Trest nebo Osud

Část. 4 Slíbený drink

Po příjezdu zpátky do věže šel Tony pracovat do své dílny, Lokiho ale stejně sledoval z kamer, měl tak větší klid v duši a nemusel se zaobírat myšlenkami jestli Loki nedělá nějakou nepříjemnost, jako třeba kdyby si stavěl v pokoji další hypno-žezlo. 

Loki byl rád za chvilku klidu, ne že by Tonyho přítomnost byla děsná jako spíše vyčerpávající. Viděl na něm že se drží od dalšího vyptávání, bylo pochopitelné že jako člověk má spoustu otázek, ale Loki zkrátka nebyl na sdílení. Už od mala se musel naučit že nejlepší společností mu zkrátka je on sám a ne ostatní. Snažil se být za dobře s Thorovými přáteli, ale jen si z něj dělali legraci a zkrátka šikana byla problémem i mimo Midgard. Jedinou útěchou mu byla matka, která ho jako jediná zahrnovala láskou. Věděl, že Frigga se snažila zmírnit jeho trest, věřila v jeho nevinu a že musel mít hlubší motiv než jen hněv a pomstu. Odinovi ale slovo Friggy nestačilo, viděl Lokiho skutky a o nějaké porozumění se nikdy nesnažil, tak proč by měl teď? Přeci jeho jediným synem a následovníkem trůnu je Thor. Lokiho šance na trůn nikdy nebyla reálná, byla to jen Odinova hra. Ne že by o Asgardský trůn doopravdy stál, chtěl mít jen stejnou šanci jako Thor, hromotluk který by vše řešil jen násilím a nikdy nedokázal vidět širší obraz.
A teď byl tady, mohl skončit hůř, daleko hůř, mohl už někde umírat na ulici nebo se z něj mohl Fury snažit vymlátit duši a pak ho hodit do kobky, kde by pošel jako pes. Věděl že ho dřív nebo později vypátrá Thor a pak ho čeká nepříjemný rozhovor na téma Odin milující otec, který vše toto koná pro jeho dobro. Samozřejmě to vše bude říkat s největším optimismem, protože je naivní a nedokáže vidět že Odin se takhle nenápadně zbavil přítěže. Dostal podobný trest jako tehdy Thor, hozen na Midgard bez kladiva a nauč se lekci. Loki tu byl vyhozen bez magie, to bylo daleko horší než nějaké jiskřící kladívko a ještě k tomu ho většina Midgardu chtěla vidět mrtvého. Musel se dostat zpátky, ne splněním trestu a naučením se toho, jaké je být lidský a že činy mají následky. Ale díky svým znalostem, potřeboval jen svojí magii. Nenechá se zkrotit Odinem, nenechá se zabít na Midgardu a nejlepší šancí má pokud zůstane u Tonyho.

