Ahoj..já vím, dlouhá doba, jsem příšerná. Ale poslední dobou "kašlu" na všechno..učím se, jsem venku a hodně času trávím na youtube. Snad si užijete aspoň první část páté kapitoly..:)
"Mimochodem, ten obchod platí?" zeptal se Andy někoho. Vůbec nic jsem přes jeho záda neviděla. Počkat..jakej obchod?
"Jasně, Andy, prodám ti jí za málo. Stejně má samej průšvih," řekla moje máma.
"Mamííííí!" zapištěla jsem a všichni se začali smát. A Andy taky a jak sebou při smíchu trhal, tak jsem tak divně nadskakovala, že jsem se začala smát taky.. oni jsou ti divní.
Jestli o mně někdo někdy řekl (a taky, že to slýchávám často), že jsem cvok, tak co jsou teda po tom oni?
Smějou se naprosto všemu, i když se snažíte být vážní. No, já u toho asi musim vypadat fakt divně, protože.. já a vážná? To jako fakt?
"Rosie, pojď sem!" slyším volat moje jméno.
"Poslušně hlásím, že Rosie je tu," řeknu a zasalatuju. Usměju se, ale všichni se tváří vážně. Nebo se o to snaží. S nadzvednutým obočím si prohlídnu všechny přítomné tváře. CC, který "vyprskává" smíchy, Andy, který nazvedává obě obočí aby se nesmál a Laila leží obličejem k podlaze (ano, ano, Lai zase vytírá podlahu), ale stejně se směje.
"Nejde vám to," prohlásím a pokračuju. "Lai, už si zase hraješ na krtka? Hlína je venku. Andy, budeš mít vrásky na čele, CC, buď tak hodnej a přestaň tady prskat."
S kým já se to bavím.
"Krtci jsou hustý! Abys věděla!" vykřikne Laila.
"Ale ty vypadáš spíš jako vorvaň, než krtek," pronesu. Andy to nevydrží a začne se smát.
"Je to zrádce!" začne křičet Laila a ukazovat na Andyho. CC jen horlivě přikyvuje, s vážným výrazem vypadá fakt ..divně.
Andy mezitím vstane z gauče a pomalu couvá směrem ke mně? Proč ke mně proboha? Pak mě obejde l a postaví se za mě. On se za mnou schovává!
"Tak to teda ne. Ty si dvojtej zrádce, za mě se neschovávej," prohlásím a přejdu do kuchyně. Vezmu skleničku a naliju do ní pomerančovej džus, přijde mi akorát divný, že vůbec nic neslyším ..Jako ne, že bych byla hluchá, ale ..jaktože jsou tak ticho? To je docela podezřelý.
"HEJ?!" křikla jsem, ale neozvala se žádná odpověď. Takže jsem se vydala zpátky do obýváku, kde nikdo nebyl. Tss..
"ASPOŇ VIDIM, ŽE SE ZAJÍMÁTE!" křiknu znovu a natáhnu se na sedačku.
Co jim je?
*****
"Mami! Nemůžeš odjet! Néé! Nemůžeš mě tady nechat..," opakuju zoufale pořád dokola to samý a držím se jako opice máminy nohy. Chudák, se to nemůže ani pořádně hejbat. Ale ona mě tu s nima nemůže nechat.
Teď řeknu něco, co bych ještě před tejdnem neřekla, ale vždyť jsem z nich nejrozumnější. Umřu tady.
Kdyby mi někdo před 14 dněma řekl, že budu mít v domě nasáčkované členy mé nejoblíbenější skupiny, že jeden z nich je můj bratr, že tu s náma bydlej, zatí na neurčito, a že mě to jsou takoví cvoci, tak bych se mu vysmála. A to určitě dost nahlas.
"Lai! Alespoň ty bys mohla mít na mý straně."
No..a co začne dělat? Myslíte, že půjde ke mně? Samozřejmě, že ne. Začne se smát. Grr.
"ANDY!"
"Ano, zlatíčko?"
"Mám jméno a pomož mi!"
"Nee," odpoví.
"Maminko prosím!"
"Rosie, myslela jsem, že už máš rozum. A ne že se budeš chovat jako malá," řekne vážně. I ta je na jejich straně!
"Právěže jsem rozumná! Proto ti to říkám, myslíš, že bych to říkala jentak?"
"To byla asi nejdelší věta, co jsem od tebe kdy slyšela," prohlásí, já se konečně pustím a vzdám se. Takže sedím na zemi, oni za mnou a máma si to vykračuje s kufrem pryč. Ok, to dám.
"Tákže..," svraští ruce CC. "Co budeme dělat?"
"No," podrbe se na hlavě Andy. "Jeden nápad bych měl."
POKRAČOVÁ PŘÍŠTĚ (a doufejme, že brzy)
Ella Monurová :)
