Trháš mé srdce [BakuDeku cz] (¿pozastaveno?)

宣言 (Prohlášení)

Obrázek: aguu_tg7 (Twitter)
----------
První věc co mě napadla, bylo hledat Kacchana po baráku. Nedocházelo mi, že je to naprostá blbost, když Kacchan byl venku. Kirishima mě stále informoval, neboli spíše vykládal, co vše mu Kacchan řekl. Mlel jedno přes deváté pořád dokola a občas se zadrhával. Já mezitím prohledával barák.
,,M-Midoriyo ty ho hledáš? Sakra! Měl bych taky! Půjdu se po něm podívat venku! Hodně štěstí..." Jeho hlas ke konci posmutněl. Mojí odpovědi těsně před ukončením hovoru bylo jen ,,ahoj". Mobil jsem vložil do mé pravé kapsy v teplácích a až poté jsem si uvědomil, že se přede mnou objevili otevřené dveře. Já do nich samozřejmě narazil.
,,Ďou!" Křečovitě jsem přivřel oči a s vražedným výrazem jsem zajel na dveře. Obešel jsem je a pohled se mi naskytl na Kacchanův uklizený pokojík. Chvíli jsem zaváhal, ale poté jsem vstoupil, připadal jsem si jak Alenka v říši divů. Prohlížel jsem si každou drobnost v místnosti. Když jsem se plížil k jeho skříni, která se nacházela přesně naproti dveřím, uslyšel jsem příjemný hlas, který mě pohladil po zádech.
,,Deku...?" Hned jsem ztuhl na místě a pomalu pootočil hlavu a zahlédl ho.
,,K-kacchan..? K-kde jsi byl? Hle-hledal jsem tě..." Vykoktal jsem ze sebe a on pouze kývl levým ramenem, čímž shodil školní tašku na zem. Mé oči se stále střetávali s jeho rubíny. Neviděl jsem v nich však to co vždy. Tím bylo znechucení či zoufalství, ale nyní jsem zahlédl smutek, zášť a především strach.
,,Kdo ti dovolil se o mě starat...?" Vyšlo z něj. Neváhal jsem a bránil jsem se.
,,Řekla mi to Mitsu-"
,,A co mi je po ní?! Já se snad o sebe nedokážu postarat?! Stejně mi tě sem strčili jen proto, že TY by jses sám neuhlídal!!!"
Mlčel jsem. Co říct?
,,Vlastně.. Vlastně to je asi tak, ale jsem rád, že jsem tu s tebou." Ano, řekl jsem naprostou kravinu, ale byl jsem za to rád.
,,... Já ne." Jeho hlas se sklidnil.
,,A teď vypadni z mého pokoje idiote." Do očí se mu znovu vrátilo sebevědomí a pocit dominantního postavení. Otočil jsem se k němu celým tělem a rozešel se naproti němu. Jen stál. Zastavil jsem se před ním a natáhl k němu ruku.
,,Kacchan já-" Plácl mě přes ní jeho pravačkou a tím mě přerušil.
,,Vypadni! Nechci tě už nikdy vidět!" Jeho pohled se sklopil k zemi. Mlčel jsem a neměl jsem v plánu odejít. Pak to ale ze mě vypadlo.
,,Spal jsi s Kirishimou?" Otázka na, kterou jsem se chtěl zeptat hned jak Kirishima řekl, že u něj Kacchan je. V pokoji nastalo hrobové ticho, které jsem po chvíli přerušil.
,,Kacchan já tě miluji." Doslova jsem na něj zíral jak bez duše a čekal na jeho odmítnutí. Jeho hlava se zvedla a naše oči se opět střetly. Jeho oči, oči ve kterých se opět ukazoval strach v podobě jemných slz stékajících po jeho hebkých tvářích. Pootevřel ústa a nadechl se. Něco chtěl říci, ale ony si to načasovaly úplně přesně. Ozval se zvonek, který pocházel od hlavních dveří. Pouze jsem pochytil slova Mitsuki, která zněla ,,Klucííí! Jsme domaaa!!". Ve mě se opět probudil život. Kacchan jen zavřel pusu a hlavu opět sklopil. Obešel jsem ho a vydal se otevřít našim matkám. Na obličej jsem nahodil úsměv, i přes to, že situace ve které jsme se já i Kacchan nacházeli se neměla přerušit. Co mi chtěl říct?
,,Kacchan..." S nezájmem jsem se šťoural ve studeném Oyakodonu, když jsem získal pozornost celého stolu.
,,Já tě miluji..." Uslyšel jsem ránu do dřevěného stolu a následné kašlání.
,,I-Inko!" Pouze jsem se podíval na mou matku, která div se neudusila a na Kacchanovu matku, která se jí snažila uklidňovat. Pohled mi pak spadl na Kacchanova otce, který očividně neměl slov, jelikož mlčel a následně i na znuděného Kacchana.
,,Já vím.. Ale já tebe ne." Vložil si kousek kuřecího masa do úst a dále žvýkal. Byl zaražený do té doby než jsem mu to řekl po třinácté, pak už se uklidnil. Naši rodiče to ale slyšeli poprvé a proto byli překvapení. Vlastně už jsem mu to řekl po dvacátéosmé. Nebo deváté? Už ani nevím kolikrát jsem to opakoval, ale jemu mu to bylo očividně ukradené. Stále jsem měl pouze jeden cíl, a to byl ten, že chci být jeho první. Nevím, co bych dělal, kdyby mi Kirishima lhal, kdyby Kacchan nespal, ale měli spolu sex... Já.. Nevím co bych dělal. Já chci Kacchana. On patří mě. Já mu dám více lásky, více si ho budu chránit. Bylo mi jasné, že taková šance jak tento víkend se mi už nenaskytne. Nevím jak to udělat. Nevím jak ho donutit.
----------
こんにちわ (konnichiwa)
Omlouvám se za čekání. Poslední dobou nic moc nestíhám a nedostávám se na Wattpad. Určitě se budu snažit další kapitolu napsat a vydat rychleji. (T^T)
Děkuji za přečtení a za hvězdičky.
Také moc děkuji za čtenáře co si příběh ukládájí. ❀(*'▽'*)❀

kwaiicos