Vykládací karty

1.2K 35 0
                                    

S Harrym Potterem a Ronaldem Weasleym jsme byli v šestém ročníku.
V Bradavicích jsme toho zažili hodně a z některých věcí se i poučili.
Třeba to, že se některým nedá úplně věřit.
,,Mě by zajímalo, co profesorka Trelawneyová vymyslí letos na hodině věštění.
Učí tu už spoustu let, ale připadá mi to trochu směšné."
Uchechtla jsem se, když jsme procházeli všichni tři
bradavickou chodbou, která byla přecpaná hlučnými studenty Bradavic.
,,To je skvělý. Ale mě je to docela jedno, třeba Harrymu vyvěští zase toho Smrtonoše."
Zasměje se Ron a Harry se jen nesměle pousměje.
,,To není vtipné, Rone. I když, už jsme potkali ledacos."

,,Hm, já toho potkal taky ledacos a neustále doufám, že mi nějaká nestvůra pomůže, zbavit se všech nemožných studentů, včetně pana Pottera."
Ozval se za námi profesor Snape, jeho mrzutým a nevrlým tónem.
Všichni tři jsme se zastavili a podívali jsme se na něj tázavým pohledem.
,,Tak to byste si měl ještě počkat, pane profesore."
Řekla jsem  drze, což se mu určitě nelíbilo,
a tak se na mě profesor Snape naklonil blíž.
,,Já jsem se vás, slečno Grangerová, na nic neptal. Teď za vaší drzost dostanete trest.
Přerovnáte mi v kabinetu knihy a další věci.
Hned po vašem vyučování."
Oznámil jí profesor Snape povýšeně a chladně a potom odešel pryč.

,,Se divím, že ho nedal i nám."
Podíval se na mě Harry překvapeně a pak jsme všichni tři konečně došli do učebny na Jasnovidectví.
,,Měla jsem být radši zticha."
Řekla jsem otráveně a sedli jsme si ke stolku, na kterém byla věštecká křišťálová koule.
Hodina začala tím, že jsme vykládali z karet.
Vyložila jsem si lásku, změnu, sílu, temnotu, utrpení, naději.
Zamyslela jsem se nad tím, co by to mohlo znamenat, ale nemohla jsem na nic přijít.
Potom jsme měli spoustu dalších předmětů a hned poté, co jsme měli volno, jsem měla jít do kabinetu profesora Snapea.
Rozloučila jsem se s Harrym a Ronem a odešla jsem tam.

Před kabinetem profesora Snapea jsem chvíli čekala a než jsem se odhodlala zaťukat, profesor Snape už mi otevřel dveře sám.
,,Nemusela jste tam stát tak dlouho, slečno Grangerová."
Ušklíbl se na mě a pak zase šel dovnitř.
,,Pardon, pane profesore."
Omluvila jsem se, zavřela jsem za sebou dveře od jeho kabinetu a následovala jsem ho.
,,Tady je knihovna, pečlivě přerovnáte knihy, utřete prach a až budete mít hotovo...vrhnete se na úklid mého skladu."
Oznámí nevrle a celou dobu mě bystře sledoval.
,,Tak dobře, pane profesore."
Řekla jsem neutrálním tónem, přestože jsem byla naštvaná a pustila jsem se do úklidu.

Celou dobu jsem přemýšlela nad těma kartama, které jsem si vyložila na Jasnovidectví.
,,Nad takovými věcmi byste neměla přemýšlet. Čas to brzy ukáže."
Řekne profesor Snape záhadně a mě to rozrušilo.
Otočila jsem se na něj a podívala jsem se mu zmateně do očí.
,,Vy mi čtete myšlenky, pane profesore??"
Zeptala jsem se ho nervózně, i když mi to bylo úplně jasné.
,,Myslím, že ti odpovídat nemusím, protože ti to došlo hned."
Řekl profesor Snape vážně.
,,Aha...tak to si musím dávat pozor, pane profesore. A co jste myslel tím, že to čas brzy ukáže?"
Zeptala jsem se ho tázavě a vložila jsem knihu, kterou jsem právě oprášila zpět do jeho knihovny.
,,Jste moc zvědavá, slečno ehm Grangerová."

