Nesmrtelná láska

12] Jedno malé tajemství

Objevila jsem se v trůním sále přesně v tom momentu, kdy Kate s Alecem říkali vládcům, že jsem zmizela.

Podivila jsem se, nad tím, že jim to říkají až teď.

Všichni, kdo tam byli se otočili za hlukem, který se ozval při mém dopadu. Dopadla jsem na zadek.  Kdybych byla člověk, pravděpodobně bych skučela bolestí.

,,Kde jsi byla!" Vykřikla Kate společně s Alecem.

Po chvíli mlčení, kdy jsem se rozhodla, že jim to neřeknu jsem promluvila.

,, Já jsem se to... Teleportovala někam do lesa. A šla se porozhlédnout." Snažila jsem se, aby to znělo, co nejdůvěryhodněji.

Aro se ke mně rozešel.

,,Mohu prosím, má drahá?" Zeptal se, ale neznělo to jako otázka.

Neochotně jsem mu podala ruku. Myslela jsem jen na les. Žádný Vladimir. Žádná konverzace. Jen les.

Snažila jsem se v mysli vytvořit, co nejpřesnější les.  Tmavý, hustý a lesový.

Po chvíli Aro pustil mou ruku. Vypadal jako by mi věřil. Oddechla jsem si.

,,To ti to trvalo tak dlouho?" Zavrčel nepříjemně Caius.

Otevřela jsem pusu, ale hned jsem ji zase zavřela. Netušila jsem, co mu mám odpovědět. Naštěstí mě zachránila Kate.

,,Myslím, že už by Viktorie měla jít do pokoje."

,,Běž" Řekl Aro a já hned odešla.

Šla jsem pomalu a přemýšlela o všem, co se teď stalo. Hlavně o rozhovoru s Vladimirem. Vůbec se mi nelíbilo to jakým arogantním způsobem se ke mně choval. Je to idiot, ale hezký idiot.

V duchu jsem se okřikla. Nemůžu takhle přemýšlet o nepříteli.

Byla jsem tak moc zabraná do svých myšlenek, že jsem si nevšimla Jessici, která šla naproti mě.

,,Promiň, vůbec jsem si že nevšimla."  Řekla jsem a váhavě jsem se na ni usmála.

,,To je v pořádku." Úsměv mi opětovala.

S Jessicou jsem se nikdy moc nebavila.

,,Mohla bych s tebou mluvit. To... Někde v soukromý?" Vypadala nervózně, když to říkala.

,, Klidně. Můžeme jít ke mně na pokoj, jestli chceš."
Nabídka jsem ji.

Ona přikývla a vyšly jsme.

Moc se omlouvám, že kapitola vyšla až po tak dlouhé době. Neměla jsem vůbec nápady a taky jsem měla hrozně moc školy. Od teď se budu snažit vydávat nějak pravidelně a ne po čtyřech měsících.