Iglů se píše s čárkou na konci,
cožpak to nevíte vy pitomci?
Jak může být někdo, tak hrozivě omezen?
Chci se zpít do němoty a ležet pod dřezem.
Ležet tam na chladné podlaze,
a nevědět, že na mě nemoc leze.
Nevědět, že svět se v prdel obrací,
Ležet a válet se v poblité matraci.
Poblité matraci, která je mojí spásnou lodí,
Lodí, co mě doveze do neznámého povodí.
Do neznámého povodí, kde budu lovit kapry,
Do neznámého povodí, odkud uvidím Tatry.
Pak se však proberu a zjistím,
že místo toho klíči chrastím.
Jsem to ale kus kreténa.
Cožpak nevím, že nic nového nezačíná?
Cožpak mi nedošlo, že už jsem prohrál?
Že jediné, co ještě mohu hrát je fotbal?
Nedošlo, a nikdy nedojde.
Vždy budu ten, co mu říkali korode.
Korode rezavá, jakpak to děláš,
že pořád začínáš?