Byl tak pohlcený myšlenkami, že ho vytrhla do přítomnosti až tma za okny. Vyšel ze svého pokoje a zeptal se Jarvise kde se nachází Tony ,,Stále ve své dílně," nemusel lhát aby přiznal, že tahle umělá inteligence je vcelku působivá. Šel se tedy podívat za Tonym. Pečlivě si prohlížel rozložené nákresy a části brnění vystavené po místnosti, Tony si jeho přítomnosti ani nevšiml, stál u počítače a přemýšlel jak více navýšit efektivitu repulzoru. Loki přišel za něj a zvýšeným hlasem oznámil ,,Nudím se."
Tony se s leknutím otočil, byl tak zabraný do svého projektu, že nějaký čas zapomněl kouknout na kamery. Vypálil repulzorem těsně vedle Lokiho hlavy, ihned se vzpamatoval a sundal si rukavici, kterou položil na stůl za sebe ,,Proč se tu tak plížíš?! Mohl jsem tě zabít!"
Loki povytáhl obočí ,,Neplížil jsem se, nemůžu za to že ignoruješ mojí přítomnost a neviděl jsem že máš zbraň," ohlídl se za sebe na poničenou zeď ,,Alespoň máš co uklízet."
,,Uklízet jsem mohl tebe ze zdi, alespoň by to byla jednorázová lekce, že ne všichni jsou zvyklý se klanět když vejdeš do místnosti," promnul si oči ,,Nejsem zvyklý že tu někdo je krom Jarvise. Zapomněl jsem že tu jsi," vyvedl Lokiho ze své dílny, nechtěl ho mít poblíž zbraní a rozpracovaného brnění, byl si jistý že sabotáž je další jeho vlastnost krom tichého plížení jako kočka. 
"Auch," ozve se ublíženě ,,Jak jsem řekl, nudím se a věřím, že mi furt dlužíš skleničku na kterou jsi mě zval," usadí se na pohovku.
,,Myslíš to pozvání, které jsi odmítl vyhozením mě z okna, z 93. patra?"
Odmávne to rukou ,,To okno je spravené jak vidím, tak žádná škoda nenastala."
Tony cítil že vypění ,,Teď drink potřebuju já nebo tentokrát tvojí hlavu neminu," vzal láhev skotské, k tomu 2 skleničky a postavil je na konferenční stolek, ihned do sebe hodil jednoho panáka, příjemné pálení mu okamžitě zaplavilo hrdlo a sedl si na opačný konec pohovky.
Loki zkoumal tekutinu ve sklence, přičichl si a pak se opatrně napil ,,Není to zlé." Chvilku v tichosti pili ,,Prozradíš mi důvod proč jsem ti předtím nemohl ovládnout mysl?"
,,Myslíš tou svojí kouzelnou hůlkou nebo ses o to pokoušel ještě někdy jindy?" Loki zavrtěl hlavou ,,To je osobní téma, takže kompromis. Pokud mi nejdřív řekneš proč nemůžeš dělat čáry-máry, tak ti řeknu proč ti ten trik nevyšel."
,,Odin..." dopije a Tony mu hned dolije. ,,Kdyby mě jen vykázal na tento svět, nebyl by to moc žádný trest, ale tím že mě připravil o mojí magii, je troufnu si říci to nejhorší co mohl vymyslet," odmlčel se, zvažujíc jestli pokračovat ,,Magie je se mnou od narození spjatá, cítím jí i teď ale nedokážu se jí dotknout, ať se snažím sebevíc nedosáhnu na ní," pohrával si s prsty se soustředěným výrazem a snažil se to co nejpřesněji popsat ,,Je to frustrující, jsem nejvyšší mág, spoustu let jsem zasvětil jejímu studiu a přesto ji Odin zapečetil tak dobře, že mi zabere nějaký čas to prolomit. Alespoň v tomhle odvedl skvělou práci," suše se zasměje ,,Jediné co mi nechal je moje Æsir podoba, to ale musel, jinak by mě tady odkázal na smrt."
Nevypadalo to, že se Loki chystá ještě něco dodat, vůbec nečekal že mu toho řekne tolik ,,Odin zní jako pěknej parchant."
 Loki se zasmál, tentokrát upřímně ,,Jsem rád že se mnou souhlasíš Starku," přiťukne si s ním.
,,Co myslíš ale tím, že ti musel nechat Æsir podobu?" stejně se musel zeptat, magie pro něj byla něco tak cizího. Nebyl zvyklý že existuje něco, co by nedokázal logicky vysvětlit. Magii měl vždy jen za klam prováděný upoutáváním pozornosti jinam nebo pomocí iluzí. Ale Loki byl živoucím příkladem toho, že magie je skutečná, byl ji i svědkem. Nedokázal si představit jaké to je nemoct jí teď praktikovat.
,,To necháme na jindy, dodrž svou část dohody a řekni mi, jak jsi odolal mému žezlu."
Když si Tony začal sundavat triko, Loki začal odvracet pohled ,,Starku, co to-" zastaví se v půli věty a fascinovaně si prohlíží Tonyho hrudník.
,,Tohle je obloukový reaktor," poklepe si na něj ,,Drží mě při životě, svým žezlem ses trefil sem, štěstí řekl bych." nebylo mu dvakrát příjemné jak je Loki blízko. Kdyby se rozhodl mu reaktor vytrhnout z hrudi, neměl by žádnou šanci, ještě víc to umocňovala vzpomínka že už se to jednou stalo. Ale něco na Lokiho výrazu mu bránilo se odtáhnout, vypadal jako když před ním leží tajemství vesmíru. Protože Loki nic neříkal, pokračoval ,,Mám v hrudníku šrapnely který si hledají cestu k mému srdci, tahle věcička tomu zabraňuje."
,,Starku, kdybych měl svojí magii, možná bych s tím dokázal něco udělat."
,,Nevím jestli bych ti věřil natolik, že bych to přijmul a říkej mi Tony."
Lokimu cukly koutky ,,Zdravý pud sebezáchovy," pokusí se postavit ale zamotá se mu hlava.
Tony se uchechtl ,,Ale ale, bůh nezvládá alkohol? Jsi vůbec plnoletý na pití?"
Obrátil oči v sloup ,,Nemám magii," byla pro něj přirozená jako dýchání, ani si neuvědomoval na kolik věcí ji používal ,,Vždy když jsem to přehnal s pitím, posílil jsem svojí regeneraci, abych toxiny dostal z těla rychleji." Uvědomoval si ještě více než předtím jak je teď omezen, co to obnáší být jako Midgarďani. ,,A abys věděl, jsem daleko starší než ty, tak prokaž úctu ke starším."
Tony si podepřel bradu rukou ,,Prokážu ti úctu až dojdeš do kuchyně bez motání jako veliký kluk," rád provokoval, každý kdo ho znal tak měl během chvilky jeho chytrých řečí plné zuby, Lokiho ego to snášelo daleko hůře. Že si tohle měl nechat pro sebe mu došlo až když ho Loki chytil pod krkem, přimáčkl zády k pohovce a druhou rukou mu chytil obloukový reaktor. Tonyho polil studený pot.
,,Celý tvůj život je jen zlomek toho mého, takže být tebou se ke mě nechovám jako k dítěti," zasyčel, zesílil stisk na krku a pustil ho. Nesnášel když ho někdo považoval za dítě, vypadal mladě to uznával, ale bylo mu už přes 1000 let a odmítal, aby někdo komu je sotva 50 si z něj utahoval. Rychle se vytratil do svého pokoje, mohlo se to zdát jako útěk, ale byla to nutnost aby neudělal něco, co nešlo vrátit. Tony ho sice naštval, ale pocit který pociťoval když ho pevně svíral kolem krku a cítil jeho strach - byli tak blízko sebe. Ten pocit který byl ještě umocněn alkoholem, líbil se mu a jeho tělu se líbil taky. Už předtím si uvědomoval, že je Tony přitažlivý, na Midgarďana nutno dodat. Ale až doteď to mohl odsunout na kraj mysli.

