Dcera

Podzim

Z oken bylo vidět podzimní a sychravé počasí.
Bylo zataženo a vypadalo to tak, že by mělo každou chvíli pršet a foukal hodně silný vítr, který hýbal s větvemi stromů a Vrby mlátičky.
Seděla jsem s Harrym a Ronem v učebně předmětu Obrany proti černé magii a dopisovala jsem poslední řádek pergamenu.
Potom jsem vstala a rozešla jsem se k profesoru Snapeovi, abych mu pergamen s hotovým zadáním podala.
Profesor Snape se na mě zkoumavě podíval a vzal si můj pergamen do ruky.
,,Ještě než odejdete, potřebuju s vámi něco probrat, slečno Grangerová."
Řekl chraptivým hlasem a já jsem se nechápavě podívala směrem na Rona a Harryho, kteří to také zaslechli a celou dobu nás zaujatě pozorovali.
Poté jsem se podívala zpět na profesora Snapea a nejistě jsem přikývla.
,,Ostatní pokračujte, pan Longbottom to tady pohlídá."
Řekl profesor Snape chladně a já jsem se na Nevilla podívala a hned  jsme s profesorem odešli ven na liduprázdnou chodbu.

,,Pane profesore, o čem se mnou chcete mluvit?"
Zeptala jsem se profesora Snapea s očekáváním, že bych se dozvěděla, o co celou dobu šlo.
Podíval se na mě zasmušilým pohledem ale pak svůj výraz změnil na obvykle kamenný.
,,Nechci vám toho tolik prozrazovat, protože na to není vhodná chvíle, ale brzy vás bude informovat profesor Brumbál."
Řekl vážně a celou dobu ze mě nespustil oči.
,,Promiňte, pane profesore. Ale nevím, o čem to mluvíte."
Řekla jsem rozhozeně a cítila jsem motýlky v břiše a jak se mi sevřel žaludek.
Nevěděla jsem, co má tohle všechno znamenat a tak jsem ho jen mlčky sledovala a poslouchala.
,,Musím vám ale říct, že byste se mohla snažit vycházet s panem Malfoyem. Vím, co mezi sebou vy tři máte, ale pro vás by to v tuhle chvíli mělo být užitečné."
Řekl skrze zaťatými zuby a opřel se rukou o zeď.
,,Není vám nic?"
Zeptala jsem se ho starostlivě, protože vypadal celý bledý.
,,To je jedno. Jen mě poslechněte."
Zakroutila jsem nad tím hlavou, protože mi to přišlo jako holý nesmysl.
,,Promiňte, pane profesore, ale nemůžu. Pak by se se mnou Harry a Ronem nebavili a to už bych nesnesla."
Řekla jsem vážně a podívala jsem se mu zkoumavě do očí.
,,Poslechněte mě, brzo se dozvíte proč je to nutné."
Řekl zase a celou dobu mě sledoval pohledem, který jasně říkal, že je to smrtelně vážná věc.
,,To po mě chcete příliš, pane profesore. Ani neznám důvod."
Pokrčila jsem jen tak rameny a vydala jsem se pryč.
,,Nechápu, že jste tak tvrdohlavá, slečno Grangerová."

Řekl a sám odešel zpět do učebny, jen jsem se na něj nechápavě ohlédla a odešla jsem do knihovny.
Když už i Harrymu a Ronovi skončila hodina, přišli za mnou rychle jako střela do knihovny a začali se mě vyptávat o čem profesor Snape mluvil.
,,Byla to strašně divná konverzace. Jako kdyby mi něco chtěl říct, ale nemohl co."
Řekla jsem jim, když jsem si z regálu vytahovala nějaké knihy.
,,Proč zrovna Snape tobě? Vždyť to nedává žádný smysl."
Řekl Harry zamyšleně a s Ronem šli hned vedle mě.
Pokrčila jsem rameny a všichni tři jsme si sedli ke stolu u okna a položila jsem všechny své knihy na stůl.

