Středa
Probudilo mě chození po chodbě teda... Bylo to spíše dupání. Když jsem se šel podívat kdo to je zjistil jsem, že to je Enddra. Byla ještě v noční košili a navíc byla nevyspalá, měla pod očima pytle, že by zastavili stoletou vodu ,,to takhle chrápe každou noc?" zeptala se mě ,,zvykej si" odpověděl jsem ji ,,já myslela, že to je prase" řekla, když scházela schody. Pak jsem si šel ještě na chvíly lehnout, ale už jsem neusnul tak jsem se převlékl do mého nového oblečení a šel jsem dolů. Když jsem přišel tak se zrovna podávala snídaně a všichni kromě Sammyho už byli u stolu. ,,Dobré ráno vespolek" řekl s úsměvem Sammy, když scházel schody ,,tak jak jste se vyspali?" zeptal se ,,úžasně!" řekl Fred ,,vůbec jsem nespala" řekla Enddra, když se jí klížily oči ,,a proč?" zeptal se Fred ,,kvůly tvému chrápání!" zakřičela na Freda ,,cože já, že chrápu? Endy viď, že nechrápu" zeptal se mě Fred ,,promiň Frede, ale chrápeš a to každou noc" Fred se otočil k Enddře a řekl ,,promiň nevěděl jsem, že chrápu." Pak se do řeči vložil Sammy ,,tak už toho nechte a pojďte si dát snídani" já jsem s ním naprosto souhlasil. Zvedli jsme se a šli si k pultu pro jídlo. Měli tam toho hodně a většinu toho jídla jsem v životě neviděl. Dal jsem si něco co se jmenovalo EnderKobliha. Je to kobliha poprášená práškem Endermita. Chutnala příšerně ,,jak ti chutná Endy?" zeptal se mě Sammy zatím co kousal svou EnderKoblihu. Ironicky jsem řekl ,,je výtečná je tak dobrá, že už ji nechci jíst. Dám ji proto skóre 0 a dám si něco jiného" Enddra se zasmála a odpověděla mi ,,ne každému to zachutná" souhlasně jsem přikývl. Po snídani jsem se jich zeptal jestly by nechtěli jít s námi ,,a kam?" Zeptala se Enddra ,,mě se tu líbí" dodal Sammy ,,ano já vím, ale kus na západ je prý portál do Podsvětí kde je město hodných mobů." Oba se na sebe podívali ,,a co je na tom městě mobů tak zvláštního?" zeptala se Enddra ,,nemám tušení" odpověděl jsem. Najednou se do rozhovoru vložil Fred ,,podívejte jsme ve válce a to už hodně dlouho. Poslední bitva byla před tisíci lety a teď se schyluje k další. Tak si myslím, že by bylo dobré přidat se na stranu vítěze." Sammy se podrbal na bradě a zeptal se ,,a jak víš, že to budou vítězové?" Fred si stoupnul na svou židli aby byl co nejvíš. Pak si položil ruku na místo kde by mělo být srdce a řekl ,,věřím v to" oba se na sebe nervózně podívali a pak Enddra řekla ,,moc se mi to nelíbí nerada bych dráždila hada bosou nohou" Sammy souhlasil a já jsem nakonec dodal ,,tohle místo je velké a plné zbraní a zbrojí taky by se tu dalo opevnit ne? A kdyby šlo do tuhého tak se můžeme vydat na západ. Mimochodem kdy, že má přijít ta bitva?" Fred si opět sednul a odpověděl ,,máme nanejvíš 16 dní" Sammy na to odpověděl ,,to máme dost času na opevnění a na postavení hradeb. Kdo jsme? Jsme Endermani! A kostlivec a co my Endermani umíme nejlépe? Stavět!" Musel jsem uznat, že tohle byla ta nejlepší motivační řeč co se dala v tuhle chvíly vymyslet a já jsem na to jenom dodal ,,staniž se" to jsem řekl jen abych vypadal důležitě. Chvíly jsme si ještě povídali aniž by jsme si všimli, že Enddra usnula. Nechali jsme ji ať spí, protože celou noc nespala.
Středa Aktualizace I.
Po snídani jsme chtěli počkat až se Enddra zbudí aby jsme vyrazili za starostou vesnice, ale nechtěla se probrat tak jsme ji tam nechali a šli jsme sami.Ke starostovy jsme došli zruba za 20 minut. Řekli jsme mu, že nás musí vyslechnout, že na tom závisí osud celé vesnice. Starosta nás tedy pustil dál a poslechl co jsme měli na srdci ,,tak co potřebujete?" zeptal se ,,pane starosto doporučujeme aby jste výrazně zvýšil výrobu zbraní a nechal postavit hradby z nejpevnějšího materiálu který je po ruce" starosta se na nás udiveně podíval a řekl ,,děje se snad něco?" v tom se do řeči vložil Fred. ,,Ano děje. Pane starosto jsme ve válce. Poslední bitva byla před tisíci lety a teď se schyluje k další. A jejím cílem je zníčit jakýkoliv život co by odporoval tomu... no však víte komu" starosta se ho zeptal ,,komu?" Fred neochotně vyslovil ,,tomu bez očí, tomu co nikdy nespí, tomu co nikdy nemrká" jakmile to starosta uslyšel tak se okamžitě zvedl ze svého křesla a začal usilovně přemýšlet ,,a jak pak to víte?" zeptal se ho ,,viděl jsem plány útoku, když jsem ještě pracoval v jeho paláci, ale pak mě přeřadili do temného lesa a já... Jsem to nevydržel, utekl jsem" Starosta se k nám otočil zády a přišel k obrovskému oknu a zadíval se ven. Poté řekl. ,,Snažíme se vytvořit první lidomobý vesnici na světě..." Na chvíly se odmlčel a pak řekl ,,a nepřipustím aby ji zníčil nějaký starý blázen co učí moby čáry máry!" Fred k němu přistoupil a zeptal se ,,takže... To znamená ano?" starosta se k němu otočil ,,jistě, že to znamená ano!" Když to dořekl tak zamířil ke stolu a začal něco psát na kus papíru. Poté se na papír podepsal a otočil se opět k nám ,,vy tři teď zajdete za generálem a předáte mu tento dopis, na kterém jsou vypsané rozkazy. Fred vystoupil z řady a zasalutoval ,,pane, ano pane!" Poté vzal ten kus papíru a vyběhl ze dveří. Za chvíly se, ale vrátil a zeptal se ,,a kde je generál?"
ČTEŠ
Já Enderman
FanfictionPíše se rok 2040 a třetí dimenze známá jako End je napaden lidmi! Tento přepad jednomu sotva dospělému Endermanovi naprosto změní život! Společně se svými přáteli se musí postavit tomu největšímu nebezpečí, kterému musel kdy svět minecraftu čelit!