Milí čtenáři.
Včera jsem měla úžasný rozhovor s @Quentinwizard, který na vlastní náklady vydal svou sbírku povídek. Nejenom, že je to moc fajn člověk, ale po své vlastní práci si na mě udělal čas v devět večer a trpělivě odpovídal na moje otázky až do jedenácti. Tady jsou jeho rady a tipy.
Užijte si to, vaše AlexandraRoss01.
Nejoriginálnější věta na úvod :). Co bys nám o sobě prozradil? Kromě toho, že vlastníš neuvěřitelnou sbírku hlodavců.
To je pěkně zapeklitá otázka. :D Asi o sobě můžu říct, že jsem – ostatně jako většina lidí tady – milovník čtení i psaní, i když to první poslední dobou vázne. Miluju starší díla, klasiku, ale nepohrdnu ani nějakým pěkným fantasy nebo vědecko-fantastickým žánrem. Taky věčně nemám na nic čas, hlavně kvůli práci, ale nějakým záhadným způsobem si vždycky najdu chvíli na to, abych zasedl k notebooku a něco napsal. Jsem takový typický nestíhající dospělý. :)
Ty jsi se na wattpad přidal někdy v roce 2017. Za tu dobu si sem přidal kolem 15 děl. To všechno si stihl za tři roky nebo ti něco z toho leželo někde v šuplíku?
Všechna díla, co mám momentálně na profilu, jsou sepsána za dobu mého působení tady na Wattpadu. Do šuplíku jsem psal předtím, ale nic z toho nespatřilo světlo tohohle oranžového světa, protože, upřímně, nešlo o nic senzačního, spíš jen o takové pokusy zjistit, jestli mě psaní vůbec baví a chci v něm pokračovat. :) Ale nutno podotknout, že to, co mám na profilu, jsou z většiny jednodílné povídky, které nezaberou tolik času jako plnohodnotný román. :D
I přesto jsi ale sbírku povídek vydal na vlastní náklady. Co tě k tomu přimělo?
No, můžu říct, že jsem vždycky obdivoval lidi, kteří to dotáhli tak daleko, že drželi svůj výtvor v rukách. Ale nikdy by mě nenapadlo, že se to povede i mně. Vlastně jsem nad tím pořádně nepřemýšlel, přišlo mi to jako něco, co by bylo sice fajn mít, ale přežil bych bez toho. Ovšem můj názor se změnil minulý rok touhle dobou, kdy se mnou kamarád řešil, co by mi měl dát k narozeninám, a já ze srandy plácl, že bych chtěl mít vytištěný svoje povídky. Takže za to vlastně může jen jedna poznámka míněná původně jako vtip, jenže jakmile se začal angažovat a tvrdit, že to půjde, protože má příbuzného, co pracuje v tiskárně, najednou mi došlo, že by se to vážně mohlo stát. A sice trvalo ještě v podstatě rok, než se mi moje přání splnilo, ale i tak tomu kamarádovi vděčím za to, že mě na tuhle myšlenku přivedl a dal mi podnět k tomu, abych ji přeměnil ve skutečnost. :)
Uvažoval si někdy nad tím, že by si to zkusil poslat i do nakladatelství nebo tohle štěstí nechceš pokoušet?
Vzhledem k tomu, jak se nakladatelství staví k povídkám neznámých autorů, mě tahle možnost upřímně ani nenapadla. :D Navíc nejsem ten člověk, co chce vidět svoje jméno na pultech v knihkupectvích. Mně plně stačí držet v ruce to, co jsem tvořil takovou dobu. Takže i kdyby existovala nějaká možnost, že by moje povídky nebo jakékoliv jiné dílo někdo vydal (a ona i v podstatě existuje, protože se znám s klukem, co má vlastní nakladatelství), nesouhlasil bych.
Co by za to ale jiní dali :) Na co všechno, kromě financí a notné dávky trpělivosti, se má člověk, který přemýšlí o samo nákladu připravit?
No jo, v tomhle mám asi dost netradiční názor. :D Ty finance by si dotyčný člověk měl napsat tučně, zvýraznit a třikrát podtrhnout. Protože to vážně není levná sranda, musí se dost šetřit, a pokud jste člověk, co nemá brigádu/nějaký zdroj příjmu, nezvládnete to úplně jednoduše, pokud si zkrátka od někoho nepůjčíte. Jako další by si měl člověk najít nějakého šikovného grafika, co mu obstará sazbu a obálku (tak jsem to měl já), nebo se musí obrnit desetinásobnou trpělivostí a zkusit si tyhle věci udělat sám. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že sazba mě málem stála život, protože to bylo fakt peklo, takže jsem byl ve finále vážně rád, že se mi podařilo najít hodnou dušičku, která ji udělala za mě. :) Další věcí je rozhodně čas – necháte na tom hodiny práce. Korektury, stylistický úpravy, přepisy (ty se u mě sice nekonaly, ale i tak jsem nad tím seděl pekelně dlouho). Fajn je najít si korektora, který to po vás zkontroluje, protože všichni víme, jaký zlo je autorská slepota. :) A pak další věc, kterou byste tady možná nečekali, ale já jsem jí byl svědkem a dost mě to překvapilo – připravte se, že vás můžou odmítnout. Ano, i tiskárny odmítají. Když jsem se totiž ozval té úplně první, bylo mi sděleno, že mi nic nevytisknou. Takže jo, i tohle se stává. Rozhodně taky doporučuju strávit i nějaký ty hodiny hledáním správný tiskárny a čtením recenzí na ně, případně si objednat nátisk, abyste věděli, komu svoje peníze vlastně dáte. A připravte se na to, že až budete ve fázi finálních úprav, budete mít svýho díla i všech okolo plný zuby, což může mít negativní dopad na vaše vztahy s rodinou/přáteli. :D
Když už jsme u tě rodiny a přátel. Je hodně důležité mít jejich podporu i kdyz uz dotyčného mají plné zuby?
