Against The Midnight | 1D

VII.

Je to dva týdny od mého incidentu s Louisem a Harrym.

S Louisem jsme nejlepší kámoši a s Harrym... Kamarádi? Asi...

Byla jsem sama doma.

Viky byla s přítelem v kině, Veruu byla u kluků s Niallem, Mary šla se Zaynem na rande a Adri byla u přítele.

Byla poslední dobou taková smutná a stěžovala si, že jim to spolu moc neklape, ale věřím, že se to spraví...

A taky jsem vám neřekla, že Mary teď randí se Zeem. No, líbila se mu a kluci ho konečně dokopali k tomu ji pozvat na rande.

Měla jsem jít s Louisem ven, ale něco mu do toho vlezlo, takže jsem malovala návrh nějakého obrazu, co nasprejujeme.

Najednou jsem uslyšela ránu a klíče v zámku.

Šla jsem se podívat.

Otevřela jsem dveře a přede mnou stála...

Adri... Ale od krve zlitá Adri...

Popadla jsem její ruku a hodila si ji okolo ramen tak, abych ji mohla podpírat.

Táhla jsem ji dovnitř a dveře zabouchla nohou.

Posadila jsem ji na gauč a přinesla ji vodu.

Pak jsem vzala dezinfekci a začala ji ošetřovat rány.

,,Zlato? Co se ti stalo? Máš natržený ret, monokla na oku, několik šrámů na čele a tvářích, modřiny na rukou..."vyjmenovávala jsem její zranění.

,,Já... Nemůžu... Bo-jím se... Tak... jsem to sko-nčila."koktala a vzlykala.

Sedla jsem si vedle ní a objala ji.

,,Neboj... Vše bude v pořádku... To ti udělal on?"zeptala jsem se.

Kývla.

Další bouchání na dveře.

Mnohem agresivnější...

,,Adriano!"bylo slyšet tlumeně zpoza dveří.

Adri se skrčila.

,,Neboj..."špitla jsem a zvedla se.

Došla jsem do kuchyně a popadla nůž.

Nezamknula jsem a dveře byly na nic... Když nebyly zamčené daly se otevřít... I z venku.

Otevřel.

Postavila jsem se do dveří mezi předsíní a obývákem.

Vešel dovnitř.

,,Uhni mi z cesty!"křikl.

Pevně a odhodlaně jsem stála na svém místě.

Strčil do mě.

,,Co tu chceš?!"křikla jsem na něj, když se blížil k Adri.

,,Chci Adri vzdychající moje jméno!"křikl a já k němu přiběhla a natlačila ho na zeď, opírajíc se o ní.

Nastavila jsem mu nůž blízko ke krku...

,,Takže... Teď kladu rozkazy já!"křikla jsem.

Muž nahlas polkl a já mu ještě víc pohrozila nožem.

,,Teď odejdeš, nikomu o tomhle ani necekneš, jinak tě nahlásím na policajty za znásilnění a vloupání se do bytu, a hlavně, už se tu nikdy neukážeš a necháš Adri na pokoji, jasný?"v očích mi skákaly strašidelné jiskřičky.

Muž kývl hlavou.

Pustila jsem ho a on zbaběle utekl pryč.

Odložila jsem nůž, zamkla a posadila se zpět k Adri.