IV. Jen můj (Lukáš)

229 17 0
                                    

Nedalo si nevšimnout letmých pohledů směřovaných na jeho osobu. Stejně si něco nalhaval, vždyť Dan měl Naty a k tomu vypadal jak zatvrzelý heterák.

Sjel ho opatrně pohledem. Modrá košile, pod ní tělové tričko a černé džíny.

Vypadal dobře, nene, vypadal do háje moc dobře. Světlé vlasy mu padali do očí a musel se vždy malinko pousmat, když se je Dan snažil vrátit zpět tam, kde je chce mít.

Dojedli v poměrném tichu, objednali si po té kávu, na kterou jedinou měl sám peníze, protože, když platil autobus, tak si zbytek hodil do kapsy. Nakonec ji stejně neplatil on, protože Dan byl očividně zapáleny do toho, aby mu jídlo zaplatil právě on.

,,Tak večer." Řekla Naty a vlepila jemnou pusu Danovi.

,,Ahoj Luky" otočila se směrem ke mně a obejmula mě.

,,Je škoda, že musíš jít" řekl jsem jejím směrem, i když jsem se v hlouby duše radoval, že mam Daniela jen a jen pro sebe. Nemám vlastně, nikdy nebudu mít...

Tak zase kratší kapitola. Být Naty, tak je samotné nenechám.

DOKONČENO Ve svitu - Danfry/Starluk [ Lukefry a Daniel ] Kde žijí příběhy. Začni objevovat