,,Nejsem si jistá, ale když jsme vykládali karty na Jasnovidectví, předpovědělo mi to zajímavé a docela děsivé symboly."
Pousmála jsem se na ně a opřela jsem se o židli.
,,Nechme to radši být, kdyby to bylo něco hodně vážného, hned by ti to řekl a ty nám, žejo?"
Řekl Ron rozhodnutě a prohrábl si rukou jeho zrzavé vlasy.
Přikývla jsem a podívala jsem se z okna na Hagridovu hájenku.
,,Řekla bych vám to. Co asi dělá Hagrid? Nepůjdeme ho někdy navštívit?"
Zeptala jsem se jich a oba dva se též podívali z okna na Hájenku a Harry s úsměvem na rtech přikývl.
,,Mohli bychom, už dlouho jsme ho neviděli."
Pousmál se na mě a po chvíli, co jsem si dočetli a dodělali úkoly, jsme vstali a odešli jsme ven za Hagridem.

,,To to ale fučí."
Uchechtla jsem se, když mi vítr pocuchal vlasy jakmile jsme vyšli ze hradu na Bradavické pozemky.
,,My s Harrym máme výhodu, že nemáme dlouhé vlasy."
Zakřenil se na mě Ron a já jsem jen pobaveně obrátila oči v sloup a všichni tři jsme pokračovali do hájenky.
Když jsme došli k hájence, Harry zaklepal na dveře, aby nám mohl Hagrid otevřít.
,,Aha, to jste vy..."
Řekl Hagrid, když nám otevřel.
,,Ahoj, Hagride. Po dlouhé době jsme tě zase přišli navštívit."
Řekla jsem s úsměvem na tváři a všichni tři jsme pak vešli dovnitř a konečně jsme se k němu posadili.
,,Taky vás rád vidím, dycinky jsem na vás myslel. Chcete čaj?"
Zeptal se nás a tak jsme se na sebe podívali a Harry ze zdvořilosti přikývl.
,,Děkujeme moc, Hagride."
Poděkovala jsem mile a pak jsem se ho začala vyptávat.

,,Profesor Snape se dnes choval divněji než obvykle."
Nadhodila jsem a Harry horlivě přikývl.
,,Prý se má Hermiona něco brzo dozvědět, a vykládací karty jí taky něco předpověděli"
Řekl Harry a Ron se k nám přidal.
,,A ještě k tomu jí dal předtím trest."
Doplnil Ron trochu otráveně ale když se napil čaje, byl zase klidnější.
Hagrid se posadil do křesla a podíval se našim směrem ustaraně.
,,Víte, neměli byste to teď řešit. A vůbec, pusťte to z hlavy."
Mávl nad tím rozhozeně rukou a pak se podíval z okna.

,,Ty o tom něco víš taky? Brumbál mi má potom něco taky prozradit a Snape mi řekl, že bych mohla vycházet s Malfoyem, ale přitom tady každý, že nemohla."
Ohradila jsem se a pak jsem se podívala jak na Harryho tak na Rona a Hagrida.
,,Určitě pro to musí být nějaký důvod, ale nechte to teď být."
Zakroutil hlavou Hagrid a nesměle se na nás pousmál.
,,Tak dobře, ale je to stejně divné."
Řekl Harry a já jsem s ním souhlasila.
Když jsme si s ním popovídali a vypili jsme čaj, odešli jsme zase všichni tři zpátky do hradu.
,,Nezdálo se vám, že byl Hagrid trochu nervózní?"
Zeptal se nás zamyšleně Ron, řekl heslo do Nebelvírské koleje a vešli jsme dovnitř.
,,Je to možné, ale stále nechápu, co se děje."
Řekla jsem, potom jsem se s nimi rozloučila a odešla jsem do svého pokoje.

Tak a další kapitolka je na světě, snad se vám líbí. <3
Nouzový stav je dlouhý a jelikož se nehorázně nudím, očekávejte další mé výtvory.
Opatrujte se a noste roušky xd .
- Ladymaky xoxo