"Víš Andy, asi tě teď úplně nechápu," řekla jsem a couvala zatím, co on se přibližoval. Pomalu, ale jistě. Nic neříkal a já byla tím víc nervóznější.
"Andy..," začala jsem, ale on mě přerušil.
"Vypadá to asi hodně divně, ale já.. tě mám prostě rád."
"Rád?" zeptala jsem se opatrně.
Přikývl. "Asi jsem se do tebe zamiloval."
Zůstala jsem na něj civět. To snad nemyslí vážně.
"Řekni něco..," zaprosil zoufale.
"Mám tě ráda, Andy, ale ty máš Julii a já za na vztahy moc nejsem, víš?"
"Nechci jí, nemiluju jí. Jsem zamilovanej do tebe, Rosie. Dej mi šanci, prosím.." řekl a zněl opravdu zoufale.
"Dej mi trochu času, dobře? Potřebuju se vzpamatovat."
Vyběhla jsem se z pokoje a ani jednou se neotočila. Šla jsem do koupelny, kde jsem si opláchla obličej studenou vodou a pak si ho otřela do ručníku. Tohle jsem opravdu nečekala. Co mám teď dělat? Mám se někomu svěřit? Potřebovala jsem klid, ale ten jsem tady teď nemohla mít, takže jsem došla do obýváku a oznámila jim, že jdu na chvíli ven. Viděla jsem tam Andyho, který koukal do telefonu a nevypadal, že by ho zajímalo, co se děje kolem.
Vzala jsem si mobil, klíče a cigarety a oblíkla si svojí koženou bundu.
Prošla jsem parkem až k vodě, kde jse si sedla na molo. Moje oblíbené místo, kde nikdo nikdy nebýval. Bylo to dost daleko a jen párkrát jsem tu viděla nějaké pejskaře. Nikdo z mých blízkých o tomhle místě nevěděl. Zapálila jsem si a přemejšlela nad tím, co mi řekl Andy. Nevypadal, že to myslí z legrace. Myslel to vážně. Ví o tom ještě někdo jinej?
"Copak se děje, sestřičko?" ozvalo se za mnou a já se lekla, takže jsem upustila cigaretu do vody. Ale notak.
"Sleduješ mě?" řekla jsem svému bratrovi, který si zrovna sedal vedle mě.
"Myslel jsem, že by se ti hodila společnost."
Povzdychla jsem si.
"Ale teď vážně, co se děje? Udělal ti něco Andy? Jestli jo, tak já ho.."
Přerušila jsem ho a řekla: "Andy nic neudělal."
"To odpovídá jen na jednu z mých otázek."
"Já vím," sdělila jsem mu a znovu si povzdychla.
"Jestli ho máš ráda, tak s ním buď. On tě má rád." řekl po chvilce.
"Cože?" vypískla jsem.
"Nejsem slepý a vidím to na tobě i na Andym."
"Jenže já nevím, jestli ho mám ráda tímhle způsobem, víš?" řekla jsem mu a složila hlavu do dlaní. Poté jsem si vzala další cigaretu a zapálila si. Divila jsem se, že mě Ashley nechal.
Ashley si povzdychl a asi přemýšlel, co říct.
Po chvilce se ozval: "Rozbuší se ti srdce, když ho vidíš? Máš chuť chytit ho a už ho nepustit? Chceš být v jeho blízkosti?"
Nechápavě jsem se na něj podívala.
"Odpověz," řekl klidně.
Rozbuší se mi srdce, když ho vidím? Vlastně..ano. Chci ho pořádně obejmout? Mám chuť bejt, co nejblíž k němu, když je někde poblíž? Ano a znovu ano.
"A-ano," vysoukala jsem ze sebe.
"Pak je to jednoduchý. Zamilovala si se do mého nejlepšího přítele.. no, alespoň mu můžu dát pořádnou přednášku," zakřenil se na mě.
Pobaveně jsem zakroutila hlavou a začala vstávat. Potřebuju si promluvit s Andym..
