VI. Káva (Lukáš)

209 16 0
                                    

,,Díky" řekl jsem, když mi Dan otevřel dveře. Dnes mě překvapoval, ale nevadilo mi to, jen si ním nejsem vůbec jistý. Co po mně chtěl? Bál jsem se, že bych mohl vztah Naty a Dana pokazit něčím, co bych moc rád, ale né na úkor štěstí mé kamarádky.

,,Děkuju" řekl jsem paní na magistrátu a spokojeně držel svou peněženku. Nevěřil tomu, že by ji ještě mohl vůbec někdy vidět se vším co v ní bylo.

,,Mám jí" zamával jsem nadšeně na Dana, který na mě čekal u auta. Byl jsem opravdu nadšený.

,,Zvu tě na kávu" řekl jsem, když přijdu k autu a usměju se na Daniela. Vypadal zaskočeně. Zauvažoval a pak se na mě podíval.

,,Nechtěl by jsi k nám na kávu? Ať nic neplatíš. Naty přijde až pozdě večer." Řekl a usmál se. Když jsem na ten úsměv hleděl, nemohl jsem odmítnout, takovým rtům se nikdy neodporuje. Naty přijde až pozdě večer...zauvažoval jsem.

Neměl bych chodit, řekl jsem si v duchu ale mé ústa už řekla dávno ano.

Luky věděl, co se může stát, ale odolat Danovi? To je nadlický úkol...

DOKONČENO Ve svitu - Danfry/Starluk [ Lukefry a Daniel ] Kde žijí příběhy. Začni objevovat