*/LVÍ PRINC/*

9

(Z pohledu Melissi)

Uběhli už dva týdny od tety 'málem' infarktu.
Tátovi jsem to řekla,a ještě mi ani nenapsal,nevěděla jsem jestli je naštvaný nebo jen smutný.
Ale jakmile jsem mu volala tak mi to típl a už se neozval.
Já jsem prakticky měla také vinu na tom co se tetě málem stalo,ale on na tom měl také podíl a větší,kdyby se ke mě nechoval tak mile tak bychom se nikdy nemuseli tak bavit.
Až mě překvapilo jak moc jsem z něj byla v prdeli,a ještě více mě překvapilo že mě doopravdy nechal být,možná že jsem byla zlá,a možná až přehnaně chladná.
Ale neměla jsem náladu se s nikým bavit,bála jsem se o tety život,Dominika jsme nechali doma samotného,o všem ví a teď je do počítačových her ještě víc zalezlí.
Štve mě to,a chtěla bych s ním začít trávit čas,chtěla bych a moc,ale teta je v nemocnici,a dokud je tam tak s ním budu alespoň doma a ne někde venku.
Rozhodla jsem se že půjdu za nim.
Otevřela jsem jeho dveře od pokoje,v jeho pokoji se nacházeli Akustické pěny po stěnách a led světla po okrajích zdí,jeho počítač zářil různými barvami,nevěděla jsem kolik to muselo stát ale rozhodně hodně.
,,Ehm Dominiku?" Nevěděla jsem jestli mě slyšel nebo ignoroval ale přes ty sluchátka mě asi moc neslyšel
,,Dominiku?" Přišla jsem k němu a jemně se dotkla jeho ramene,
Podívala jsem se na něj a klekla jsem si před ním.
Trhl sebou a podíval se na mě,
,,Dominiku?" Podíval se na mě
,,Hm?" Bylo mi jasné že je na mě naštvaný,a bylo mi to neskutečně líto a ještě více mi to bylo líto když na mě koukal očima ve kterých byl smutek
,,vím jak se cítíš...",,Nemůžeš to vědět...Nikdy jsi to co jsem já zažil nezažila" Jo bolelo to,hodně to bolelo
Ale když vezmu jeho věk tak mi ty slova z jeho strany můžou dávat smysl ,,To ne,ale něco podobného ano...já jsem svoji matku sice neznala...Ale....Táta mi říkal že byla velmi hezká a nejhodnější slečna na zeměkouli a vesmíru..."
,,Tvoje máma....",,Ano....Moje máma je mrtvá...Umřela mi když mi bylo osm měsíců,neznala jsem ji ale víš co je divné?...pořád si pamatuji její rysi v obličeji....Sice ne zřetelně ale mám záblesky",,Vždyť ti bylo osm....to není možné ",,Není,táta mi to taky nevěří...
Ale...Je to tak..." Koukal na mě a já na něj,,co to hraješ?"
,,Ehm....qplay...Minecraft...ty umíš hrát?",,No to sice ne ale ty jako expert mě to můžeš naučit"
Usmála jsem se na něj,a on se na mě po tolika dnech usmál také
,,vezmeme notebook a půjdeme dolů?nemůžeš být přece pořád zalezlý v jedné místnosti"
,,Jo jasně"
Vzal svůj notebook a šel s nim se mnou dolů,donesla jsem nějaký sladkosti a ještě pití
,,Takže co mě naučíš jako první experte?" ,,Myslím že začneme bedworsy"

(Z pohledu Wila)

S Lissou jsem se neviděl dobré dva týdny,maximálně ve škole při společných predmetech,
Chyběli mi chvilky kdy jsem si z ní dělal srandu a ona se u toho tvářila jako kdyby ji to nevadilo ale vadilo.
Dokonce mi Chyběli i ty věcné otázky z její strany na mě.
Strašně moc  lituji toho že se ji pořád vyhýbám,měl bych to spíš napravit ne to celé ještě více zbořit.
Strašně jsem přemýšlel jestli se na ni nekouknout alespoň do okna ale to by si mě mohla všimnout.
Ale za pokus to stojí.
Vylezl jsem z mého pokoje a na chodbě jsem potkal Amy jak s někým mluví po telefonu
,,Jasně zlato,vše je v pořádku mám jít k tobě?teď?dobře tak přijedu.."
Položila telefon a podívala se na mě
,,děje se něco?"viděl jsem v jejích očích starost hodně starosti
,,ehm...Ne....Já..Ehm...Půjdu na chvilku ven",,Jo Dobře tak ahoj já půjdu za Dylanem kdybys mě hledal víš kde jsem" pokud chcete vědět kdo je Dylan tak Amy přítel,je s ním už dobrých pět let a já se divím proč se ještě nevezmou.
Jakmile odjela tak jsem se rychle Koukl do Lissiiných oken jestli náhodou nekouká z okna,naštěstí v žádném okně nikdo nebyl.
Takže jsem měl prakticky volnou cestu,rychle jsem přeběhl silnici a utíkal jsem ke stromu o který jsem se následně opřel,podíval jsem se do okna jestli tam nikdo není,nikoho jsem neviděl ale slyšel jsem hlasy,jo měli okno na ventilaci potom se nemám čemu divit,uslyšel jsem smích od Lissi a ještě od někoho....
Byl to klučičí smích,nevím přesně koho je to hlas ani nevím koho to je smích ale jedině co vím je že patří nějakému klukovi.
Vylezl jsem po stromě k jejímu oknu,podíval jsem se jestli náhodou nejde naštěstí nikdo kliku nestiskl,takže jsem se mohl podívat jestli nemá něco v pokoji co by mě jí připomínalo,ale nikde jsem nic nezahlédl. Můj zrak však spatřil nějaký papírek který ji ležel na nočním stolku.
Že by si psala nějaké pocity na papír?
Naštěstí okno jsem díky ventilaci snadno otevřel takže jsem vyskočil lehce do jejího pokoje,prosím!ať teď nepřijde!
Chňapl jsem papírek a rychle jsem skočil zase na strom a zavřel jsem okno,bohužel tentokrát jsem ho na ventilaci nedal a já doufám že si toho nevšimne,
Papírek jsem si dal do zadní kapsy džínů a rychle jsem že stromu seskočil.
Namířil jsem si to k sobě do domu a pak k sobě do pokoje kde jsem se zamkl abych mohl mít klid.
To mě zajímá co to v tom papírku píše...
Doufám že si noc strávenou s princem užíváš,protože tohle ti jen tak neprojde holčičko,jestli se ho chystáš zbalit.
Potom jen přes moji mrtvolu.
Ještě se uvidíme Lisso.
Cože? Nic s Lissou?vždyť jsem s ní nespal,počkat,kde vzala ten papírek?
A kdo ji to napsal?jestli to je nekdo kdo mě chce tak to jako opravdu ne,nechci aby mi někdo kazil přátelství to opravdu ne.
Papírek jsem prohlížel z různých úhlů ale na nic jsem nepřišel ani po tom co jsem to přečetl maximálně po padesáté.
Je jasné že to je holka,a nebo po mě jede nějaký gay i když to asi moc ne
Pokud vím tak žádný gay si na mě nikdy nedovolil,takže mi zbývá najít jen holku která po mě jede.
A pokud ji najdu tak ji pěkně dám za vyučenou.