DOKONČENO Ve svitu - Danfry/Starluk [ Lukefry a Daniel ]

X. Nachtěná návštěva (Lukáš)

Dojedl jsem a odnesl talíř do kuchyně, stále jsem měl pocit, že ve mně není ani špetka pocitů. Nesmal jsem se, ani nebrečel, pro svůj dobrý pocit jsem raději vůbec nepřemýšlel.

Z tranzu mě vytrhlo za zvonění. Pohlédl jsem zmateně na dveře a rozešel se k nim.
Klika byla studená a nepříjemná na dotek.

Cuknul jsem sebou, když mě přivítali zrzavé vlasy, z očí tekl proud slz a mně došlo, že jsem naprosto a zcela v prdeli.

,,Luky" řekla a obtočila se mi kolem krku. Ruce jsem jí automaticky položil na záda, ale nedokázal jsem se uvolnit. Jen jsem tam stuhle stál a doufal, že je to špatný sen.

,,Co se děje Nat?"zeptal jsem se a v hlase přidal na překvapení, aby to vyznělo skutečně.

,,Dan, mě nechal, řekl, že chce někoho jinýho a že, se omlouvá, ale nemůžeme spolu, být, dal" řekla trhaně, mezi zvlyky a pustila můj krk a ruce stáhla do nic neříkajicí pózy.

,,Pojď dál." Nabídl jsem ji zdvořile, i když to byla poslední věc, co jsem chtěl aby udělala.

Sedl jsem si na gauč, sedla si vedle mě a položila si hlavu na můj klín. ,,Luky, prosím, já nevim co dělat" zazvlykala zas.

Byl jsem rád, že mě teď nemůže vidět, musel jsem vypadat děsivě. Stuhle hledící do bílé stěny přede mnou...měl jsem strach, že ztratim Naty i Dana, i když bych měl nejraději oba dva.

Na druhou stranu byla ve mně malinká naděje, že by mi Dan mohl patřit se vším všudy.

Tak a Lukáš je v prdeli, omlouvám se za využití takových slov, víc výstižně jsem ve své slovní zásobě nenašla (přiznávám, nehledala jsem moc dlouho)...