u zdi vedle ostatních lidí a upírů. 
,,Chceme vám oznámit, že jsme upíři." Když to blonďák dořekl, tak Marco omdlel. 

,,Já jsem přece na sežrání moc hezká! Mě nemůžete sežrat!" Vykřikla Camille a tím všichni ostatní zmlkli. Já jediná nic neříkala ani nijak neviváděla, protože už to vím od neděle. Možná bych se měla bát, ale nebojím se.

,,My vás nechceme, jak ty říkáš sežrat. Chceme vás jen přeměnit."

Nevím proč jsem v tu chvíli měla radost. Možná kvůli té nesmrtelnosti nebo daru.

,,Nyní předstupte přede mě." Nikdo se nepohnul.

Zhluboka jsem se nadechla a udělala pár váhavých kroků. Nepociťovala jsem strach. Spíše takové vzrušení. Možná mám sebevražedné sklony. Došla jsem před něj a ostatní se pomalu a pochybovačně vydali za mnou.

,,Eleazere!" Lidskou rychlostí k nám přišel černovlasý muž.

,,Vidíš nějaké mocné dary?" Zeptal se blonďák. 

,,Tahle," ukázal na Camille, ,,bude neodolatelná. Něco jako Haidi." Sice nevím kdo je Haidi, ale asi musí být hodně krásná. Jestli bude po přeměně Camille ještě hezčí tak si neumím představit jak bude vypadat. Už teď je dost hezká. Hnědé dlouhé vlasy, hnědé oči, výrazné křivky prostě taková ta slepice, kterou všichni kluci chtějí.

Eleazer teď stál u Justina. ,,Ten nemá dar." Posměšně jsem se ušklíbla. Možná jsem trochu zlomyslná.

Teď došel k Jessice. ,, Umí rozeznat pravdu od lži." Jessica má celkem zajímavý dar. 

Takhle to řekl všem ostatním. Teď přišla řada na mě. Jako jediná jsem se netvářila překvapeně, nechápavě nebo vystrašeně. 

Na chvíli se mi podíval do očí a já měla pocit, jako by ze mně četl. ,, Má velice úchvatný dar," na chvíli se odmlčel, ,,umí se teleportovat." V místnosti nastalo ticho. 

Muži z trůnů se zvedli. Pomalu před nás došly. ,,Mé jméno je Aro Volturi." Musela jsem se kousnout do rtu, abych se nerozesmála. Blonďák si toho všiml a zašklebil se. ,,Jsem Caius." Řekl blonďák. Aspoň vím jak se jmenuje. Ten třetí chvíli mlčel a pak se představil. ,,Marcus, jméno mé." Mluvil tak vyčerpaně a staře. 

,,Zůstanou tu jen ti, kteří dar nemají. Ostatní jděte do pokojů." Řekl Aro. Šla jsem ke dveřím, kde už čekala Kate.

Doufám, že se vám kapitola líbí. Budu ráda, když mi do komentářů napíšete svůj názor.❤️