Tony se snažil zklidnit dech a přehrával si co se stalo. 1. Neumřel 2. Loki ho mohl zabít, ale neudělal to 3. Nedělat si srandu z Lokiho věku 4. Loki utekl do pokoje. Tyhle čtyři věci se mu v hlavě točily pořád dokola, dokud se neozval hlas Jarvise ,,Volá vám Fury, pane." Tony se ještě párkrát nadechl na srovnání tepu a přijal video-hovor od Furyho.
,,Starku zrovna nás kontaktoval-- Starku proč zvedáte hovor polonahej?"
,,Je 1 hodina ráno, kdybyste zavolal o chvilku později zvedl bych vám to úplně nahej," viděl jak Furymu začíná tepat žilka na čele a mentálně si pro sebe zapsal bod.
,,Jak jsem říkal předtím, zrovna nás kontaktoval Thor, že se Loki nachází někde na Zemi. Podle Thora nepředstavuje nebezpečí, ale všichni víme jak New York dopadl při jeho poslední návštěvě. Mějte oči na stopkách a okamžitě kontaktujte S.H.I.E.L.D. pokud ho někde zahlédnete."
"Pokud spatřím jak se městem prochází muflon, zavolám agentce Hillové. Budu doufat že to bude taky po půlnoci a bude v spodním prádle," raději ukončil hovor, Furyho žilka už totiž byla nebezpečně blízko k prasknutí. Ohlédl se na dveře Lokiho pokoje, neodvážil se tam jít, už by totiž nemusel mít takové štěstí se svým přežitím. Rozhodl se flašku dopít sám.