S01E18

45 6 1
                                    

Chvíli jsme si povídali a já jsem potom usnula.

Po dlouhé době se mi zdál nějaký sen.

Měla jsem na sobě dokonale bílé šaty, jela jsem lesem na Mefistofelovi.Po nějaké chvíli jsem si všimla, že následujeme Monoceruse.Jeli jsme za ním celkem daleko a já poznávala kousky lesa.Byli jsme asi hodinu jízdy od našeho panství.Po nějaké době nepřestávajícího cvalu jsem se ocitla sama, ani Mefisto tu nebyl.Vešla jsem do obrovského sídla a viděla na zemi rozházené nějaké knížky nebo další deníky? Když  jsem deníky chtěla sebrat ocitla jsem se zase jinde.Přede mnou ležely dvě těla kůň a mrtvá dívka.Kůň měl krvavou stopu mezi očima a v těle neměl žádnou krev.Dívka ještě dýchala.Přiskočila jsem k ni a chtěla jí pomoc.

„Prosím..“

„Co?“

„Zachraň nás.“

„Ale Monocerus je mrtvý.“

„Zachraň nás pro jednou a navždy.“

„Jak to myslíš?“

„Matthew a ostatní ti s tím pomůžou.“

„Jací ostatní?“

„Všechno se dozvíš až přijde čas, zítra jdi do mého sídla a najdi si tam potřebné materiály potom řekni Mattovi, aby ti řekl všechno co o tom ví a seznámil tě s ostatnímy.Dávej si pozor na stíny i když jak vidím ty už jsi jednoho potkala.“

Poukázala na můj bok.

„Dávej pozor tvoje zranění se bude rozrůstat. Prvně tě to oslabí zevnitř, napadne to všechny tvoje orgány a tak nějak je to rozežere. Dále ztratíš rozum a začne ti to být jedno a na konec se celá rozpadneš před očima svých blízkých…Pokud tomu nezabráníš, zemřeš…“

Potom už nic neříkala a ani nedýchala.Najednou jsem se ocitla zpět v sídle.Vyletěla jsem ven a tam už čekal Mefisto.Něž jsem stihla cokoliv udělat, kolem mě byla naprostá tma, čekala jsem co přijde tentokrát.

This is my incredible storyKde žijí příběhy. Začni objevovat