Gloryhammer - Kingdom fall [CZ]

Obléhání Unst

Hranice mezi královstvími Dundee a Unst byla tenká. Prakticky neexistující. Králové obou království byli už po staletí nejlepšími přátelé a proto nikdy nebylo důvodu umisťovat stráže podél hranic. Krále Hootsmana by ani ve snu nenapadlo, že by nepřátelé mohli vkročit do Unst právě od Dundee. A přece jen se tak stalo. Toho dne se před královským městem shromáždila armáda chaosu. Čarodějové a goblini, skřeti a trolové, všechna ta stvoření pekelná se prohnala královstvím Unst jako zničující lavina. Zastavila se až před královským městem, kde vyčkávali a guvernér města, generál Hux, byl nervóznější a nervóznější s každou další minutou, kdy armáda chaosu bez hnutí vyčkávala před branami jeho města.

Mobilizoval armádu, to ano. Tanky byly vyjeté na planinu před město. Zaujímaly obranou formaci. Ponorky visely tiše ve vzduchu, připravené smést nepřítele svou nukleární náloží. Vojácí, rytíři a domobrana byla shromážděna za hradbami a vyčkávala stejně nervózně, jako generál Hux.

"Nějaké změny?" optal se generál svého podřízeného, když kráčeli společně přes základnu. Voják rychle ťukal do datapedu.

"Posledních čtyřiadvacet hodin ne. Stále klid."

"Nelíbí se mi to," pronesl Hux větu, kterou měli na mysli všichni zúčastnění.

Procházeli zrovna hangárem ponorek. Kotvící svorky zely prázdnotou, až na jedny, kde stále spočívala malá ponorka. Na jejím boku pracovali tři inženýři, dva vojáci postávali bokem. Kolem generála proběhl chlapec se zrzavou kšticí, na hlavě ochranné brýle pospíchal k ponorce. Hux chlapce popadl za lem uniformy a zbrzdil.

"Kam si myslíš že jdeš?"

"D.S.S. Kamizola bude brzy opouštět suchý dok..." odvětil chlapec.

"Já se ptal kam si myslíš, že jdeš ty!" Hux postavil chlapce před sebe a měřil si ho pohledem.

"Otče, tohle bude bitva století, chci být užitečný..."

Ale Hux o něčem takovém nechtěl ani slyšet.

"Sundej si tu maškarádu, Cole a vrať se kam patříš."

"Ale,"

"To byl rozkaz!"

"Otče..."

"Neodmlouvej!"

"Proč mě nechceš pustit bojovat!" vyjekl Cole.

"Protože nejsi pro boj stavěný!" utrhl se na chlapce Hux. Chlapci konečně sklaplo. Otec se na něj díval z výšky. "Jsi jen pouhý technik. V bitvě pro tebe není místo."

S těmi slovy se odvrátil od syna. Pokynul vojákovi s datapadem aby ho následoval na z hangárů na hradby města. Svého syna nechal v hangárech za sebou.

Na hradbách se zamyšleně opřel a sledoval ležení před hradbami. Žár ohňů, které si skřeti zapálili. Doléhal k nim pach kouře a spáleného masa. Jeho vlastní jednotky, seskupené před hradbami, byly v rozpacích. Nejraději by si také rozdělali táborák, zahráli karty a vyčkávali v relativní pohodě. Copak si to ale mohli dovolit?

"Na co čekají..." zašeptal Hux.

V hangáru zůstal malý zrzavý chlapec stát jako přimražený.

"Cole? Hele, vím, že to asi není nejlepší chvíle, ale mohl bys mi jít pomoc? Potřebuji podržet..."

"Už jdu Michaele," přerušil ho Cole.

Zrzavý chlapec se došoural k inženýrům a začal dělat svoji práci. Tu práci, kterou mu uložil otec. Tu jedinou, kterou mohl dělat.

Michael chlapce sledoval. "Hele, on to tak nemyslel."