Odkašlal si a pak mě zavedl do jeho skladu s bylinkami a různými přísady do lektvarů.
Všechno co tam je, jsem dobře poznala.
,,Na Bezoár si dám obvzláště pozor, ještě by mi zmizel jako tenkrát."
Na tváři ze svého poloúsměvu vytvořil škodolibý úšklebek.
Jen jsem se nevinně pousmála a dala jsem si pramínek vlasů za ucho.
,,Nebojte se, pane profesore. Budete to tu mít hezky uklizené a v původním stavu."
Uklidnila jsem ho a pustila jsem se zase to uklízení.
,,Jen aby..."
Přitakal mrzutě a a pak si mě zkoumavě prohlížel.
,,Něco se vám nezdá? Pane profesore?"
Zeptala jsem se ho tázavě, protože mi připadalo, že se chová nějak divně.
,,Radši se věnujte uklízení, slečno Grangerová."
Řekl chladně a mezitím odešel jinam.
Dívala jsem se za něj a svraštila jsem obočí, jelikož jsem měla zvláštní pocit.

,,Tak jaké to bylo?"
Zeptal se mě Ron, když jsme s ním a Harrym večeřeli ve Velké síni.
,,Otravné a divné. Měla jsem na dnešek svoje plány a profesor Snape mi zrovna dneska musel dát trest."
Protočila jsem očima a pak jsem se na ně pousmála.
,,Jaký plány? Myslíš knihovnu? Vždyť tam chodíš pořád."
Zasmál se Harry společně s Ronem a oba se na mě podívali.
,,Já ti taky nic nekecám do toho, když trénuješ na Famfrpálovém hřišti."
Ohradila jsem se a potom jsem se pobaveně ušklíbla.
,,A co jsi myslela tím, že se profesor Snape choval divně?"
Zeptal se mě zmateně a tázavě Harry a Ron se mezitím zakousl do propečeného kuřecího stehna.
,,Ne jen že mi přečetl myšlenky, ale řekl mi něco jako, že brzo uvidím co znamená ten výklad karet, které jsme dneska vykládali na Jasnovidectví."
Podívala jsem se na ně nechápavým pohledem a oba stiskli rty do úzké čárky a odmlčeli se.
,,Nebo jsme byli jen unavený."
Nadhodila jsem, aby o tom už moc nepřemýšleli ale moc to nezabralo.

,,Slyšeli jste to?! Někdo utekl z Azkabanu!"
Rozneslo se ve Velké síni a všichni zbystřili a celý Nebelvír se schromáždil do hlučného hloučku.
,,Cože? A kdo?"
Zeptal se Harry, protože jak víme, zatím se to podařilo jen Siriusovi Blackovi.
Poté co se o tom dlouho dohadovali, bylo na čase odebrat se na své koleje.
,,Dneska je divný den, nemyslíte? Nejdřív profesor Snape a teď Bellatrix."
Řekla jsem udýchaně, protože jsme celou cestu chvátali.
V Nebelvírské společence jsme se posadili na gauč.
,,Myslíte, že v tom má Snape nebo někdo z Bradavic prsty?"
Zeptal se nás skepticky Harry a já jsem se na něj zaraženě podívala.
,,Jak jsi na to proboha přišel? A jak by to udělal?"
Zakroutila jsem nad ním hlavou a zadívala jsem se do plápolajícího ohně v krbu.
,,No, Hermiono. V černé magii se dost vyzná. Ale nejspíš by to byla hloupost, Harry."
Konstatoval Ron, který se na gauči pohodlně opřel.

Jelikož je nouzový stav, tak jsem se rozhodla zlepšit vám náladu.
Přece taky musíte přijít na jiné myšlenky, než na Covid-19.
Snad si tuhle jednodílovku užijete, i když Snamione je trošku jiný kalibr.
Opatrujte se a těšte se na další kapitolku.
- Ladymaky xoxo

DceraKde žijí příběhy. Začni objevovat