Já Enderman

Část 10.

                                                                                          Neděle

Probudila mě vůně jídla. Ani jsem nevěděl co to tu tak voní, ale měl jsem takový hlad, že bych snědl i slizouna. Když jsem se rozhlížel co to může být tak jsem zjistil, že to vychází z mého inventáře tak jsem ho otevřel a zjistil jsem co to tak voní. Bylo to to jídlo (jestly to teda bylo jídlo) co jsme včera vzali těm lidem. Když jsem si to prohlížel tak jsem si říkal něco jakoMám to sníst? Neotráví mě to? Je to vůbec jídlo? Je mi horko.Věděl jsem, že to je nějaké zvíře, ale jaké? nemělo to ruce ani nohy. Jediné co to mělo byla malá hlava s dvěmi černými očky a jen o kousek větší tělo. Také to mělo něco jako ocas, ale nepodobalo se to normálním ocasům. Bál jsem se, ale nakonec jsem si kousnul a byla to pochoutka. Mělo to docela zvláštní chuť něco jako maso, ale... S takovou jinačí chutí. Těžko se to vysvětluje, ale chutnalo mi to. Už vyšlo Slunce a Fred ještě spal jako vždy... Takže jsem si řekl, že si přečtu něco z té knihy o mobech. Otevřel jsem ji na straně 116 kapitola: Enderman. Včera jsem to nedočetl celé a rád bych o nás věděl co nejvíc. Nějakou dobu jsem to četl, ale nic nového jsem

se nedozvěděl. Tak jsem listoval knížkou než jsem narazil na něco zajímavého. Zastavil jsem se

na straně 75 kapitola: seschlý kostlivec

Když jsem se do nich začetl tak jsem zjistil, že jsou mnohem zajímavější než ten nejnaleštěnější blok diamantů na světě. Přepíšu sem malý úryvek z té knihy.Seschlý kostlivci jsou několik století stará stvoření schopni přenášet smrtelně nebezpečný jed. Vzknikli dávno před prvním vesničanem, když prastarý stavitelé postavili první portál do Podsvětí. Časem postavili stavitelé obrovské pevnosti, ale Podsvětí je nebezpečné místo. Když nějaký stavitel zemřel v souboji s mobi co žijí v podsvětí tak je pohřbili pod vrstvu netheritu a písku duší. Ale neuvědomili si, že tenhle svět funguje jinak než ten jejich. Písek duší vysál duši z každého mrtvého těla které bylo pohřbené v Podsvětí a nechalo pouze starou ohořelou kostru která měla jediný cíl a to dělat to co dělala za živa. Chránit svou pevnost před vším co se k ní

přiblíží.

