Část 7.

29 4 0
                                    

                                                                                         středa

Dnes ráno jsem dorazil k obrovským kamenným hradbám. Tyčili se do výšky nejméně deseti bloků nikdy jsem neviděl něco tak majestátního. Když jsem obešel jednu ze stěn tak jsem uviděl, že u východní strany hradeb se rozprostírá obrovský les celý byl tvořený jakýmsi Červeným dřevem s černými listy. Řekl jsem si, že se tam vydám vypadalo to jako jediné místo kolem těch hradeb které není na dostřel luku (hele nesuďte mě furt se učím vyhýbat). Když jsem šel do toho lesa tak jsem také spatřil 7x7 bedrockovou krychli jak do ní hromada ghůlů buší kamenými krumpáči a marně se snaží ji zníčit ,,to jsou noobové copak neví, že na bedrock platí jedině Netherite?" řekl jsem si sám pro sebe. Když jsem vešel do lesa tak se rozprostila tma. Teda dokud jsem nedošel trochu dál tam byly rozestavěné louče. Bylo tam hodně mobů zombie, kostlivci, plížilové a dokonce i pár Endermanů ,,hej co si zač!?" zakřičel někdo za mnou. Otočil jsem se abych věděl kdo na mě mluví, ale tam nikdo nebyl ,,hej tady dole!" zakřičel někdo zdola. zhlédl jsem dolů a tam stál plížil s železnou helmou na hlavě. Oproti mě byl mrňavý byl o polovinu menší než já ,,oh já jsem EnderCube, ale všichni mi říkají Endy přicházím z říše Konce, protože jsme byli napadeni lidmi proto došlo k evakuaci dimenze" řekl jsem ,,já jsem se, ale ptal co jsi za moba! Vypadáš jako Enderman, ale jsi mnohem vyšší než Enderman" řekl a podíval se na mě podezřívavým pohledem ,,no já jsem Enderman, ale trochu jsem přerostl" řekl jsem a kleknul jsem si. Je nutné podotknout, že ikdyž jsem klečel byl jsem pořád o půl bloků vyšší než plížil ,,ty by ses nám hodil, až nastane noc tak plánujeme útok na vesnici budeš naše posila!" podíval jsem se na něho a řekl jsem ,,tak fajn hlavně se potřebuju dostat dovnitř" Celý den jsem strávil tím, že jsem prozkoumával les nakonec jsem se, ale vrátil ke kraji lesa abych se podíval na ty ghůly co se snaží zníčit tu bedrockovou krychli. Zombie tentokrát stály bokem a na krychli stálo asi 10 plížilů hned vedle byla jedna zombie která spustila,,Urgbo! Jorgbo! Gurggo!" prásk! všichni plížilové vybuchly ve stejnou chvíly a na krychli nebylo ani škrábnutí. Hned vedle mě seděl ten plížil s železnou helmou a tak jsem se ho rovnou zeptal ,,co to ta zombie blábolí?". Plížil se na mě podíval a řekl ,,to je starodávný jazyk kterým hovoří mobové v normální řeči to znamená ras! dva! tři!" aha! pomyslel jsem si takže tak zombie se chtěla ujistit, že vybuchnou všichni najednou. Pak jsem si také všiml, že na hradbách pozorují tu krychli asi tak 100 vesničanů, mezi nimi bylo i 7 lidí.

Středa Aktualizace I.

