Gloryhammer - Kingdom fall [CZ]

Hootsforce, do boje!

Procházel hradem s jistotou člověka, který zde strávil většinu svého života. Myšlenkami byl jinde, šel, aniž by věnoval pozornost tomu, kudy prochází. Čaroděj o nich věděl. Nejspíš o nich věděl celou tu dobu. A také to nebyl žádný hlupák, uvědomil si Ralathor a udeřil dlaní do vysílačky na svém triku.

"Zargothrax o nás ví." Pronesl bez emocí, bez skrupulí jasnou a údernou zprávu.

"Jo, my víme. Tunely jsou zablokované," zapraskal ve vysílačce hlas inženýra Michaela.

Ralathor se zastavil uprostřed prázdné chodby, unavený pohled upřel na její konec. "Co tím myslíš?"

"Zablokované, konec, šlus! Nejde projít. Mezi námi a tunely je nějaké silové pole," ozval se znovu Michael.

Čas se na malý okamžik zastavil. Poustevník div neztratil pevnou půdu pod nohama; slyšel dusot těžkých kroků vojáků chaosu, kteří prohledávali hrad. Rytíři z Crailu mobilizovali své síly. Svět se mu zatočil před očima, bylo snad po všem? Všechno, co vykonal, kolik toho vytrpěl pro to, aby se dostal až sem, pro nic? Ušel dlouhou cestu skrytý ve stínech, jen aby zemřel ve stínech Dundeeské citadely. Vysílačka mu na prsou praskala v zoufalých výkřicích jeho kolegů.

„Co to znamená?"

„Co myslíš, že to znamená! Jsme v pasti!"

„Je konec."

„Čaroděj nás zničí..."

„To by nás musel nejdřív najít."

„Můžeme vzdorovat."

„Musí existovat jiná cesta ven!"

„Proti Crailu nemáme šanci.

„Je to posraný čaroděj! Najde nás... a zničí nás."

„Já nechci zemřít."

Ralathor se v tu chvíli jako by probudil z transu. Udeřil do odznaku jednorožce. „Nikdo nezemře!"

„Proti armádě chaosu nezmůžeme nic," odpověděl mu Givon, ale byl umlčen.

„Nikdo nezemře!" zopakoval Ralathor, stáhl si z hlavy kapuci a vyšel rázným krokem chodbou.

Už nemělo smysl se skrývat ve stínech.

„Michaele," oslovil šéfinženýra z Unts. „I když to tak nevypadá, hrad je napojený na nejmodernější bezpečnostní systém. Někdo na chodbě po levé straně by mělo jít najít vstupní uzel místní sítě. Napojte se skrz něho na kancelář ochranky a najděte jinou cestu ven."

„Cornusi, co ty a tvůj úkol?" pokračoval Ralathor, zatím co kráčel hradem a pokračoval po schodišti do nižších pater směrem ven z levého křídla hradu.

„Proletius to u sebe neměl. Poslal nás do tanečního sálu, prý tam Zargothrax uchovává všechny svoje trofeje. Míříme tam!"

Mág zapřemýšlel. „Dobře, sejdeme se tam. Michaele, jak jste na tom?" optal se a rozběhl se chodbou do hlavního křídla hradu.

„Minutku... Hmm. Jo! Jsem tam!"

„Výborně, napíchni se na bezpečnostní kamery v tanečním sále, pokud pořád fungují. Když ne, tak je nahoď!" zabočil do další chodby. Sestoupil po bočním schodišti pro služebnictvo a sešel do přízemního patra hradu. Šel po chodbě vedoucí do hlavní haly. Otevřený prostor za hlavní bránou hradu ležel mezi ním a tanečním sálem. Otevřený oblouk do tanečního sálu se nacházel na druhé straně před hlavním schodištěm.

„Sakra, chlape, já jsem možná inženýr, ale nejsem čaroděj. Pokud jsou ty kamery vyřazené, tak je odtud nenahodím..." najednou se šéf inženýr odmlčel.