Pohled Marwexe:
Vzbudí mě cinknutí z mobilu, kouknu se a zpráva je od Nikči. ,, Promiň Tomáši, ale musím domů, čeká na mě ten tlouštík, ale brzy si to musíme zopakovat ;)" Co? Kdo je sakra Tomáš?! Jak zopakovat?! Takže mě celou dobu podvádí a já blbec byl slepej. Byl jsem tak extrémně naštvaný, obul jsem si boty, vzal klíče a šel se projít do parku. Až se vrátí, chci ji slyšet, jak mi tohle vysvětlí. Mezitím, když jsem šel cestou do parku jsem se trochu uklidnil. Ale i tak mě to stále sere, vejdu do parku a vidím na lavičce, že tam sedí kluk asi o dva nebo tři roky mladší. Když se trochu přiblížím, uvidím mu do obličeje. ,,A hele, ten kluk z tramvaje" pomyslím si. Nevím proč, ale něco mi říká, že bych měl jít k němu. Jdu tím směrem kde je on, jenže on se zvedne a jde ode mě pryč. Běžím k němu a dohoním ho. (nemyslete na to, já vím na co myslíte XD pozn. Autora)
Pohled Hejlovce:
Jde směrem ke mě, okamžitě se zvednu a jdu od něho pryč, teď na něho nemám náladu. Slyším kroky blíž a blíž a pak ucítím něčí ruku na mojí rameně. Otočím se a hádejte kdo to byl, jasně že Michael Jackson, kecám, byl to Marwex. ,,Ahoj, ty jsi ten kluk z toho tramvaje, promiň za to drknutí, nechtěl jsem sedět sám" promluvil. Takže jsem měl pravdu, omg. ,, To nevadí, nic se nestalo" a usmál jsem se na něj. Ten mi úsměv oplatil. Úplně jsem zapomněl, co mi předtím udělal, zachvátil mi jeho krásné oči a nádherná ústa. Hmm, jak pak asi chutnají, jahody, maliny... ježíš, zapomeň na to, ale on... ne... jo...NE! Přemýšlel jsem ve svém krypl hlavě a zapomněl jsem ho vnímat. ,,Ehm, haló, země tě volá!" malinko na mě zvýšil hlas. ,,Ou, jejda, co si říkal?" Ptal jsem se, jestli se nechceš se mnou projít, potřeboval bych teď společníka" sklesl hlas. Nevím co říct, bojím se s ním jít, protože bych to mohl pokazit, ale nechci ho nechat o samotě, když je teď nějaký smutný. Tak jsem mu na to přikývl a oplatil mi za to další úsměv. Áach... Boží...
Asi hodinu jsme se procházeli a povídali o našich životech, práci a další blbosti. Velmi mě překvapil jaký je, na YT je mega divokej, ale v realitě je docela milej. Celou dobu se usmíval, dokud jsme nezačali povídat o její přítelkyni. Řekl mi, že ho podvádí a má nějakého milence a taky mi ukázal zprávu co ona napsala. Byl jsem naštvaný, že ho takhle zlomila, ale i zároveň šťastný, budu mít aspoň šanci být s ním. Nevím jak, ale nějakým záhadem jsme se ocitli na Petříně. Ale to nevadilo, viděli jsme krásný výhled na Prahu, všude svítili lampy a auta. Všiml jsem si, že na mě Marv pokukuje, otočil jsem se na něho a měl na tváři sexy úsměv. ,,Kolikrát jsem řekl úsměv? Minimálně desetkrát, bože." řekl jsem si v hlavě. Přibližoval se ke mě. Ztuhl jsem. Potím se. Bojím se. Jsem vzrušenej. Pomalu a nebezpečně se ke mě přibližoval, byl ode mě deset cenťáků, ale pak to přerušil cinknutí z mého mobilu. Zpráva od Gejmra, jestli s ním nechci natočit videjko. Vzhlédl jsem k Marwovi a řekl, že už musím. Otočil jsem se a běžel co nejrychleji domů. Uslyšel jsem jeho hlas, ale neslyšel jsem ho, co řekl. Snad ho zase někdy uvidím, byli jsme tak blízko...
Pohled Marwexe:
Byl fakt vtipnej a docela zábavnej, ty jeho husté vlasy...Co? Na co to myslíš? Ty ho nemiluješ, je ti to jasný?
Nějakým způsobem jsme se dostali na Petřín. Odtamtud byl pěkný výhled na Prahu, ale hlavně na toho kluka. Nevím proč, ale hrozně mě přitahuje, chci ho políbit... Přibližuju se blíž, blíž a blíž a... ,,CINK!" ozve se z jeho mobilu. Koukne se na displej a pak na mě. ,, Už ,musím, ahoj" a odešel. Měl tak vystrašený tvář, bojím se, že jsem ztratil jeho důvěru ke mě... Počkat! Musím mu dát svoje číslo! Zařvu na něho moje telefonní číslo, snad to slyšel, chci ho...
Chci se zeptat, chcete, abych pokračoval? Mám na budoucnu další příběh, ale to vám řeknu někdy jindy. Jestli jo, tak mi to prosím napište. :)
ČUS BUS!
