Umění masakru

225 14 0
                                    


D

Litoval jsem toho hned, jakmile jsem to vypustil z pusy. Chlapec před mnou se zamyslel a potom se potutelně usmál. Něco ho napadlo a hromadné orgie to asi nebyly...

,,Dám ti poslední šanci,'' řekl vážně a začal se svým proslovem.

(...)

Konečně jsem po pár dnech cítil jako znovuzrozený. Při svěží procházce a měsíčku, který nám svítil na cestu s parťákem, který byl tak šíleně soustředěný, že jsem byl skoro až dotčený, jak málo pozornosti mi věnoval, jsme si to šinuly ulicí, která nevypadala zrovna jako místo, kam by se normální člověk vydal. Připomínalo mi to moji milou čtvrť, kde jsem chlapům rval ruce, gangsterům rozprašoval koks po ulicích jak sníh a poté se ožral do němoty. Musím přiznat, že se opravdu klučina překonal a mile mě překvapil. Stále vedle mě šel a snažil se na sebe neupozorňovat. Přes oblek měl přetáhnuté kalhoty a mikinu. Já si pro jistotu hlavu s maskovaním nedělal a ve svém výrazném obleku děsil lidi okolo. Za rohem jsme vkročili do rušné uličky plné trhů. Zcela jsme se ztratili v davu mezi stánky, kde se nacházelo plno pozoruhodných věcí. Jako například jedovaté žáby, u kterých jsem se se zájmem zastavil. Můj pavoučí přítel si toho všiml a mírně konsternován mojí roztěkanou pozorností, se za mnou vydal.

,,To myslíš vážně? Nejsme tady za zábavou,'' pronesl vyčítavě. Jako bych to nečekal.

,,Ale no tak, potřebuji pro svoje krásky další dávku jedu, potom je to o to větší sranda,'' připomenul jsem mu naši předchozí rozepři. Protočil oči.

,,Fajn, ale pohni,'' zamručel netrpělivě. S nadšením jsem si převzal žabku, kterou jsem před očima prodavače rozsekl a potřel jí celou čepel katany. Peter mě se znechucením pozoroval. Prodavač byl však správný pošuk a se vřelým úsměvem mi podal i kapesníček. Poděkoval jsem a s pocitem dobře uzavřeného obchodu, jsem přešel ke svému parťákovi.

,,Nechutný,'' neodpustil si. Zaštrachal jsem v kapse a vzal jeho ruku do své. Na jeho nastavenou dlaň jsem posadil pytlíček.

,,Co je to?'' zeptal se trochu vyděšeně a to jsem to myslel zrovna nevinně.

,,Dárek,'' přiznal jsem pyšně.

,,Pro mě?'' stále nemohl uvěřit a pomalu začal rozbalovat obal. Když svlékl gumičku, zvědavě nakoukl dovnitř. Vypadal roztomile, zvlášť v té své kukle. Skoro jak kreslená postavička.

,,Wau,'' vyhrkl překvapeně a vytáhl malý přívěšek s pavoukem. Trefil jsem se, vypadal jako typ, co rád titěrné blbosti.

,,Děkuji, ale proč?'' vyzvídal a nadšeně si předmět prohlížel.

,,No ehm-.. Ber to jako poděkování, že jsi mě vzal zpátky,'' vytlačil jsem ze sebe těžko. Na tyhle přecitlivělý kecy jsem nebyl zvyklý. Stále těkající pohledem z přívěsku na mě, jsem ho obešel a snažil se přejít tuhle trapnou situaci. Proč jsem to vůbec udělal?

,,Půjdem?'' vyrušil jsem ho z údivu, jelikož jsem nevěděl kam jít.

,,Jistě,'' vykřikl a pečlivě si schoval přívěšek do obleku. Byl opravdu k sežrání.

Když jsme se konečně prosekali trhem, došli jsme téměř na konec ulice, kde stál obrovský barák. Starý secesní dům zdobily růžové a modré neonky, které svítily na polonahé kurvy ve výlohách. Začaly se mi zapalovat lýtka. Hezkou práci nám sehnal. Přidal jsem do kroku a postavil se před výlohu, kde se vystavovaly na obdiv zrzka a brunetka v černém negližé. Mladík za mnou zmateně vykročil a šokovaně na mě hleděl.

One cup for two |Spideypool x Starker|Kde žijí příběhy. Začni objevovat