Pak jsem přelistoval na stranu 23 kapitola: kostlivec

Říkal jsem si, že bych tam mohl najít odpověď na otázku proč Fred tak strašně chrápe ikdyž nemá plíce, ale nenašel jsem o tom nic. Tak jsem přešel na stranu 76 kapitola: Seschloun Sechloun navazoval přímo na příběh seschlého kostlivce. Upřímě jsem to tak trochu čekal. Zase vám sem přepíšu úryvek.Seschloun:Seschloun je monstrum hromadného níčení co je schopno níčit bloky jenom tím, že se jich jenom dotkne. První Seschloun vznikl rukama prastarých stavitelů. Když viděli co se stalo jejich prátelům v Podsvětí rozhodli se je přivést zpět k životu bez ohledu na následky. Skombinovaly tedy 3 lebky Seschlých kostlivců a 4 bloky písku duší tím, ale vytvořili něco co nečekali. Kde se Seschloun objevil šla mu v patách zkáza. Všechno co prastaří stavitelé kdy postavili zmizelo přes noc. Jediné stavby které Seschloun nestačil zníčit jsou oceánské monumenty, opuštěné doly a pouštní chrámy. Seschloun stále nabíral na síle a stavitelů stále ubívalo. Rozhodli se tedy, že, když nemohou bojovat tak budou utíkat. Když už jednou dokázali sestrojit portál tak proč ne znovu? Proto kopali hluboko tak hluboko aby je Seschloun nemohl najít. Kopali tak dlouho dokud nedorazili k podloží. Tam začali stavět úplně první STRONGHOLD a ve strongholdu následně postavili úplně první portál do říše Konce. Jakmile byl portál hotov tak se všichni stavitelé okamžitě přesunuli do jiné dimenze dnes známá jako Konec. S čím však nepočítali bylo, že portál se za nimi zavře a nebudou mít žádnou možnost jak se vrátit a také to, že v říši Konce je čekalo něco mnohem horšího než byl Seschloun. V říši Konce je čekal drak z Konce kterého nedokázali porazit a tak celá civilizace prastarých stavitelů zmizela přes noc. Kam zmizel onen Seschloun nikdo neví. Někteří říkají, že zemřel hlady jiní zase, že odešel do Podsvětí, ale jak to bylo ve skutečnosti to nikdo neví a nejspíš se to už nikdy nedovíme.Pak tam byl ještě podrobný obrázem Seschlouna a také jak vypadá zevnitř, ale to sem překleslovat nebudu jednak to neumím a jednak ani nechci, ale Seschlouna vám tu nakreslímOmlouvám se za tu čáru přes obrázek. Když jsem kreslil tak se Fred probudil pak se ke mě připlížil tišeji než plížil a nahlas se zeptal ,,co kreslíš?!" já jsem se ho tak lek, že jsem málem dostal zástavu srdce ,,mám z tebe infarkt!!!" zakřičel jsem na něj ,,tak promiň jen jsem se ptal co kreslíš" vrhl jsem na něj temný pohled a naštvaně jsem odpověděl ,,překlesluju seschlouna z té staré knihy" řekl jsem a vrátil jsem se k překleslování obrázku seschlouna ,,aha tak se nenech rušit" podíval jsem se na něho a odpověděl jsem mu ,,snažím se" pak se na mě podíval a vypadalo to, že chce něco říct, ale rozmyslel si to. Po chvíly mi řekl ,,jdu na dříví jsem hned tu" Odpověděl jsem mu aniž bych spustil oči z mého deníku ,,jasně" pak se mlčky odebral do dubového lesíka a já se opět začetl do knihy. Po chvíly se vrátil a položil na zem pracovní stůl Dolů dal 3 dřeva pak do tvaru trojuhelníku položil 3 tyčky a doprostřed jedno uhlí co měl u sebe. Všechny věci co položil na pracovní stůl se spojili a vytvořili táborák. Fred ho pak položil na zem a do každého rohu položil syrovou prasečí kotletu. Z kotlety začala stoupat pára jak se opékala ,,našel jsem pár prasat" řekl Fred a otočil kotlety na drůhou stranu aby byly propečené z obou stran ,,to je super!". Kotleta byla za chvíly nádherně propečená a Fred mi jednu podal ,,neboj je to dobré" to mi ani nemusel říkat, protože se z toho linula nádherná vůně. Okamžitě jsem se do kotlety zakousnul a celou ji zpořádal. můj ukazatel hladu se okamžitě doplnil. A Fred byl rád, že mi chutná ,,ochutnej" řekl jsem mu ,,ne. Pro mě je toho škoda" řekl a odmítnul ,,trvám na tom" odpověděl jsem mu. Fred tedy vzal kotletu a kousnul do ní. Kotleta mu projela skrs žebra a vypadla mu z těla na zem ,,škoda, že nemám jazyk" řekl a zasmál se. Pak jsme uhasili ohniště, vzali si svoje věci a vydali se na cestu. Během cesty na západ vytáhl Fred z inventáře zlatý meč ,,chceš ho?" řekl a podal mi zlatý meč ,,ne to je v pohodě já už meč mám" a vrátil jsem mu ho ,,ano já vím jenom nevím co s ním ze zlata je příliš těžký a příliš křehký. Velice nevhodný na boj" pak jsem si vzpoměl, že v té knize jsem viděl prasozombie co by nám mohly za tenhle meč něco dát ,,hele a co ho za něco vyměnit s prasozombiemi až budeme v Podsvětí?" ,,to je dobrý nápad upřímě by mě zajímalo proč prasozombie dřímají pouze zlaté meče a ne něco lepšího jako železné meče nebo křemené meče" odpověděl mi a sthichl. Nejspíše očekával, že na to něco řeknu, ale já jsem neměl co říct tak jsem mlčel. Cestou jsme viděli spoustu druhů mobů slizouny, plížili, zombie, kostlivce dokonce i pár dalších Endermanů. Když jsem se jich zeptal co tu dělají tak ve většině případů byl jejich příběh stejný nebo podobný jako ten můj. Lidé zaútočili na říši Konce tak se evakuovali. Když jsem nad tím přemýšlel tak jsem pořád nemohl přestat myslet na mé rodiče. Bál jsem se o ně a doufal jsem, že jsou v pořádku a, že se někde ukryli. Upřímě mě překvapilo, že jsem se zjevil uprostřed lesa, když jsem prošel portálem nejspíš je místo kde se objevíte náhodné.