I. Prosím ne (Daniel)

452 25 5
                                    

Teplo dvou těl tisknoucích se k sobě.

,,L-L-Lukyyy" zavzdychal jsem do ticha.

Trhnul jsem sebou a do očí mě vrazila ostrá záře slunce. ,,Dobré ráno lásko" uslyšel jsem povědomí hlas z pravé strany postele. Promnul jsem si oči a zajel do vlasů.

,,Dobré ráno" zachraptěl jsem na zpět a podíval se na zrzavé učesané vlasy, ty mé proti ní vypadali jak hnízdo pro sýkorky.

,,Stávej, rychle." Z měkkého hlasu se přehoupl na tvrdý a já jen přivřel oči k sobě. Proč se mi tohle zdá a proč se mi děje...pohlédl jsem směrem dolů.

,,Eeeh." Zachraptěl jsem a položil si ruce na obličej. Poslední po čem toužím je, abych šel teď s Naty a Lukášem na oběd.

,, V kolik? " Zamumlal jsem a vyhoupl se na ruce do sedu. Chytil jsem mobil a rozsvítil obrazovku, půl dvanácté, no krásný čas na stávání.

,,Už jsme tam měli být, ale Lukáš taky nestíhá, takže pohoda" zasmála se z kuchyně.

Zavřel jsem oči únavou ,,Lukáši".
Trhnutím jsem je zas otevřel.

,,Dané, ale dělej už."

,,Vždyť jo už."

Tohle asi jako ochutnávka stačí. Teď těch pár slov nakonec, které nesmí chybět...příště se to víc rozjede, doufám, že se vám to bude všem líbit. Děkuji za pozornost, s láskou k číšníkovi se loučí Erra.

DOKONČENO Ve svitu - Danfry/Starluk [ Lukefry a Daniel ] Kde žijí příběhy. Začni objevovat