Hm, je pravda, že podpora je u tohohle důležitá, protože velká část práce je na vás. Ale na druhou stranu si myslím, že se to dá zvládnout i bez ní. Osobně jsem v rané fázi neměl ani tolik lidí, co by mě podporovali, většina jen vesele pokývala hlavou, řekla, že je to hezká věc, ale dál nic. Později už to bylo lepší, ale i tak mám pocit, že bez nich by mi to sice trvalo déle, ale taky bych nakonec dospěl k cíli. :)
Říkal si, že miluješ klasiku. Je nějaký autor, který tě vyloženě ovlivnil nebo inspiroval a je podle tebe důležité číst, aby se člověk mohl zdokonalovat ve psaní?
Můžu upřímně říct, že na mě většinou to, co čtu, nemá nějaký extrémně velký dopad a nesnažím se potom psát jako samotný autor, ale musím přiznat, že když jsem po několikáté přečetl svou srdcovku, Zabijáka od Zoly, uvědomil jsem si, že bych měl zamakat na popisech, na které jsem do té doby celkem kašlal. Nevydrželo mi to sice moc dlouho, ale pořád je to s nimi lepší, než bývalo. :D Co se týče čtení, mám ten názor, že je to rozhodně důležitá věc, pokud chce člověk psát. Když nečtete, nečerpáte vědomosti, nerozšiřujete si slovní zásobu, nezjišťujete, co vás baví, čemu se raději vyhýbáte. Čtení je důležité, aby si člověk uvědomil, jak chce, aby jeho příběh působil na ostatní. Nemůžete čekat, že napíšete trhák, když jste za celej život přečetli akorát návod na sestavení myčky. To je, jako byste chtěli upéct svatební dort, když sotva uvaříte párky. :D Četba a psaní se vzájemně doplňují a jedno těžko existuje bez druhého. Kdybych to zahnal to extrému – pokud by si každý myslel, že zvládá skvěle psát i bez čtení, k čemu by pak ta díla byla, kdyby je nikdo nečetl? :D
Skvělé řečeno:) Co vlastně ty a wattpad. Jak ses sem dostal?
Zavála mě sem samotná náhoda, když jsem prohledával internet, abych si stáhnul nějakou fajn aplikaci, v níž by se dal plánovat příběh, a narazil jsem na Wattpad. Pak už stačilo jen přiživit zvědavost, nainstalovat ho, zaregistrovat se a začít lidi mučit svými výplody fantazie. :D
Z dobrých 80% osazenstvo téhle appky tvoří náctilete dívky a fan fikce na One Direction nebo Stmíváni. Je těžké se tady prosadit, zvlášť jako chlap?
Podle mě se tady dokáže prosadit většina lidí, co píšou kvalitně. Jo, sice to občas dře a začátky nejsou nic moc, ale když se nevzdáte, nějakou základnu si uděláte. Taky záleží na tom, co znamená prosadit se. :D Pro někoho je to sto sledujících, pro někoho tisíc a pro dalšího to můžou být tři pravidelní čtenáři. Já osobně se nepovažuju za někoho, kdo se zažral do podvědomí spousty lidí a má nějaký extra jméno, takže když se objeví moje přezdívka, všichni vědí, o koho jde, to rozhodně ne. Ale mám pocit, že aspoň někdo o mně ví, mám pravidelný čtenáře a nejsem úplně opuštěná psací bytost, a to mi přijde jako dostatečná odměna. :D Nemyslím si, že by na to mělo pohlaví nějakej extra vliv, i když je pravda, že tisíce sledujících mají spíš holky než kluci. Holt nepíšeme pro většinu, ale i tak si podle mě může kluk na téhle platformě udělat dobrý jméno. :)
Poslední oblíbená klišé otázka:) Co by si poradil našim čtenářům?
Radil bych jim, aby byli trpěliví, protože nic nepřijde jen tak a bez práce. Psaním musíte strávit spoustu času, spousty hodin, abyste s ním byli konečně spokojení a i pak přijde několik dalších hodin, možná i stovky hodin, než bude možný to dané dílko poslat někam dál. :D A hlavně si nechte poradit. Naučte se rozlišit kritiku a hate. Kritice naslouchejte, snažte se si z ní něco vzít, abyste se mohli zlepšit, a neposílejte hned někoho do háje, když vám řekne, že nejste druhej King. Psaní je hezký, ale taky zatraceně těžký, a to by si měl každej uvědomit. Je to dřina jako každý jiný umění. :)
Ja ti moc děkuju, že si mi věnoval svůj čas. Gratuluju k vydání knihy a do budoucna přeju hodně úspěchů. Ať už v kariéře nebo osobním životě. Ještě jednou díky.
Já jsem rád, že ses ozvala. :) A děkuju, taky přeju hodně štěstí.