ten plížil s železnou helmou mi řekl, že ten útok přesunuli, ale, že jestly chci tak mě může do té vesnice dostat ,,jak?" zeptal jsem se. Plížil mi prozradil, že přináší z vesnice informace pomocí tajného tunelu který tam vykopali a, že ho může příští noc vzít s sebou ,,to budu moc rád!" plížil pokýval hlavou a sundal si helmu. Poté se na mě podíval a řekl ,,tak pojďmě!" šli jsme kolem hradeb až jsme narazili na malý 2 bloky vysoký tunel plížil do něj okamžitě skočil a já ho následoval. Musel jsem se plazit, protože jsem byl až moc vysoký než abych chodil. Vyšli jsme na drůhé straně hradeb. Tunel byl dobře schován v trávě kde nebyl skoro vidět. Byly jsme někde kde se to podobalo parku akorát byl mnohem hezčí než normální parky co byly v Endu. Akorát byl mnohem hezčí s zelenou trávu, kytkami a krásnými stromy.Poté jsem poděkoval plížilovi a odešel jsem. Rozhodl jsem se prozkoumat vesnici, když už je ta noc a všichni jsou zalezlí tak ho určitě nikdo neuvidí. Tak jsem chodil po vesnici a nakukoval jsem do různých oken, čím více jsem postupoval do vesnice tím více jsem si uvědomoval jak je tohle místo obrovské. Klank klank klank to byl zvuk který jsem najednou slyšel za mými zády otočil jsem se abych viděl co to je a uviděl jsem uviděl jsem jsem já vlastně ani nevím co to bylo. Bylo to celé ze železa s velkým nosem a velkými svaly. Vypadalo to fakt namakaně a mířilo to přímo na mě. Napřáhlo se to aby mě to uhodilo, ale ještě před tím než vůbec uhodil jsem se telportoval za něj a schodil jsem ho na zem. Chvíly tam jen tak ležel a pak se zvedl a opět se napřáhl, ale stalo se opět to samé s tím rozdílem, že jsem si tentokrát všiml obrovského bloku, železa co má ve hrudi. Když ležel na Zemi tak jsem se ten blok pokusil vytáhnout tahal jsem a tahal byl tam, ale opravdu zaseknutý musel jsem dotoho dát veškerou svou sílu abych ho vytáhl z jeho hrudi. Když jsem ho vytáhl tak se ta věc rozpadla na 4 železné bloky a jednu dýni. Jeden z těch bloků jsem držel v ruce. Říkal jsem si, že ty bloky by se mi mohli hodit tak jsem si je vzal co se dýně týče tu jsem hodil někomu přes plot.

Středa Aktualizace II.

Zruba kolem půlnoci jsem došel k domu co se podobal spíše hradní věži než domu. Byl něčím zvláštní byl celý z kamene a s železnými dveřmi rozhodl jsem se, že si ten dům prohlédnu. Otevřel jsem tedy dveře tlačítkem a vešel jsem dovnitř. K mé smůle byl strop vysoký jen 3 bloky takže jsem se musel skrčit. Na stolku bylo nedojedené jídlo. Nevím co to bylo, ale nebylo to dojedené. Rozhlédl jsem se kolem bylo tam několik dveří. Začaly mě, ale bolet záda z toho jak jsem byl skrčený tak jsem si sedl na jeden z obrácených schodů. Na stole ležel kbelík s mlékem tak jsem se napil. Hele! měl jsem strašnou žízeň od chvíle co jsem vyšel z portálu jsem nic nepil ani nejedl! To mi připomělo, že mám ve svém inventáři pár pečených brambor tak jsem si jednu dal. Pak jsem si náhodně vybral dveře a otevřel jsem je byly ze smrkového dřeva. Zdá se, že to byl pokojík nějakého vesničana. Byl tam pěkný stoleček také židle, jedna dvojitá truhla a postel na které ležela dívka v modré noční košili a s černými vlasy. Najednou jsem v chodbě uslyšel kroky které se přibližovali k pokoji ve kterém jsem byl tak jsem se ve chvíly kdy se dveře otevřeli teleportoval do místnosti kudy jsem přišel. Tam byl vesničan též v černé co vstupoval do pokoje té vesničanky ,,Neeso? Jsi v pořádku?" dívka na posteli vstala a řekla ,,ano proč?" zeptala se muže, nejspíš to je její otec pomyslel jsem si ,,slyšel jsem kroky a otevření dveří to jsi nebyla ty?" zeptal se jí otec ,,ne otče to jsem nebylá já" ta dívka jménem Neesa se podívala za otcem směrem ke mě a zakřičela ,,tati támhle!" muž se rychle otočil ke mě, na truhle ležel železný meč, okamžitě ho uchopil a hodil ho po mě. Já jsem se jen tak tak stihl teleportovat do vedlejší místnosti aby jsem mohl poslouchat ,,to byl Enderman?" ptala se tak dívka jménem Alizée ,,nevím co to bylo, ale jestly to byl Enderman tak hodně zvláštní" poté zvedl meč a položil ho zpět na truhlu ,,nejspíš to bude další z těch divných zabijáků, musíme být na pozoru" to bylo to poslední co jsem uslyšel než jsem odešel pryč z domu proplížil jsem se hlavním vchodem.

Já EndermanKde žijí příběhy. Začni objevovat