Salomé

Slovo autora

Po dvouleté pauze jsem se opět vrátila ke psaní a vypadl z toho zrovna Cormoran Strike. Ha!

Do psaní jsem se vrhla už na jaře, kdy jsem začala psát příběh do jedné soutěže, ovšem nakonec jsem to odložila, protože jsem kvůli pracovním závazkům neměla čas jej dokončit. Poté nastala dlouhá pauza, během níž jsem vlastně pořád jen pracovala a volna bylo poskrovnu. Ani nevím jak, ale opět mě přepadla velká touha po Strikovi, protože...to je asi můj největší literární crush.

Scénář této povídky jsem v hlavě měla hodně dlouho. Byl to takový můj noční film, který jsem si v hlavě přehrávala pokaždé, když jsem nemohla usnout. Má hlavní inspirace byl film Černá labuť, ze kterého jsem viděla jen posledních dvacet minut, ale to nevadí. Důležitý byl ten závěrečný pád. A má druhá hlavní inspirace byl jeden díl kriminálky, ale vážně nevím, jaká to byla. Myslím, že šlo, světe div se, o Komisaře Rexe! A ten díl jsem viděla asi někdy před deseti lety! Právě tehdy se v onom díle odehrála vražda v divadle, kdy pachatel vyměnil rekvizitu za skutečnou zbraň a herec tak zemřel přímo na jevišti. No, asi není tak překvapující, proč si to pamatuju i po nějakých deseti letech, že?

Celá povídka má vlastně ještě druhou verzi. Z nějakého důvodu dávám ke Strikovi do páru ráda ženy drobného vzrůstu a křehkého vzezření, přičemž je nejlepší, aby ve druhých vzbuzovaly dojem něžné víly, kterou musí chránit. Asi nějaká úchylka nebo co. Ve druhé verzi povídky šlo také o vraždu v divadle, byly tam jiné spletitosti a motivy, ale hlavní aktérkou byla pro změnu slepá houslistka. Neptejte se, proč. Vážně nějaká úchylka.

Inu, vím, že některé detaily nejsou úplně dotažené, ale Salomé jsem nepsala jako nějaké velké dílo, které by mělo hnout vodami Wattpadu. Zkrátka jsem se chtěla na něčem rozepsat, zároveň si oddechnout, navázat na něčem jednodušším, co nebudu tak zásadně rozebírat. A to, myslím, vyšlo. Salomé je taková moje milá jednohubka, díky které jsem si připomněla, jaké je to psát, jak mohou být fanfikce ve skutečnosti milým pohlazením po duši a že mi to stále docela jde. Díky Salomé jsem si připomněla, že na to ještě pořád mám a mohla bych se směle pustit do kompletního přepisu Draculy.

Ráda bych také podotkla, že celý baletní svět, který je v Salomé zobrazen, není úplně skutečný. Veškerá jména jsou kompletně vymyšlená, některé skutečnosti jsou reálné, ale balet opravdu nefunguje přesně tak, jak jsem jej v Salomé popsala. S orientací v tomto světě mi byla největší průvodkyní Daria Klimentová, bývalá primabalerína právě anglického baletu. Na internetu jsem našla několik rozhovorů a videí, odkud přišly první důležité informace, které mi byly velice nápomocné. Jen o dva dny později jsem poté v práci vybalovala zboží a hádejte, co nám přišlo? Kniha Život na špičkách, která je jedním velkým rozhovorem právě s Dariou Klimentovou. Stále umím osudově předvídat! Samozřejmě jsem si tuto knihu koupila a zhltla. Poskytla mi spoustu cenných informací o tom, jak funguje jeden velký baletní svět, ale také ty menší, tvořené samotnými zeměmi, ve kterých baletka právě působí. Informací nebylo málo, všechny byly podnětné a důležité, ale nakonec jsem si řekla, že pro potřeby své povídky se nemusím držet veškerých zákonitostí. Mnou stvořený svět je tak z části nepřesný, tedy jej neberte vážně. Pokud vás ovšem zajímá příběh skutečné primabaleríny, která dokázala neskutečné věci, určitě se skrze Život na špičkách seznamte právě s Dariou Klimentovou, která vám celý ten svět vylíčí nejen ve své kráse, ale také v bolesti.

Závěrem bych ještě ráda poznamenala, že za celou dobu mé tvorby mě vlastně nikdy nenapadlo napsat fanfikci na Strika. Přišlo to až s velkým zpožděním. A hrozně mě to bavilo. Myslím, že to není moje poslední dobrodružství, jaké jsme spolu s Cormem absolvovali. Možná se ještě někdy do něčeho kratšího pustím. Corm je pro mě totiž skvělý společník na takové túry.

Doufám, že se vám povídka alespoň trochu líbila. Jsem vděčná za všechny komentáře, kterými jste mě povzbudili, protože po takové době jsou milé ohlasy opravdu velké nakopnutí vpřed. Děkuji za vaši přízeň na této pouti a snad se brzy uvidíme u nějakého nového projektu, případně u oživení těch starších.

Srdečně zdraví
Ell