(NE)OBYČEJNÁ DÍVKA

🌴13.kapitola🌴

 ,,Takže, nejdřív základní informace." začal Simon, když jsme stáli v pizzerii a ukazoval mi, co a jak. ,,Tady máš zástěru a budeš chodit obsluhovat zákazníky. To by tě mohlo bavit. Je to celkem sranda." dokončil větu a zasmál se. 

,,Chápeš všechno?" zeptal se po tom, jakmile mi dovysvětlil, co mám dělat.

,,Jo." Souhlasně jsem přikývla.

,,Však kdyby něco, budu v kuchyni." Odvětil, mrknul na mě a odešel dozadu do kuchyně.

Tak jo Nicole, to zvládneš. Je to jenom práce a ještě si něco vyděláš. A třeba i někoho zajímavého potkáš...pomyslela jsem si

 V ten moment jsem spatřila Ashlin. Stála venku před výlohou a dívala se na menu. Za chvilku vešla dovnitř. 

,,Ahoj!" zapištěla, když mě spatřila na baru a rozběhla se ke mně, aby mě obejmula. ,,Co ty tu?" 

,,Říkejme tomu brigáda." odvětila jsem a nuceně se usmála.

,,Jo, jasně... Brigáda." Mrkla na mě. ,,Určitě náhodou brigáduješ u kluka, se kterým jsi se včera líbala." dořekla a zasmála se.

,,Fajn." Povzdechla jsem si. ,,Mluvila jsem se Simonem ohledně toho včerejška. Chtěla jsem se mu omluvit, že jsem utekla."

,,Počkej, počkej." Zastavila mě má kamarádka. ,,Ty jsi utekla od nejhezčího kluka na škole? Blázníš?" 

,,No tak zaprvé to určitě není nejhezčí kluk na škole. A podruhé - no - říkejme tomu, že jsem se dala na ústup."

,,Ach Nicole. Ten kluk po tobě jede, je to jasné. Úplně ignoruješ jeho signály." Vyčetla, zasmála se a pohledem sjela celou restauraci.

,,Signály?" zeptala jsem se zmateně.

Ashlin zakroutila hlavou. ,,Jo. Nevšimla sis jich?" zeptala se a pohled přesměrovala opět ke mně. ,,Že se ptám... No, to je jedno. Můžu si objednat u tebe?"

Přikývla jsem. ,,Jo, jo. Co si dáte slečno?" zeptala jsem se, když jsem se postavila ze židle za barem.

,,Tak vás slečno barmanko poprosím o jednu sýrovou." Zahrála se mnou. Obě jsme se rozesmály. 

,,Jedna sýrová pro slečnu Ashlin." řekla jsem, když jsem přišla i s hotovou pizzou zpět na bar. 

,,Děkuji, děkuji." odvětila, zasmála se a převzala si pizzu. ,,Je výborná." odpověděla, když ji ochutnala. ,,Pochval tvůrce."

,,Díky!" ozvalo se zpoza mě. Otočila jsem se. Stál za mnou asi osmnáctiletý kluk s hnědými kudrnatými vlasy, tenkými kulatými brýlemi a zelenýma očima. Zadívali jsme se hluboko do očí.

 ,,Jason." představil se po chvíli a podal mi ruku. ,,Dočasný kuchař."

,,Nicole." odvětila jsem se a pousmála se. ,,Dočasná servírka."

,,Jasone! Neflákej se a běž pro další várku. Musím to stihnout do večera dovézt." zakřičel jeden z poslíčků, co na něj čekal před vchodem na svém žlutém skútru.

Do ruky mi strčil jeden malý papírek. ,,Napiš." odvětil, laškovně se usmál a odešel dozadu. Otočila jsem se na Ashlin. Seděla a sjížděla mě pohledem.

,,Co je?" zeptala jsem se nechápavě.

,,Ty seš fakt pavučina na kluky, víš o tom?" odvětila a zasmála se. Zakroutila jsem hlavou.

 - - - - - 

,,Tak... Dneska máš padla. Ale pokud by jsi chtěla, můžeš dojít zítra a domluvím ti oficiální brigádu." začal Simon, když jsem se chystala domů.