Liščí Démon

Kapitola 1 Maya

Můj první den v New Yorku. Moje jméno je Maya. Je mi 17 a měřím 179 cm. Mám hnědé vlasy nad lopatky a hnědé oči. ,,já to snad nikdy nenajdu!!" Všichni se na mě otočili a já se rozeběhla po chodníku. Kufr jsem vezla za sebou a batoh jsem měla na zádech. Dívala jsem se do plánku a hledala jsem můj nový domov. Všimla jsem si nějaké holky a tak jsem se jí šla zeptat. ,,ahoj můžu se zeptat...nevíš kde se nachází Akademie Démonů? Vím že to zní divně,ale mám být nová,která tam bude bydlet." dívka se ke mě otočila celým tělem. Vlastně, když se na ní tak dívám, tak je menší než já. Má asi kolem 170cm. Její dlouhé rudé vlasy ji padaly do očí. Měla je až pod zadek. Její světlá pleť byla jako broskev. ,,já jsem Maya" ,,těší mě. Já jsem Jill. Jsem tvoje spolubydlící. Pojď ukážu ti kde to je." vzala mě za ruku a vedla mě po chodníku. Ani ne za 15min. jsme byly před Akademií. ,,Vítám tě na naší Akademii. Pojď pomůžu ti s věcma." ,,ne to není třeba." vzala můj kufr a běžela s ním do školy. Má sílu. Usmála jsem se a podívala se na velký dům. ,,myslím, že tady zažiju hodně zábavy." ,,Mayo pospěš si!" Podívala jsem se za hlasem a Jill na mě ve dveřích mávala. Doběhla jsem k ní a když jsem vešla do haly nemohla jsem uveřit vlastním očím. Hala byla celá černá a bílá. Uprostřed byla fontána a uprostrěd v ní byla socha mramorového anděla. ,,páni" přešla jsem k ní blíž a pohladila anděla po natažené ruce. ,,tak pojď ať ti to tu stihnu do večera ukázat." otočila jsem se k ní a šla za ní do schodů. Vyšly jsme jedno patro. Já jsem chtěla jít dál, ale Jill mě zastavila. ,,tam nesmíme" ,,proč?" ,,tam je klučičí kolej" podívala jsem se na horu, ale byla tam tma, takže jsem nic neviděla. Otočila jsem se ke schodům zády a šla za Jill do pokoje. Vešla jsem do vnitř a nemohla jsem uvěřit vlastním očím. ,,T-To je nádhera" ,,líbí?" ,,jasně že jo." ve vnitř byly dvě postele,velká televize a to jsem nebyla v koupelně. Vešla jsem do ní a málem jsem omdlela. Byla tam sprcha a na druhé straně byla výřivka. Umyvadlo bylo bílé a lesklé. ,,já jsem snad v nebi" ,,tohle není všechno. Pojď vybalíš si až večer." chytla mě za ruku a táhla mě dolů po schodech. Zase jsem se ocitli v hlavní hale. Zabočily jsme doprava, kde byla veliká místnost. ,,tohle je posilovna,ale je určena spíš pro kluky než pro nás" ,,kolik je tady kluků?" Jill se na mě podívala ,,tři a dva z nich jsou mí bratři." chytla mě za ruku a vedla mě do další místnosti. ,,tady je obývák." Byla tady velká televize jako v kině. Hned před sebou jsem měla pohovku snad přes celý obývák. Sedla jsem si na ní a trošku jsem poskočila. Byla měkká a pohodlná. Naproti pohovky byl skleněný stoleček. ,,kde jsou všichni?" ,,kluci?" kývla jsem. ,,asi jsou někde v baru. Každý večer někam choděj. Nechceš jít taky?" ,,na tohle nejsem" vzala mě za ruku a odvedla mě do pokoje. Posadila mě na postel a sedla si naproti mě na tu svojí. ,,a teď mi ukaž co máš všechno skvělého sebou" vytáhla jsem nejaké ty džíny, trička, tílka a silonky. ,,bože holka ty nic nemáš" ,,promiň" sklonila jsem hlavu a zabořila ji do dlaní. Jill vstala a přešla ke skříni. Něco tam hledala a když to našla hodila to na postel vedle mě. ,,tohle ti snad bude." zvedla jsem hlavu a podívala se na ty věci. Byly to uplé černé džíny a bílé tričko s neonovím nápisem Kill me or Kiss me. Vzala jsem si to na sebe a prohlížela se v zrcadle. ,,co tomu říkáš?" ,,je to skvělé, děkuju Jill" ,,můžeš si to nechat." ,,co? To ne. Určitě to bylo dráhé." ,,ani ne a kupovala jsem to pro tebe. " ,,to jsi nemusela." obejmula jsem jí kolem ramen. ,,ještě tě namaluji a upravím vlasy." sedla jsem si na postel a Jill mi začala rozčesávat vlasy. Potom mě namalovala a mohly jsme vyrazit. Jill na sobě měla mini sukni a černé tílko. Na nohou měla černobílé tenysky. Vedla mě dolů do sklepa? ,,proč jdeme do sklepa?" ,,to není jen tak obyčejný sklep" usmála se na mě šibalsky a otevřela dveře. Ve vnitř byla tma a všude poletovaly malý barevný lejzry. ,,tak pojď. Hlavně se drž u mě a od nikoho si neber nic k pití nebo k jídlu jasný?" ,,jasný" vlekla mě rovnou na parket, ale já se zastavila hned u okraje. ,,co je?" ,,já neumím tancovat" ,,ale no tak. Určitě umíš. Jen jsi to nikdy nezkusila." Vzala mě za druhou ruku a přitáhla mě na parket až jsem do někoho vrazila a spadla s ním na zem. ,,moc se vám omlouvám." podívala jsem se na koho jsem to spadla a hned jsem celá zrudla. Byl to kluk okolo 18 let, měl modré oči a jeho vlasy byly tmavě hnědé. ,,jsi v pořádku Mayo?" Když jsem uslyšela Jillin hlas vrátila jsem se do reality. Stále jsem ležela nad tím klukem a obličej jsme neměli ani 1cm od sebe. Kdybych já nebo on udělali jaký koliv pohyb tak by jsme mohly-ne na to nesmím myslet! Někdo mě chytil za rameno a vytáhl mě nahoru. Byla to Jill. ,,holka jsi v poho?" ,,jo promiň" otočila jsem se na to místo,kde byl ten kluk, ale nikde jsem ho neviděla. ,,Myslím, že si dneska půjdu brzo lehnout". ,,ale no tak Mayo,teprve to začíná a ty chceš jít spát?" ,,promiň, ale není mi dobře. Ale slibuji, že příště půjdu." otočila jsem se k ní zády a šla ke dveřím. Když jsem je za sebou zavřela vyběhla jsem nahoru do pokoje a tam za sebou zavřela. Lehla jsem si na postel a zavřela jsem oči. ,,tohle bude těžký boj" zamumlala jsem a usnula.